Only you..... CZ [karlnap]

idiot:)

Pov Karl
Otevřel mi Nickovo táta. A ještě se z toho domu ozýval křik.

„Dobrý den. Já jsem Nickovo kamarád a chtěl by jsem se zeptat. Kde je Nick??” jeho táta mi docela nahání strach.

„Chlapče. On odešel ven, ale neřekl nám kam. Zkus ho najít. Třeba se ti poštěstí” řekl a zavřel mi dveře před nosem. Já jsem se otočil a vydal jsem se na cestu. Přemýšlel jsem, kde jsou Nickova oblíbená místa. Napadal mě třeba park, skate park, atd. Ale potom mě napadlo jedno. Byl to takový kopec s výhledem na les. Rychle jsem se vydal na cestu.
Snažil jsem se to poskládat v hlavě. Ten křik a že by Nick odešel a nikomu neřekl kam. To se mi nezdá.
Měl jsem plnou hlavu těch nejhorších věcí které se mohli stát. Pořád mi to vrtalo hlavou.

Po pár minutách jsem tam došel.  Teda. Ještě mi chybělo pár metrů, ale Nicka jsem tam viděl. Seděl tam jen tak na zemi. Rychle jsem k němu přiběhl a obejmul jsem ho.

„Nicku bál jsem se o tebe” řekl jsem.

„Karle??” řekl zmateně.

„Ano??”  odpověděl jsem a viděl jsem že brečel? Vypadalo to tak.

„Všechno je to moje chyba” řekl a stekla mu slza po obličeji.  Já jsem si sedl k němu a on se mi koukl do očí.

„Co je tvoje chyba??” otřel jsem mu tu slzu.

„Rodiče se hádají kvůli mě” řekl a rozbrečel se.

„Neboj se. Jsem si jistý, že to kvůli tobě není. Kdyžtak tu máš mě. Nezapomeň” pousmál jsem se na něj. On mě obejmul a já jsem mu objetí opětoval.

„Díky” zamumlal Nick.

„Není za co. Jo a tady máš dárek ode mě” řekl jsem a dal jsem mu ho. On si ho rozbalil a jenom na to koukal.

„Díky moc. Jak víš že jsem to chtěl?”  řekl překvapeně.

„Řeknu to takhle. Všude kde jsi byl se mnou, tak si o tom básnil. Tak jsem věděl” zasmál jsem se.

Pov Nick
(Bude to pov ještě kousek před tím, než Nick šel na ten výhled, jen aby jste pochopili)

Ráno jsem vstal, protože mě vzbudil křik. Dneska jsem se vzbudil do chaosu.
Vstal jsem z postele a šel se podívat co se děje. Rodiče se zase hádali. Bylo by lepší, aby se rozvedli. Teda, nepřeju jim to, ale hádat se každý týden je něco.
Jak jsem tak na ně koukal, tak mi táta něco řekl.

„Nicolasi pojď sem!” dalo by se říct že i zařval.

„Ano?” přišel jsem k němu.

„Můžeš mi kurva říct proč máš nalakovaný nehty a proč máš tak blbý známky ve škole!!??!!” debil

„Za prvý. Dali jsme si s kámošem soutěž a já jsem prohrál a za druhý, náhodou mám ve škole dobrý známky. Pětky už nedostávám skoro vůbec.” snažil jsem se nekřičet.

„To nejsou důvody.” seru na něj a zároveň je mi líto mamky.

„Víš co. Někdy si i přeju, aby si byl normální, nestaral se tolik o práci, ale zajímal se víc o nás.” řekl jsem a šel jsem do pokoje. Tam jsem zabouchal dveře. Vzal jsem si mikinu a mobil. Vyšel jsem z pokoje a musel jsem projít obývákem, protože chci jít ven.