what is wrong with you?

70 4 4
                                    

Pov Nick
Probudil jsem se vedle Karla. Bylo něco okolo 3:46pm. Spal jsem jenom 4hodiny. Nějak tak. Karla ještě nechám spát. Karl byl jediný z naší třídy, kdo dostal skoro samé jedničky. Šprt. Ještě tak přemýšlím, co by jsme si dali k jídlu. Volské oko na topince s kečupem. Je to lehký. Okay, to by jsme mohli. Taky se s ním těším na tu dovolenou. Jelikož jsem tam několik let nejezdil, tak si už nepamatuju jak to tam vypadá. Vím že se letí hodně dlouho a taky že letíme do Česka. Mají tam krásnou krajinu, ale škoda je, že nemají moře. Zase mají různé jezera a rybníky. Různé hrady, zámky a památky. My letíme do Prahy, a z Prahy nás někdo odveze do jiného města, teda na vesnici. Možná jsem se nezmiňoval, ale mamka má babičku v česku, takže jedeme za ní. A vždycky bereme i Karlovu rodinu. Taky jsem rád že mamka ví, že chodím s Karlem. Možná to řeknu i té mé prababičce, ale jenom jestli Karl bude souhlasit. Česky trochu umím, ale to písmeno ř.

(Prosím vás, pro ty co ještě nepochopili že se tenhle příběh odehrává v Americe. Dalo by se říct, že celou dobu mluví americky ale je to v českým překladu. Vemte si třeba knihu srdcerváči, taky je přepsaná do češtiny, ale tenhle příběh je vymyšlený. Děkuji za pochopení a můžete pokračovat ve čtení)

Česko je fakt super. Prababička nám vždycky vyprávěla něco o válce atd. Jako malého kluka mě to bavilo poslouchat, ale nebavilo by mě se o tom učit. Někdy se tam podíváme i na české filmy a seriáli, jako třeba ordinace v růžové zahradě, S tebou mě baví svět, Ulice, jak se krotí krokodýl, Gympl, slunce seno, babovřesky, kameňák, atd. Nebo se koukneme na pohádky jako... Krteček, pat a mat, šmoulové, atd. Já většinu z toho moc nerozumím.

„Nicku?” vyrušímě z přemýšlení tichý hlásek.

„Ano??” odpovím mu.

„Na co pořád myslíš?? Každé ráno tě vidím nad něčím hluboce přemýšlet.” zeptal se mě Karl.

„Nad vším možným. Dneska jsem přemýšlel nad tou dovolenou. V česku jsem dlouho nebyl”

„Máš se na co těšit. Ukážu ti tam nové věci, které se tam změnili od té doby co jsi tam nebyl a tvoje prababička mi říkala že by tě chtěla vidět.” řekl nadšeně Karl.

„Tak pojď, půjdeme si dát něco k jídlu” navrhl jsem

„Nad tím jsi taky přemýšlel??” zeptal se mě.

„Jop” řekl jsem a zvedl jsem se. Karl se taky zvedl a chytl mě za ruku. Šly jsme do kuchyně.

Skip time
17.7.
Tohle je den před odletem. Už je večer a s Karlem si balíme věci. On plaší. Před 2hodinama si Karl balil věci které má v jeho bytě a teďka si je balí v mém bytě. V podstatě on už u mě bydlí.

„Karle máme všechno, neboj se” uklidňuji ho z jeho trémi, že něco zapomeneme.

„Kde máme pasy!?” začne jančit.

„Máme je v batohu, který si bereme do letadla a který je v kuchyni.” pousměju se na něj

„Dobre, jo a pro jistotu by jsem vyrazil o 20minut dřív. Vyzvedneme rodiče a pak půjdeme na letiště” řekl.

„Ano Karle, já si pamatuju jak to chodí” ujistil jsem ho

„Hm”pousmál se na mě.

„Jenom ti stačí nastavit si budíka o půl hodiny dřív, aby jsi to všechno stihl dřív a pak jenom vzbudit mě. Ale prosím, už pojď spát. Něco naspat potřebujeme” řekl jsem.

„Dobře, ale ráno si tam musím dát ještě nějaké věci”

„to já taky ale prosím už pojď spát” řekl jsem a šel jsem do pokoje. Za mnou i Karl. S velkou únavou jsem si lehl do postele a Karl taky. Karl se ke mě přitulil, a mohli jsme usnout. Mě se to podařilo a Karlovi taky.

*Ráno*
Opět jsem se probudil jako první, ale bez toho aby mě Karlovo budík vzbudil. Asi jen o půl hodiny dřív, jak jeho budík. Venku je tma, protože jsou 3:35am. Naše letadlo odlítá nějak okolo 7:30am. Já a Karl musíme z domu vyrazit dřív, protože jedeme ještě vlakem do města našich rodičů. Zároveň jsem nejvíc šťastnej, protože s námi nejede můj táta a ani Karlovo táta. Teda né ten pravý, ten Michael.

Takhle jsem tam přemýšlel ještě 20minut a pak Karlovi zazvonil budík. Karl se začal probírat.

„Dobré ráno” usměju se na něj. On si jenom promnul oči a řekne.

„Dobré i tobě” vypne budík a vstane. Odejde do koupelny.

„Oukej” řeknu trochu potichu a kouknu se na mobil a otevřu ho. Zpráva od Claye.

V chatu

Clay
Hej Nicku, jen tak mě
napadlo, že by jsme mohli vyrazit někam. Co myslíš??


Zní jako dobrej nápad, ale tenhle týden ne. Já, Karl, mamka a Karlovo mamka jedeme na
dovolenou do Česka.

Clay
Dobrá, tak já se s tebou potom domluvím a taky si užijte tu dovolenou


Děkujem. Právě teď jsme vstávali a Karl se nechová jako každé ráno, že ho musím tahat z postele. Jediné co řekl bylo dobré i tobě a beze slova odešel do koupelny.

Clay
To znám, George to má taky. Jsou to náhlé změny nálad. Věř mi že ho nechceš nasrat, jinak je s tebou ámen.  A nebo to taky je, že se mu zdálo něco hnusnýho a nechce o tom mluvit. Teda, nechce o tom mluvit, do té doby než se ho na to zeptáš.


Tak ti děkuji za rady. Ale už musím jít. Karl už vychází z koupelny. Měj se a zatím čau.

Clay
Čau

Dal jsem mu zobrazeno a vypnul jsem mobil. Karl  nic neříkal, pořad jenom mlčel. Já jsem se konečně zvedl a šel jsem si vzít nějaké pohodlné oblečení, ve kterém by mi bylo v letadle dobře. Našel jsem si tam takové černé kraťasy, bílé triko a šedou mikinu. Jenom jsem se v koupelně převlékl a udělal si hygienu. Šel jsem za Karlem, který dobaloval poslední věci.

Skip time
Je 5:45am a my už jdeme na vlakové nádraží. Za minutu nám jede vlak. Karl za tu dobu nic neříkal. Zkusím si s ním o tom promluvit ve vlaku.

Hlásí náš vlak a my nastupujeme. Sedneme si do jednoho kupéčka, které je celé náše. Teďka je můj čas, vyluštit co je Karlovi. Položim si kufr a jde se na to....

Jsme na konci kapitoly

(Čauky, jste tu zase!!:D určitě jste si všimli, že kapitoly vychází každý druhý den, teda mělo by to tak vycházet. Jsem ráda že vás to furt baví:D uvidíme se u další kapitoly)

1076 slov

<BAMBULKA>

Only you..... CZ [karlnap]Kde žijí příběhy. Začni objevovat