Pov Karl
Seděli jsme s Nickem v šatně a poslouchali písničky. Museli jsme čekat až jim skončí hodina a budeme moct s nima jít na matiku. Já jsem to sluchátko měl celou dobu sundaný. Slyšel jsem jak se otevírají dveře tělocvičny. Byli slyšet hlasy kluků. Bouchnul jsem do Nicka a řekl mu že kluci už jdou. On si dal jeho sluchátka do tašky. Kluci se tam převlékli a já jsem koukal do mobilu.
Všichni jsme byli hotový a mohli jsme na matiku s naší třídní.
Došly jsme do třídy a všichni jsme si sedli na naše místa. Měli jsme 10minut do začátku hodiny. Nick byl u Dreama a ke mě přišel Tubbo.„Karle co ti bylo, že jsi nebyl na těláku??” zeptal se vášnivým tónem v hlase.
„Jen mi bylo blbě” řekl jsem to co řekl Nick učitelovy.
„Oka?? A máš po škole volno??” zeptal se mě
„Ne. Jdu s Nickem do parku”
„Ok. Tak zatím. Jdu za Tommym, protože tvůj manžílek už přichází” řekl a odešel. Nick ke mě po chvilce přišel.
„Slyšel jsem dobře, nebo ti Tubbo řekl že tvůj mažílek přichází a tím myslel mě?” divil se
„Jo, slyšel jsi dobře. On si myslí že spolu chodíme” Nick si sedl vedle mě.
„Máš něco k jídlu. Mám strašnej hlad.” zeptal se mě
„Možná. Oběd jsme měli před jednou hodinou. Hele dneska nevím, protože jsem málem nestihl autobus. Ale něco se tam najde.”vzal jsem si tašku na klín. Prohledával jsem to a našel jsem tam nějakou sušenku. Dal jsem mu ji a batoh jsem zase položil na zem.
Nick tu sušenku dojedl a zrovna zazvonilo. Do třídy přišla naše třídní.Skip time
Měli jsme po všech hodinách a já jsem vyrazil s Nickem do parku. Po chvilce jsme si sedli na lavičku.„Tak co. Těšíš se na volno” řekl aby zabránil tomu trapnýmu tichu.
„Hele docela jo. A ty??”
„Taky. Nejradši by jsem ty vánoce slavil s přáteli, ale musím za rodinou do vedlejšího města.” to co řekl mě překvapilo.
„Já taky. Musím za mamkou. Ona mi chce ukázat svého nového přítele.” řekl jsem.
„A kdy jedeš??”
„Zítra”
„Nice. Já můžu kdykoliv, ale pojedu s tebou”
„Díky” usmál jsem se na něj. Začalo sněžit. Zase jsme si stouply a jen tak jsme chodili po tom parku. Nafotil jsem hodně fotek. Byli jsme skoro u konce toho parku, ale já jsem zahlédl mého strejdu.
„Nicku můžeme už jít. Třeba ke mě nebo k tobě” bál jsem se ho. Mám na něj blbé vzpomínky z dětství.
„Klidně, ale první mi řekni proč?”
„To ti řeknu potom. Můžeme prosím jít” držel jsem se u Nicka.
„Půjdeme k tobě a tam mi to všechno vysvětlíš.” řekl. Já jsem si na dal kapuci. Šly jsme okolo něho a co by se nestalo. Nick do něj omilem vrazil
„Omlouvám se. Nekoukal jsem na cestu” já jsem se koukal všude možně, ale nechtěl jsem navázat oční kontakt. Nechtěl jsem aby mi viděl do obličeje.
„To je v pohodě”řekl můj strejda. On se tam s ním zakecal.
Asi po 30minutách, když jsem tam mrznul tak jsme konečně šly ke mě. Sundali jsme si boty a šly jsme ke mě do pokoje. Sedli jsme si na postel.
„Řekneš mi proč jsi chtěl odejít?” zeptal se mě Nick. Slzy se mi nahrnuli do očí. Nechtěl jsem nic říkat, ale na výběr jsem neměl.
„Chtěl jsem jít jen protože...... Viděl jsem tam mého strejdu. Mám na něj zlé vzpomínky z dětství. To byl ten chlap do kterého si vrazil a pak jsi se s ním zakecal.” stekla mi slza po obličeji. Měl jsem ruce na klíně a Nick mi je chytil.
„Promiň, měli jsme už jít”
„Ne není to tvoje chyba” usmál jsem se na něj.
„Tak co chceme teď dělat??” pustil mi ruce.
„Možná něco mám. Teda myslím že se ti to nebude líbit ale.... Mám jednu hru a ten kdo prohraje tak si musí nalakovat nechty.”
„Ty máš laky?” divil se.
„Jo. Někdy si je lakuju”
„Tak to je fajn. a jaká to je hra?”
„Klasika. Člověče nezlob se”
„Tak to jsem nehrál hodně dlouho.” řekl Nick a já jsem vstal. Šel jsem pro tu hru. Dal jsem jí na zem. Mezitím si na zem sedl i Nick. Rozložil jsem hrací desku. Nick měl orandžové a já fialové figurky. Hráli jsme na té větší desce.
V průběhu hry
„Mám třetí v domečku. Chybý mi už jenom jedna!!” řekl jsem šťastně.„Jak to děláš. Já mám v domečku jen dvě”
Skip time
Kdo si myslíte že vyhrál. Samozřejmě že já.„Ty jeden” řekl Nick a začal mě lochtat.
„Vzdávám se” řekl jsem. Nick mě po chvilce přestal lochtat. Jenom jsme se smály.
„Tak jsi připravenej” řekl jsem.
„Nechce se mi moc. Hlavně když jedu k mamce.” hru jsme tam nechali rozloženou. Podal jsem mu pomocnou ruku a on ji přijmul. Sedl si na mojí židli která je u stolu. Já jsem si tam ještě jednu přisunul. Vzal jsem si laky.
„Tak tady jsou.” dal jsem je na stůl. Byla tam Fialová, orandžová, zelená, modrá, bílá a černá.
„Tak asi tu černou” řekl. Dal jsem se do toho.
Když mu ty nechty schli, tak jsem si je nalakoval i já. Já jsem je měl fialové, bílé a oranžové.(Tady to je. Myslím že to je fialová u Karlových nehtů, ale nejsem si jistá. Kdyžtak mě opravte.)
„Karle proč sis je nalakoval taky? To já jsem prohrál”
„Aby jsi v tom nebyl sám. A zajímá mě, co na to ten mámin přítel řekne ”
Skip time
Celý den utekl rychle. S Nickem se mám sejít v 9:00. Vyzvedne mě a pojedeme tam. Dárky naštěstí už mám. I pro toho máminýho přítele. Jenom doufám že nemá děti. Nechci mít sourozence.Bylo 23:00 a já jsem si ještě musel zabalit.
2:00 ráno a já se teprve chystám spát. Ano trvalo mi to tak dlouho. Nastavil jsem si budíka a upadl jsem ke spánku.
Jsme na konci kapitoly
(Zase se to stalo. Můj bratr vydal kousek téhle kapitoly. Omlouvám se a to co jste četli. Prosím přečtěte si to celý znova. Něco jsem tam ještě změnila.
1019 slov
<BAMBULKA>
ČTEŠ
Only you..... CZ [karlnap]
RandomKarl ve svém prostě opakujícím se životě potká člověka. Bude s ním zažívat city které s nikým dosud nezažil. Děkuji ti za ty nejlepší dny mého života. Byl jsi pro mě člověk na kterého jsem myslel 24/7. Prožíval jsem s tebou krásné chvíle a taky záž...