Only you..... CZ [karlnap]

i think??

Pov Alex
Ráno jsem se vzbudil a strašně mě bolela hlava. Bylo mi divné že spím na gauči a né v mém pokoji. Taky jsem zaznamenal že tu Will není. Podle mého je ve svém pokoji a nebo se prochází venku. Jen tak jsem tam ležel a koukal do stropu. Po chvilce jsem uslyšel kroky, jak se přibližují k obýváku. Pak jsem usoudil že Will je doma.
Po chvilce se Will objevil ve dveřích.

„Nebolí tě náhodou hlava??” bylo první co řekl.

„Trochu. Proč??” on je nějaká baba jaga nebo co?!

„Jenže když jsem se chystal spát, tak jsi spadl ze sedačky”pousmál se na mě.

„ou.” dál jsem koukal do stropu.

„Co na tom stropu vidíš??” zasmál se.

„Nic” nemohl jsem od toho stropu odtrhnout oči. Sám nevím proč.

„Víš co mě večer napadlo” najednou řekl.

„hmm?”

„Mohli by jsme tu udělat párty. Jako na novej rok. Třeba jenom naše třída a Ranboo” proč v mém bytě. Na to se radši ptát nebudu.

„ok” odpověděl jsem.

„Dáš si snídani??” zeptal se.

„Bramborový salát bude fajn”pousmál jsem se na něj a konečně odtrhl oči od stropu.
Will odešel a já jsem zapl televizi. Něco jsem tam našel a po chvilce přišel Will s miskami v ruce. Dal mi tu menší. Neřešil jsem to a pustil jsem se do jídla. Ten salát jsme udělali dobře.
Když jsme jedli, tak tam nepadlo ani slovo. Což je u nás neobvyklý.

Já jsem měl dojedeno, šel jsem do kuchyně odnést misku a vzít si pití. Hotovo. Jdu si vzít nějaké oblečení a zaznamenám že Will pořád sedí u televize. Ignoruju to. Vzal jsem si na sebe můj obvyklí outfit. Ještě jsem si šel do koupelny udělat hygienu.
Vrátil jsem se z koupelny do obýváku. Will tu nebyl.

„Wille!! Kurva. Wille!!” křičel jsem na něj. Nic se neozývalo. Prohledal jsem celej být. Nikde nebyl. Pak mě napadlo jedno místo, jménem balkón.
Samozřejmě že tam byl. Na balkóně nejde z bytu nic slyšet. Potichu jsem otevřel. Will si mě ani nevšiml. Koukal se na východ slunce, který v tu dobu byl nádherný. No nic.

"Wille?!” řekl jsem a on se okamžitě otočil.

„Tyvole. Kde ses tu objevil!?” dalo by se říct že trochu zařval.

„Sorry, ale řval a hledal jsem tě po celým bytě.” stoupl jsem si vedle něho a sledoval jsem ten východ slunce s ním.

„Tak co chceme po zbytek dne dělat??” zeptal se mě Will.

„Třeba by jsme mohli jít do parku, jen tak se projít a na večer můžeme začít dělat štědrovečerní večeři” nabídl jsem.

„Klidně. Jenom se převleču a pak můžeme jít” řekl a šel k dveřím balkónu. Po chvilce zmizel a já jsem se jenom koukal z balkónu. Dveře byli zavřený. Slyšel jsem jen jezdit auta a zpívat ptáky. Byl to příjemný zvuk.
Po chvilce někdo zaklepal na dveře od balkónu a to už slyšet šlo. Lekl jsem se. Otočil jsem se a otevřel dveře od balkónu. Stál tam Will. Měl na sobě žlutý svetr, světle hnědý kabát,černé džíny, červenou čepici a ty jeho brýle.

„Ty půjdeš takhle??” řekl. Já jsem se na sebe koukl. Rychle jsem se rozeběhl do pokoje a vzal jsem si bundu. Čepici jsem měl už na sobě, jenom jsem hledal mobil.
Našel jsem ho. Přišel jsem k Willovi.

„Můžeme jít” řekl jsem a už jsem si obouval boty. Vyšel jsem z bytu a za mnou hnedka Will.
Vyšly jsme ven.

„Tak kudy je ten park??” zeptal se mě Will, který se všude rozhlížel.

„prostě pojď za mnou.” pousměju se na něj a vyrazíme na cestu.

Po nějaké době jsme tam došly.

„Takže my musíme být blízko k mému bytu” řekl z ničeho nic Will. Řekl to strašně potichu, že jsem mu skoro nerozuměl.

„Asi?” absolutně nevím kde bydlí. Tedy jako vím, ale nevím že blízko jeho bytu je tenhle park.

Procházeli jsme se tam asi tak 1hodinu. Hodně jsme se tam nasmáli. Házeli jsme po sobě sníh. Will mi ho dal i za krk. Hajzl.

„Alexi. Ty jsi teď navrhl kam půjdem, tak tě teď já někam zavedu” řekl.

„ok” řekl jsem a šly jsme.

Po chvilce jsme museli jít do kopce.

„Proč kopec!!!?” řekl jsem. Will se na mě podíval, jako na nějakého debila a pokračoval dál v cestě.

Konečně jsme tady!!
Rychle jsem si sedl na zem. Byl jsem udejchanej jak prase. Koukl jsem se na Willa. Ten si jenom sedl na lavičku co tu byla a koukal se na ten výhled. Já jsem ten výhled neviděl. Po chvilce jsem se zvedl a šel jsem si sednout k Willovi na lavičku. Už jsem věděl proč se na ten výhled koukal tak hezky. Dalo by se to říct takto. Byl to hezký výhled na celé město.

„A věř mi, že je to ještě hezčí když je tma” řekl.

„Věřím” řekl jsem a koukal jsem se na Willa. Po chvilce jsem se zase koukl na to město.

Skip time
Byli jsme tam ještě 4hodiny a pak jsme se rozhodli jít domů.

Došly jsme domů. Bylo něco okolo 3:36pm.

„Nechceš si zahrát Vr-ko” (doufám že všichni ví co to je. Jinak kdyby nikdo nevěděl tak je to co si nasadíte na obličej/oči a můžete k tomu mít i takový věci na ruce. Asi. Doufám že pochopíte) zeptal jsem se ho.

„Klidně. A máš fnaf-ko??” zeptal se mě.

„Jo. Mám 1,2,3,4,” myslím

„Tak 3” pousmál se na mě. Já jsem šel pro to.
Měl jsem to v ruce a šel jsem do obýváku, kde to budeme hrát. Will už tam byl.

„Kdo začne??” zeptal jsem se.

„Tak kámen,nůžky, papír a kdo prohraje, tak jde první” nabídl Will.

Jsme na konci kapitoly

(Doufám že jste si to nepřečetli, to co jsem vydala omylem. Měli jste to tam napsaný)

960 slov

<BAMBULKA>