Only you..... CZ [karlnap]

Karl?

Pov Nick

Z Karla byla cítit nervozita ale bál se celkem hodně. Počasí nevypadalo vůbec dobře, ale radši se pokusíme dostat co nejblíže k hotelu. Chtěl jsem se Karla na něco zeptat ale neodpovídal mi, podíval jsem se okolo sebe a zjistil jsem že tu Karl s námi není, nevěděl jsem co mám dělat,nevím kdy a kde se odpojil.

„kluci nevíte kde je Karl?" zeptal jsem se jich vystresovaně.

„Nevíme" ozval se Wilbur.

„sakra, musíme ho najít, on je jediný kdo má navigaci a navíc se z nás asi nejvíc bojí" navrhl Tubbo

„To je pravda, to se mohl odpojit někde daleko a mohl se ještě více zamotat" řekl Alex.

„Bez Karla se na hotel nevracím, radši ho najdu a zavolám učitelce, než odejít bez něho." řekl jsem

„Okay, jak myslíš" řekl Wilbur. Otočili jsme se a vraceli se zpátky. Šli jsme rychlým krokem, aby jsme ho co nejdříve našli. Koukali jsme se všude kolem sebe až jsme viděli někoho kdo se podobal Karlovi.
Byl schoulenej v klubíčku a klepal se. Když jsme se přiblížili zjistil jsem že je to opravdu Karl.
Rozeběhl jsem se k němu a zjistil že má ten záchvat, myslím panickej. Při tom není člověk schopný nic udělat. Vzal jsem ho do náruče a nesl ho. Poprosil jsem Tubba, aby vzal jeho mobil a řekl mi jak daleko jsme od hotelu.

„Mělo by to být za rohem asi 5-10minut cesty." řekl Tubbo

„Tak jo to dáme, aji kdyby to nebyl náš hotel tak aď se aspoň někam schováme." navrhl jsem

„To je pravda" řekl Wilbur. Přidali jsme do kroku a došly k hotelu. Měl jsem pravdu, není to ten hotel kde jsme ubytovaní.
Vešli jsme dovnitř a já jsem postřehl že se mě Karl drží jako klíště.

„Dobrý Karle?" zašeptal jsem. On jenom přikývl a já jsem se sám pro sebe usmál. Sedli jsme si na židli a já jsem zavolal učitelce že jsme se ztratili. Řekla nám že v tomhle počasí tedy nemůžeme riskovat a že tu musíme přespat. Měli jsme pár korun a z toho jsme si zaplatili hotel na jednu noc aj s jídlem. Vzali jsme si klíče a šly do našeho pokoje. Položil jsem Karla na postel a sedl si vedle něho.

„Karle už dobrý?" zeptal jsem se

„J-jo v pohodě. Vůbec nevím jak se to stalo." řekl trochu zmateně.

„To je neočekávaný. Karle ještě že jsme si toho brzy všimly" řekl jsem. Karl se pořád klepal, sedl jsem si vedle něho a přitáhl si ho do obětí aby se uklidnil. On mi obětí opatrně oplatil. Po chvíli jsem cítil že se uklidnil a půjčil jsem mu svoji mikinu. Protože tu svoji měl úplně promočenou. Půjčil jsem mu ji a on si ji přehodil se svojí. Když si ji oblékl vypadal strašně roztomile. Podíval jsem se z okna a zjistil že prší jak z konve a je pořádná bouřka. Stihli jsme to jen tak tak. Podíval jsem se na mobil 76% to nevím jestli mi ta baterka vydrží. Karl mi podal ten svůj a ten měl 24% asi díky té navigaci. V tu chvíli přiletěl do pokoje Tommy.

„Kluci, kluci Tubbo si vzal svoji nabíječku takže si ho můžete nabít všichni!" křičel radostí.

„Ale co když mám micro USB?" řekl Karl.

„To je takový univerzální. Máš tam i micro USB"

„Tak to je super. Musíme se Tubbovi nějak odvděčit" řekl jsem.

„Kluci dělejte. Nikdy nevíte kdy vypnou elektřinu" řekl a my jsme šly k nim do pokoje.

„první si nabije mobil Karl. Má určitě nejmíň procent a bez něho by jsme byli ztraceni" řekl Tubbo