Only you..... CZ [karlnap]

person+person=<3

Pov Karl
Nickovi přišla zpráva. Byla to jeho mamka že musí domů.

„Potom ti napíšu" řekl Nick

„ahoj:)" pousmál jsem se na něj ,když už byl na odchodu

„čau" řekl a zavřel za sebou dveře. Já jsem šel zase do pokoje. Lehl jsem si na postel a koukal jsem se do stropu. Strácel jsem se ve svých myšlenkách. Tohle se mi děje často(mě taky).
Nevím co mám dělat, tak se rozhodnu jít na zahradu mích rodičů. Vezmu si bundu, klíče, mobil, ventolin, boty a jdu ven. Modlím se aď je ta zahrada uklizená. V té zahradě se stalo něco špatnýho, o čem nechci moc mluvit. Možná vám to řeknu potom. Mamka mi slibovala že to tam uklidí, od těch blbých věcí, tak uvidíme. Stojím před zahradou a jenom kouskem oka vidím že tam je nějaká věc z těch blbých dob. Říkám si že na ní mamka asi zapomněla a tak vejdu dovnitř. Je to jako to bylo naposledy. Snažil jsem se zadržet slzy, které se mi nahrnovali do očí. Jenom jsem tam stál a koukal jsem na ty věci jako by tam byla nějaká mrtvola. Otočil jsem se a odešel jsem ze zahrady. Měl jsem namířeno do parku.
Jen tak jsem se tam procházel a pak jsem si vzpomněl že nemám dárek pro Nicka k Vánocům. Zkusil jsem si vzpomenout o čem v poslední době básnil.
Mám to. Chtěl nějakou tu mikinu a náramek? Myslím. Vím že tu mikinu chtěl, ale na náramek si nevzpomínam moc dobře. Prostě mu ho koupím. Měl jsem u sebe jenom 40$(myslím že je to ten znak. Jinak to mají být dolary. Nevím ani jestli to píšu zprávně).
Vydal jsem se na cestu.

Byl jsem v obchoďáku a hledal jsem tam myslím že H&M. Myslím že ta mikina je tam z toho.
Vešel jsem dovnitř a rozlhlídl jsem se, aby jsem viděl pánskou sekci. Prohledal jsem všechno, ale nenašel jsem tu mikinu. Ještě jsem se tam procházel jen tak po celém H&M a zahlédl jsem jí. Byla tam poslední. Já jsem k ní hnedka přišel a vzal jsem jí do ruky. Měl jsem štěstí. Byla to Nickovo velikost. Šel jsem k pokladně zaplatit. Stála 20$.
Vyšel jsem z H&M a zase jsem se rozhlížel, kde by jsem mohl najít obchod s náramky atd.
Našel jsem ho! Byl jsem už na cestě a vešel jsem dovnitř.
Jako v H&M jsem se tam rozhlížel a procházel jsem tam. Koukal jsem na každý stojánek, jen proto, aby jsem našel ten jeden náramek. Neviděl jsem ho. Pomalu jsem ztrácel naději a chtěl jsem odejít, ale pak jsem ho tam zahlédl. Zahlédl jsem ten náramek. Rychle jsem k němu přišel a vzal jsem si ho do ruky. Přišel jsem k pokladně a zaplatil jsem. Dali mi k tomu i nějalé vánoční taštičky, to samé i k té mikině. Byl jsem rád že to nemusím zabalovat.

Konečně jsme vyšel z obchodu a měl jsme namířeno domů. Pořád mi vrtalo hlavou kdo je ta Ellie Evans. Proč si s ní Nick píše?? Jak se s ní seznámil?? Prostě jsem měl několik otázek, na které by jsem hnedka potřeboval odpověď. Nevzpomíná si na tu jeho blondýnu. Doufám že je to jenom jedna faninka nebo nějaká jeho sestřenice. Jen v tohle jsem doufal.
Došel jsem domů a sedl jsem si na postel.

Time skip
Dny ubýhali rychle a za tu dobu jsem se s Nickem viděl 2krát.
Je 23.12. a zítra je štědrovečerní večeře a den na to jsou vánoce.
(Bude to chodit jako v Americe. Asi. Ale štědrovečerní večeře budou jako v česku. Bramborový salát, řízek nebo kapr, atd.)

Pov Alex
Tyhle Vánoce slavím s Willem. Jsou to moje první Vánoce s kámošem. Většinou je prosedím doma koukáním na televizi. Za rodinou nejezdím, mají tam moc povinností s prací, takže by si mě tam ani nevšímali. Teď sedíme na gauči a koukáme na všechny možný filmy.

„Wille??" ozvu se

„Hmm??" typická odpověď od Willa.

„Budeme mít tenhle rok štědrovečerní večeři??" jen mě to zajímá

„Klidně" může mít někdy lepší odpovědi.

„Jestli jo, tak musíme nakoupit. Nejsou tu zásoby na to všechno" řeknu.

„Oka. A kdy chceš jít na ten nákup??" zeptal se Will.

„Asi dneska. Jakože klidně třeba až za hodinu, ale bramborového salát se musí udělat den předem a aspoň ho budeme mít zítra k snídani" to je fakt, to co jsem řekl.

„Můžeme teď. Jen aď to mám z krku" řekl.

„Tak fajn" vstal jsem a šel jsem si do pokoje pro peněženku.

„Wille!! Nevíš kde mám peněženku??!!!" zakřičím na Willa. Po chvilce se objeví ve dveřích.

„Nevim" pousměje se na mě.

„přísahám ti že byla na tom stolku a teď tu není" panikařil jsem. Hledal jsem ji všude a Will na mě jen koukal.

„Zkusil jsi to v bundě??" zeptal se mě.

„Dobrej nápad" řeknu a rozeběhnu se k mojí bundě.

„Byla tam??" zeptal se mě.

„Jo. To byla asi první chytrá věta kterou jsi řekl" pousmál jsem se na něj.

„Ty jed-" nedořekl to a já mu skočil do řeči.

„Radši si vem bundu a pojď" řeknu a už si oblíkám svojí bundu. Teda možná je moje.

„Já by jsem si jí rád vzal, ale někdo si ji právě teď obléká na sebe" Will to dořekne a já se na tu bundu podívám znova a pořádně. Kurva, je to jeho bunda. Okamžitě si ji sundám a dám jí Willovi.

„Sorry. Mám dneska trochu zmatený den" omluvím se a vezmu si už svoji bundu. Tentokrát je fakt moje.

„A my pojedeme autobusem?? Metrem?? Tramvají?? Autem??" zeptá se Will, když jsme na odchodu.

„Pojedeme metrem a pak chvilku tramvají." řeknu a vyztoupím z bytu. Bydlím v paneláku. Pak slyším jak se zavřou dveře a Will přichází ke mě.

Jsme na konci kapitoly

(Chci se omluvit že jsme zase dlouho nic nevydala. Mám menší kreativní blok a nevím co mám psát. Taky je do toho škola. Ale já teď mám jarní prázdniny, takže se to budu snažit vynahradit. Teď už mi kreativní blok skončil. Chvilku tu nebude jenom KARLNAP ale i jiné shipy.)

1010 slov

<BAMBULKA>