Domeček

1

Zdravíčko, jmenuji se Emily, a povyprávím ti můj příběh. Všechno to začalo tím, že se moji rodiče rozvedli. Mně v tu dobu, bylo pouze jedenáct a nechápala jsem proč se to stalo, takže jsem  to brala jako podpásovku od rodičů, čímž se naše vztahy značně narušili. Popravdě  mi nějakou dobu trvalo se s tím smířit a zase si trochu napravit rodičovské vztahy, ale později se to sledem událostí nějak povedlo.  Díky bohu.

 Ale teď se přesuneme do doby kdy mi bylo šestnáct a moje máma si našla přítele. Což mě taky celkem vzalo. Bála jsem se jaké to bude. Teda aby jsme se pochopili, nebála jsem se toho, že si máma přivede špatného člověka, spíš mě děsila ta změna. Bude to poprvé co mámu uvidím s někým jiným než s tátou a vlastně ani nevím jak se k němu chovat, jak ho oslovovat, nic. Takže jsem z toho byla trochu ve stresu. 

Máma mi o něm řekla asi dva měsíce předtím, než nás seznámila. Dobře věděla, že jsem docela labilní a tak se mě snažila všemožně uklidnit a říct mi o něm co nejvíce, asi abych měla pocit že ho tak trochu znám. Dokonce bych řekla že to i pomohlo, jenže v tu dobu jsem ještě nevěděla, že mi jaksi neřekla to nejpodstatnější. Nemám jí to za zlé, vím že kdyby mi v tu dobu řekla o tom, že má tři syny a ještě k tomu se k němu nastěhujeme, tak to semnou nadobro sekne. 

Takže, jak už jste nejspíše pochopili, později jsme se k němu nastěhovali. A z mého strachu, se  stala něco jako radost. Možná naděje?

 Nastěhoval si nás do domu, který jsem si ani ve snu nepředstavovala. Sice ta změna byla neuvěřitelná, ale v tom nejlepší, jako opravdu nejlepším. Krásný moderní dům, doma pohoda, s Markem jsme si rozuměli. Jo, já zapomněla, jmenuje se Marek a když už v tom jsme, tak moje mamina je Štěpánka.  Ovšem zpět k mému vyprávění. Jediný zádrhel byl to, že jsme se odstěhovali na kraj Pardubic. Což je od Ústí ,kde jsme celý život bydleli, skoro 200 kilometrů. Pro mamku to znamenalo změnu práce a samozřejmě i přátel, okolí, a hlavně se poprvé tak moc vzdálit od rodiny. Mamka své rodné město nikdy neopustila,  vždy to měla kousek od jejich rodičů a setry. Jenže to co čekalo mamku, tak čekalo samozřejmě i mě. Až na to že místo práce, jsem změnila školu. Naštěstí naše stěhování začalo ke konci školního roku, tudíž mi zbyly dva měsíce na to se psychicky  připravit na nástup do nové třídy.

Ještě vás ve zkratce seznámím s tím, co tento nový začátek znamenal pro Marka. Takže, Marek se poznal s  mojí mamkou a nějakou chvíli spolu randili, až se z toho nakonec vyklubal vztah. Jenže v tu dobu, byl Marek ještě v manželství s matkou jeho dětí. A proto se s ní brzy na to rozvedl. Jak plynul čas, tak se s mamkou rozhodli, že by spolu chtěli  tvořit rodinu. Což znamenalo seznámit nás dva a potom nás s jeho dětmi. Ovšem jeho synové ten rozvod moc nepřijali a přestali s ním komunikovat. Teda až na jednoho. Na toho nejstaršího. Ten už byl dávno plnoletý a žil si vlastní život, takže ho ten rozvod tak moc nezasáhl.  Jenže poznat se s ním, nějak přeskočili a přešli rovnou na stěhování. Hned jak se o tom začalo mluvit, bylo jasné že se budeme stěhovat do Pardubic, protože Marek hned po rozvodu koupil dům a s myšlenkou toho, že si nás tam nastěhuje, ho celý zrekonstruoval. Možná si teď říkáte jak to vše stihl? No, je to jednoduché, oni s mámou randili už předtím rok, než mi to řekla. Doteď to nechápu, ale nezlobím se na ni.

Tak to bychom měli a už se přesuneme do doby krátce po nastěhování.