Domeček

16

,,Jakej máš vůbec typ kluka?" z ničeho nic se zeptal. Já jsem se zasmála a řekla: ,,Když já vím tvůj, tak ty chceš vědět můj jo?" ,,Jak ty můžeš vědět můj typ?" dotazoval se. ,,Ty si nepamatuješ jak jsme byli v tom studiu?" odpověděla jsem. ,,No to si pamatuju, ale nechápu jak to s tím souvisí" řekl zmateně. ,,No Tomáš se ptal jestli nejsem tvoje přítelkyně" vysvětlila jsem. ,,No, to vím" pobídl mě tím abych pokračovala. ,,Tak jsem se ho potom ptala jak to myslel a on mi vysvětlil jaký holky preferuješ" pokračovala jsem. ,,To mě takhle napráskal" zasmál se. ,,Jo jo, napráskal" taky jsem se zamyslela. ,,No, tak teď mi to prozraď ty" dožadoval se odpovědi na svojí první otázku. ,,Já nevím,  tak pokaždý když se mi někdo líbil, tak měl hnědý oči, ale jinak si byli odlišní" konečně jsem mu odpověděla, ale asi trochu jinak než čekal. ,,Tak to jsi mi toho řekla" prohlásil dotčeně. ,,Když já fakt nevím" řekla jsem. On se mi podíval do očí a usmál se. ,,Co je?" zasmála jsem se. ,,Máš hezký oči" odpověděl a odešel, nejspíš na toaletu. Já jsem se nad tím musela uculit. Bylo to milí. 

,,Tak nenačneme ještě jedno víno? Neboj, zítra je dokoupíme aby nic nepoznali" nadhodil když se vracel. ,,Tak můžeme" byla jsem sice už trochu připitá, ale být ještě trochu víc, by mi rozhodně nevadilo. On nám s radostí nalil a posadil se zpět. Naše konverzace se točila hodně kolem vztahů. Já jsem vztah sice měla jenom jeden, ovšem to vůbec nevadilo. Myslím si že o vztazích toho vím hodně i když jsem zažil jenom jeden. Večer plynul dál a dál a mně bylo příjemněji a příjemněji. Kuba opět na chvíli odešel. Tentokrát tedy na cigaretu, to ovšem není podstatné. 

Při té chvilce samoty jsem přemýšlela. Cítím se fakt šťastná a s Kubou je mi fajn. Začínám k němu něco cítit? To ne, znám ho sotva pár dní. Ale i do mého prvního přítele jsem se zamilovala rychle. Ne, to je blbost. Však mu je tak jednou tolik co mně. A je to nejlepší kamarád mého nevlastního bratra. Zaháněla jsem všechny myšlenky které mi přišli špatné. Stejně za to asi mohlo to víno. ,,Nad čím přemýšlíš?" vytrhl mě z myšlenek právě přicházející Kuba. ,,Ale nad ničím" odbyla jsem ho. Nadále už se nevyptával a zabředli jsme opět do rozhovoru. 

,,Už začínám být docela ožralej" zasmál se po tom, co dopil sklenici vína. ,,Já taky" přidala jsem se. Nalil si další sklenku a otočil se na mě. Jeho oči tikali mezi míma očima a ústy. Opět se mu zvedly koutky. ,,Děje se něco?" nervózně jsem se zasmála. ,,Pšší" dal mi prst na ústa a políbyl mě.  Celá jsem ztuhla a nevěděla co mám dělat. ,,Ugh, promiň" lehce zčervenal když se odtáhl. ,,Ne, já jsem to jenom nečekala" moje snaha to zachránit, aby to nebylo tak trapné, moc nevyšla. A nenapadlo mě nic jiného, než tedy odejít na záchod. Jsem si jistá že on to taky uvítal. 

Jakmile jsem se vrátila, bylo znát, že ta atmosféra už není stejná. Mrzelo mě to a hlavně mě mrzí jak jsem zareagovala. Já jsem to chtěla, jenže, bylo to narychlo, nečekaně a já spanikařila. Teda, hlavně moje tělo. 

,,Hele ještě jednou promiň, můžeme dělat že se to nestalo?" řekla a nervózně si mnul ruce. ,,Noo, to by asi nešlo" řekla jsem. Zarazil se. A já poté udělala něco, co bych nikdy nečekala.      Plíbyla jsem ho. Tentokrát už jsem si vše plně uvědomovala a Jakub ochotně spolupracoval. Jak byly naše polibky intenzivnější, tak jsem víc a víc cítila cigarety z jeho vínem nasáklých úst. Nezní to moc vábně ale i tak jsem se těch rtů nemohla nabažit.