Domeček

11

Už jsme kus popošli a všechen nikotin z cigaret nasáli do našich plic. Dokonce i z lahve co táhneme sebou ubylo, ale Kubovi přišlo stále jako dobrý nápad, táhnout mě do nějakého lesa, co byl poblíž. Normálně už bych to dávno otočila a šla zpátky, ale náporem toho všeho, jsem pokračovala dál.

Naštěstí se Kuba v celku na začátku lesa, rozhodl posadit. Byla mi trochu zima, ale aspoň stále dokážu trefit nazpět. Říkala jsem si. 

 ,,Napí se" podával mi láhev. Já udělala co řekl a podala  mu jí zpět.  Už jsem cítila že mi alkohol dost stoupal do hlavy. ,,Dáš mi ještě jedno cígo?"  zeptala jsem se. ,,Jasně" řekla a opět vyndal dvě pro nás oba. Potom co jsem típla konec, Kuba se dožadoval objetí. Přisedla jsem si blíž a obmotala svoje ruce kolem jeho krku. Ale Kuba mi ještě stihl přehodil nohy tak, abych na něm seděla obkročmo, než svoje ruce obmotal kolem mě. Opilá, unavená a zmrzlá já to ani nezaregistrovala. Pouze jsem si užívala to, jak mě jeho tělo zahřívalo. ,,Není ti zima?" řekl do objetí. ,,Hrozná" zasmála jsem se. ,,Tak už půjdem" rozhodl. Oba jsme se tedy zvedly a zamířili do hotelu. Už jsem myslela jen na to jak si lehnu do teplé postele a půjdu spát. 

Kuba mě doprovodil k mím dveřím, kde jsme se rozloučili a popřáli si dobrou noc. Rychle jsem zalezla do pokoje a začala hledat pyžamo. Ťuk ťuk, rozléhal se zvuk narážení kloubů o dveře. Šla jsem se tam tedy podívat a k mému překvapení tam stál Kuba. ,,Nemohl bych tu na chvíli zůstat?" prosebně se zeptal. ,,Jo, jasně" řekla jsem a poodstoupila  ode dveří, aby mohl projít. ,,Děkuju" vstoupil a posadil se na postel. ,,Není zač" zabouchla jsem dveře a šla zaním. ,,To jsem ti už tak chyběla jo" neodpustila jsem si ironickou poznámku.  ,,Samozřejmě" usmál se. ,,Ne, Dominik tam má  návštěvu" pokračoval . ,,Návštěvu?" potřebovala sem  upřesnění. ,,Tak výš jak to myslím" odpověděl. ,,Jakože nějakou holku?" nejistě jsem řekla. ,,Přesně tak" řekl a vytáhl telefon z kapsy. ,,Jee" zděsil se. ,,Co je?" naklonila se mi hlava tak abych viděla na obrazovku. On místo odpovědi naklonil telefon tak, aby viděla několik zpráv a zmeškaných hovorů od kluků. Teda hlavně on Tomáška. Rozhodl se mu hned zavolat. 

Já si šla mezitím dát sprchu, ale stejně bylo slyšet jak mu vysvětluje kde byl a proč nezvedal telefon. Když bylo moje sprchování u konce, šla jsem už v pyžamu opět za Jakubem. ,,Sluší ti to" řekl jakmile mě zřel ve dveřích. ,,To myslíš v tom pyžamu s mokrejma vlasama, a přivřenýma očima únavou?" zasmála jsem se. ,,Jo, jsi roztomilá" prohlížel si mě. ,,Jestli chceš, tak jdi taky do sprchy" nabídla jsem mu. ,,Dokonce ti možná můžu půjčit i nějaký oblečení" řekla jsem se smíchem. ,,Tak tu sprchu beru, ale pochybuju že mi bude tvoje oblečení" taky se smál cestou do sprchy. 

Už oba po sprše, jsme leželi v posteli a povídaly jsme si. Nemůžu si pomoci, ale strašně ráda si s ním povídám. Mám pocit, že mu můžu říct cokoliv a nikdy nám nedojdou témata. Při téhle myšlence mě napadlo, jaké by to bylo být s Jakubem ve vztahu. Tuhle myšlenku jsem raději rychle zahnala a pokračovala v poslouchání Kubova příběhu o tom, jaká byla jeho první tour. Jeho vyprávění sice bylo zaujímavé, ale i tak mě únava přemohla. Což mě trochu mrzí, protože jsem s ním chtěla ještě probrat pár věcí ohledně Dominika. I když, ono to možná bude lepší za střízliva.