Domeček

28

Hned ráno na mě vyskočilo několik zmeškaných hovorů a nepřečtených zpráv. Byly od Jakuba, ale jeden hovor se dvěma zprávami od Kláry. Kláře jsme zavolala nazpět, ale od něj, jsem se na zprávy ani nepodívala. 

Celé dopoledne jsem brečela u televize a cpala se sladkým. Připadala jsem si strašně. Ne. Jakub by se měl cítit špatně. Dobře, nechala jsem se namotat, ale on je ten špatný. Miluju ho, ale zároveň ho nenávidím. Jsem zmatená, ale zároveň mám ve všem jasno. Achjo. Nevím co teď.

,,Crr crr" ozvalo se ode dveří. Šla jsem otevřít, ale když jsem uviděla kdo za nimi stojí, nemohla jsem uvěřit vlastním očím. ,,Tati" vyjekla jsem a objala ho. ,,Ahoj koblížku" taky mě objal. ,,Co tu děláš?" hned jsem se vyptávala když jsme vešli dovnitř. ,,Volala mi máma" řekl. ,,Aha" podivila jsem se. ,,Nezaujímá tě co říkala?" zeptal se. ,,Jo, zaujímá. Povídej" pobídla jsem ho.  ,, Prý se chováš nějak divně a má o tebe starost. Tak mě sem poslala" vysvětlil.  ,,A proč se mě nezeptá sama?" zeptala jsem se. ,,Myslí si, že už bys jí to řekla, kdybys to s ní chtěla probrat" odpověděl. ,,A ty jsi jí něco říkal?" zeptala jsem se, nejistě. ,,Jako to co jsi mi říkala do telefonu?" dotazoval se. Jenom jsem kývla hlavou. ,,Ne, nebo. Ale proč mně jsi to řekla a jí ne?" stále žádal víc odpovědí. ,,To je složitý" sklopila jsem hlavu. ,,Času je dost. Můžeš mi to vysvětlit" řekl a oba jsme se šli posadit ke stolu. 

,,Ale zůstane to mezi námi!" rozkázala jsem po tom, co jsem mu nastínila celou situaci. ,,Samozřejmě, ale proč se o tom nechceš bavit s mámou?" zeptal se. ,,Víš, ona, no" zadrhávala jsem se. ,,Ona by nebyla ráda" nakonec ze mě vypadlo. ,,Však jsi neudělala nic špatného" oponoval mi táta. ,,To jo, ale ona by se určitě vyptávala Dominika" odpověděla jsem. ,,Dominik je ten syn od Marka?" ujišťoval se. ,,Jo" krátce jsem odpověděla. ,,A co ten s tím má společného?" nechápal. ,,No, ono se jedná o jeho nejlepšího kamaráda" vyřkla jsem. ,,Můžeš mi o tom klukovi prosím říct víc" řekla zamyšleně. ,,To nejde" vyhrkla jsem. 

Dál se mě táta ještě zkoušel zlomit, abych mu to řekla, ale nebylo mu to nic platné. Nakonec stejně musel odejít, avšak, už teď vím, že mě určitě bude čekat  nějaký ten hovor, ve kterém se bude dále vyptávat. Tím se teď ovšem nebudu trápit a raději půjdu lehnou. Je sice odpoledne, ale já jsem strašně unavená.

Spala jsem sotva pár desítek minut a už mě někdo budil. ,,Broučku, vstávej. Je tady Dominik" budila mě mamka. ,,Co? Co tu dělá?" zamručela jsem ospale. ,,Nevím, ale čeká na tebe dole" řekla naposledy a odešla. Já velmi neochotně vstala a hodila na sebe aspoň tepláky a mikinu, abych tam nešla v pyžamu. Už jsem šla ke dveřím pokoje, ale Dominik byl rychlejší. ,,Můžu?" zeptal se po tom, co zaklepal. Místo odpovědi jsem mu rovnou dveře otevřela a pustila ho dovnitř. 

,,Sbal si, jedeš semnou" řekl když se posadil na mou postel. ,,Co?" podivila jsem se.  ,,Co, co. No, strávíš týden, s tvým milovaným bráchou" usmál se. Chová se nějak divně. V tom bude nějaká levota. Hned mě napadlo. ,,Trochu se děsím" uchechtla jsem se. ,,Neboj, pojedeme na Mácháč. Bude to fajn" uklidňoval mě. ,,Na Mácháč?" vykulila jsem oči. ,,Jo" řekl stručně. ,,A co tam jaku budu dělat?" zeptala jsem se. ,,Coby, koupat se, opalovat a tak" odpověděl radostně. ,,Pro boha jak tě to napadlo?" stále jsem se vyptávala, což už Dominika očivydě nebavilo a tak prohlásil: ,,Kdo je zvědavej, bude brzo starej. Takže si běž sbalit" ,,Dominiku, ale já už mám něco v plánu" oznámila jsem ve chvílí, kdy mi došlo, že zítra jedu za Barčou. ,,A co máš v plánu?" zeptal se. ,,A jestli ti jde o úklid ve studiu, tak tam jsem to zařídil. Chápu že by jsi teď Jakuba nerada potkala" řekl ještě než jsem stihla odpovědět na jeho první otázku. ,,To jsi hodnej, ale mně spíš jde o to, že zítra jedu za kamarádkou" odpověděla jsem. ,,To se snad dá zrušit ne?" řekl. ,,Ale tohle je důležitý" namítala jsem. ,,Proč?" vyptával se tentokrát on. ,,Tak když to potřebuješ vědět, jedu za Kubovou ex" řekla jsem rázně.