Domeček

19

Cestou nám oběma Jakub2 volal, ale nikdo mu to nezvedl. Probrali jsme to a došli k závěru, že ho prostě budeme nějakou dobu ignorovat a potom se uvidí jestli se dokáže obhájit. 

Kuba mě jenom vysadil doma a musel jet. Možná dobře, protože jsem sotva stihla trochu pouklidit a rodiče přijeli. ,,Ahoj, tak jak bylo u babičky?" přivítala jsem je. ,,Ahoj, dobře, máme tě pozdravovat. Ale spíš nám řekni jak bylo u Dominika?" hned se také vyptávali. Řekla jsem jim to, samozřejmě s velkými mezerami. Oni to stejně nezjistí, takže v tom nebyl problém. ,,Tak to jsme rádi, že sis to tak užila" řekl Marek. Musela jsem se pousmát nad představou toho, co by mi řekli kdyby věděli celou pravdu. Dál už jsem jim řekla jen něco málo o koncertu a změnila téma na jejich výlet za babičkou. 

Dál můj den plynul v celku obyčejně. Večer mi ještě volal Jakub, ale jinak nic neobvyklého.

Ráno chvíli po tom co jsem se vzbudila, jsem Kubovi po zprávách popřála dobré ráno. Potom jsem šla dolů na snídani kde už seděl Marek s mamkou. Popřála jsem si dobré ráno i s nimi a šla si udělat snídani. V průběhu mi přišla zpráva. Byla od Jakuba, kde mi napsal stejnou zprávu jako já jemu. Usmála jsem se nad tím. ,,S kým si píšeš?" zeptala se mamka. Já se na ni nechápavě podívala, protože se ,ě nikdy na tohle neptala. ,,Že se tak culíš" objasnila. ,,Neculím" pronesla jsem a dál se věnovala snídani. ,,Ty sis někoho našla?" provokoval Marek. ,,Co vám je?" zeptala jsem se, se smíchem. ,,Jen se ptáme" odpověděla máma. Dál jsem si neodpověděla a sedla si k nim ke stolu. ,,To nám opravdu neřekneš kdo to byl?" opět se zeptal Marek. ,,Tak aspoň najíst mě nechte v klidu" s nadsázkou, jsem řekla. 

Bylo chvíli po jedné a mně začal zvonit telefon. ,,Ahoj Dominiku" pronesla jsem když jsem hovor přijala. ,,Ahoj, zrovna jsem s klukama ve studiu a zjistili jsem, že by bylo třeba sehnat někoho kdo by nám uklízel studio. No a tak jsme si vzpomněl na tebe. Mohla bys to mít jakou takovou brigádu" ozvalo se z druhé strany mobilu. ,,Tak to je dobrý, mně je teprve šestnáct a už jsme skončila jako uklízečka" zasmála jsem se. ,,Ale vážně" řekl. ,,A to jako denně?" zeptala jsem se. ,,Ne to ne, třeba tak dvakrát třikrát týdně" odpověděl a z pozadí bylo slyšet jak cinkají skleničky. Kluci si asi přiťukli. Zasmála jsem se pro sebe. ,,Tak to by asi šlo" souhlasila jsem nakonec. ,,Super, tak zítra přijeď a domluvíme se ta-" nedopověděl. ,,Přijeď teď" zakřičel do telefonu Pepa. ,,Jo, však já pro ní klidně zajedu" slyšela jsem jak řekl Kuba. ,,Tak jestli máš čas, tak by pro tebe Kuba dojel" konstatoval Domča. ,,Jo, ráda přijedu" řekla jsem se šla si ke skříni vybrat nějaké oblečení. ,,Ok, tak on ti prej zavolá až tam bude" dodal. ,,Dobře, tak zatím" rozloučili jsem se a já se šla tedy převléct. 

,,Ano" řekla jsem do telefonu. ,,Tak jsem tu" řekl Jakub. ,,Běžím" pronesla jsem a ukončila hovor. Seběhla jsem dolů, rozloučila se s Mamkou a běžela nasednout do mercedesu který nám stál před domem. S Kubou jsme se přivítali a odjeli do studia.