,,Ne. Nejde...Nemůžeme" vykoktala jsem ze sebe. ,,Já vím, promiň" řekl sklesle. Cítila jsem se hrozně, za zkažení toho momentu. ,,Ale strašně tě chci. Nechci, potřebuju" zadívala jsem se mu do očí, až mi začali téct slzy. Taky mu ne jedna ukápla, ale snažil se to zakrýt. Objal mě. V hlavě se mi vybavila vzpomínka na to, jak jsme se objímali přesně tady, na tomhle místě a byl to taky silný zážitek, ale né tolik jako teď. ,,Miluju tě" vyjelo z něj. Bylo to poprvé co mi to někdo řekl v tomhle opravdovém smyslu. Trochu jsem ztrnula ale přesně jsem věděla co mám teď děla. ,,Taky tě miluju" řekla jsem jistě. Vlastně jsem si ničím nebyla tak jistá.
ČTEŠ
Domeček
FanfikceŠestnáctiletá Emily vypráví svůj příběh o tom, jak se zamilovala do někoho, s kým, jí její okolí vztah rozhodně neschvalovalo.
