Domeček

22

Doma jsem šla skoro hned spát. Ráno jsem na telefonu našla zprávu od Kláry a Jakuba. Odepsala jsem Kubovi a při tom, jsem zjistila že mi včera někdo lezl do mobilu. Poznala jsem to, poněvadž v chatu s mamkou, někdo napsal že budu spát u kamaráda a tak o mě nemusí mít strach. Já bych jí tohle rozhodně nenapsala, protože mamka ví, že tu nikoho neznám. Jediné štěstí je to, že to nepoznala. Asi si myslela že mluvím o nějakém kamarádovi od Dominika. 

Radši jsem to nechala být a odepsala Kláře. Ta mi psala už večer, ale já už bohužel nestihla odepsat. Dokonce jsme si chvíli psali a dohodli se, že zítra půjdeme ven. 

Poté jsem se šla nasnídat a zavolat tátovi. Dlouho jsem s ním nemluvila. Je kolem desáté, takže bude mít čas. On je totiž řidič kamionu. To byl vlastně ten hlavní důvod proč se s mamkou rozvedli. Mamku dost štvalo že je pořád pryč.  ,,Ahoj koblížku" pozdravil mě ihned co zvedl telefon. ,,Ahoj tati" také jsem ho pozdravila. ,,Jak se máš? Dlouho jsem tě neslyšel" řekl vlídně. ,,Jo, dobře, co ty?" zeptala jsem se. ,,To víš, jsem pořád v práci" odpověděl. Chvíli jsem tak tlachali ale já se potom rozhodla se mu svěřit s tím, co jsem ještě nikomu neřekla. Vím že jemu to říct můžu protože neví o koho jde. ,,No, víš jak jsme se přestěhovali do Pardubic?" začala jsem. ,,Ano?" odpověděl. ,,No, tak já jsem tu někoho potkala. Je to moc fajn kluk a mám ho opravdu ráda, jenže on nechce vztah a já tak nevím jestli to semnou myslí opravdu vážně" postěžovala jsem si. ,,Hele, zlato. Víš, vztahy jsou občas fakt složitý a jestli nechce být s tebou ve vztahu, tak k tomu má určitě důvod. Teď jde o to jaký" snažil se mi radit. ,,Jo, to máš pravdu" souhlasila jsem. ,,Hele rád jsem tě slyšel, ale už budu muset. Zavolám ti zítra, asi tak nějak stejně jako dnes jo" naposledy řekl. ,,Dobře, tak ahoj" rozloučila jsem se a zavěsila. 

Bylo kolem druhé a já si myslela že dnešní den bude ve znamení odpočinku doma na gauči, ale potom mi došlo že je úterý a já musím jít do studia.  Podívala jsem se na jízdní řád autobusů, který mi oznámil že mi za půl hodiny pojede autobus. Ideální čas.

Dorazila jsem do studia, kde byl dnes jenom Kuba. Radostně mě přivítal a ukázal mi kde najdu všechno co budu potřebovat. Po tom, co mi vše ukázala, musel jít něco dodělat. Vrhla jsme se tedy do práce a uteklo to  rychleji než bych čekala. Takže mi zbývalo více jak čtyřicet minut do odjezdu dalšího autobusu. Proto jsem ještě šla za Kubou. Ten zrovna telefonoval, takže jsem ho jen pozorovala opřená o futra. ,,Hotovo?" zeptal se když dohovořil. ,,Jo" řekla
 jsem při tom co jsem kráčela mu moje ruce obmotat kolem krku.  On mě začal líbat a pomalu svoje polibky přesouval ke krku. Usmívala jsem se, dokud se Kuba náhle nezastavil a neupřel svůj pohled někam za moje záda. Od táhla jsem se, a upřela svůj zrak tam, kam on. Až teď jsem si všila Tomáše který zrovna přišel. ,,Jakube?" zavolal do prázdna a rozhlédl se. ,,Tady" zavolal Kuba a šel za ním, protože sem nebylo  z Tomášovi pozice nebylo vidět. Pozdravili se a já se rozhodla jít pomalu za nimi. ,,Ahoj Emily" pozdravil Tomáš. ,,Ahoj" odvětila jsem. ,,Dobrá práce, je opravdu vidět, že je tu uklizeno" pochválil mě.  S úsměvem jsem mu poděkovala a šla si sednou na gauč. Kluci mi byly hned v patách a začali si semnou povídat. Jakmile uběhl čas, Kuba mě šel doprovodit na autobus. ,,Tak ahoj. Večer ti zavolám" řekl při tom, co jsem nastupovala. ,,Dobře. Ahoj" naposled jsem ho políbila a vešla do busu.