Domeček

9

Přesouváme se do dne kdy pojedeme na show a to konkrétně do doby kdy nám zbývá hodina do odjezdu. 

,,Vlastně jsem se tě zapomněl zeptat, co říkáš na kluky?" dotazoval se Dominik když jsme společně seděli v autě na cestě pro dalšího z účastníků naší cesty do Brna. ,,Jo, zdáli se mi fajn, ale neměla jsem moc času s nimi nějak moc promluvit nebo tak. Teda až na Tomáše a Pepu" vybavila se mi vzpomínka na naší konverzaci. ,,Jasně, tomu rozumím. Ale s nima sis celkem rozuměla ne?" ptal se dál. ,,Jo, jo" odpověděla jsem.  ,,To je dobře, tak to si rozhodně sedneš i se všema ostatníma" řekl s úsměvem. 

,,Ahoj" řekl muž který právě nastoupil do našeho auta. ,,Ahoj, hele tohle je moje sestra Emily. Emily, tohle je Jakub" představil nás Dominik. ,,Nevěděl jsem že máš sestru" podivil se. ,,Já jsem nevlastni" řekla jsem ještě než stihl Domča zareagovat. ,,Jo aha. No, rád tě poznávám Emily" řekl a konečně se na mě podíval tak že mu bylo pořádně vidět do obličeje. No a v tu chvílí mi došlo že ho znám. ,,Moment, nejsi Jakub Strach?" nedalo mi to a zeptala jsem se. ,,Aka NobodyListen. Jo, jsem to já" řekl. ,,O můj bože. Ty jsi opravdu model Dioru?" zjišťovala jsem. ,,Už to tak bude" odpověděl. ,,Páni. To máš můj obdiv" uznala jsem, načež se usmál a pravil: ,,to mě těší, díky" a dál se věnoval psaním čehosi do telefonu. 

Cesta uběhla rychle, dokonce jsme dorazili o něco dříve  než bylo v plánu. Tudíž naše kroky směřovali zpět do bytu, kde se Jakub s Jakubem přivítali a i s Dominikem se uchýlili do Kubova pokoje, aby si mohli povídat zatím co si Kuba musí dobalit. Vlastně až teď mi došlo že jsou oba Jakubové, takže pro odlišnost. Jakub Vlček zůstane i nadále tak jak je, zatímco Jakub Strach, bude prostě Jakub2. (Poznámka autora: Tu 2 si tam při oslovování odmyslete, je tam čistě na odlišnost )

,,Tomáš volal že tu skoro jsou, takže máme jít dolů" oznámil Kuba. ,,Dobře" pobrala jsem svůj batůžek a kufřík s věci. Už jsem se chystala scházet schody, ale Kuba2 mě zastavil. ,,Ukaž já ti to vezmu" nabídl se. Já jeho nabídku vděčně přijala a podala mu kufr. 

,,Ahoj Emily" řekl Tomáš a objal mě. ,,Ahojj" vypískla jsem. Jsem moc ráda že jede Tomáš, protože si máme dost co říct. Hned včera jsme se rychle uvolnili a povídali si jako přátelé. Podobně jako s Jakubem, jenom trochu  jinak. ,,Emily pojď sem" zavolal Jakub. ,,Co potřebuješ?" řekla jsem ve chvílí kdy mi zbýval sotva krok od něho. ,,Chci ti představit Reje" řekla a ukázal na muže co stál vedle něj. ,,Já jsem rej. Dělám klukům security" představil se a podal mi ruku. ,,Já jsem Emily. Dominikova sestra" řekla jsem a ruku přijala. ,,Teda nevlastní sestra" ještě jsem dodala než se naše ruce rozpojili.  ,,Tak nastupovat, už musíme jet" vyrušil nás Tomáš. My uposlechli a naskočili do dodávky kterou řídil pro mě nově poznaný Rej. 

Říkala jsem si, že bych se mohla cesto trochu prospat, ale vzhledem k tomu, že moje místo bylo vzadu uprostřed, tak můj plán úplně nevyšel. Oba Jakubové co seděli vedle mě, mi sice nabídli že se o ně můžu opřít, ale to mi neznělo jako moc lákavá nabídka. 

,,A jakto, že jsem o tobě ještě neslyšel?" z ničeho nic, se zeptal Kuba2. ,,S Dominikem se známe teprve krátce" odpověděla jsem mu. ,,Aha" pronesl a dál se začal ptát. Náš už víc jak půlhodinový rozhovor přerušil až Rej který zastavil na benzínové stanici. Většina z nás tedy vystoupila a šla si něco koupit, nebo jako já navštívit toaletu. 

Jakmile jsem se vrátila, kluci si už začali nalévat alkohol. ,,Dáš si taky?" zeptal se mě Kuba2 když jsem k nim přišla. Slušně jsem ho odmítla, jenže to už se do toho vmísil Jakub, který se jen tak odbýt nenechal. ,,Opravdu si nedám" opět jsem zopakovala. ,,A cígo?" řekl a natáhl ke mně ruku s otevřenou krabičkou. ,,Taky ne" zase jsem ho zklamala svou odpovědí. ,,Ale večer budeš pít ne?" dotazoval se. ,,To už asi jo, neboj" uchechtla jsem se a viděl jak se spokojeně usmál.