Cortexville

Nadějné vyhlídky

Scorpius se nervózně díval na obálku z lékouzelnické akademie.

„Scorpi, neboj se, koho jiného by měli vzít, když ne tebe?" usmál se na něj povzbudivě Albus.

Byl ovšem úplně stejně vyplašený, srdce mu bilo jako o závod. Ne že by mu šlo tolik o to, aby byl přijatý do lékouzelnické akademie, ale za každou cenu chtěl zůstat se Scorpiusem, svým nejlepším přítelem. Neuměl si život bez něj představit. Oba dva teď stáli vedle sebe, před sebou roztřesenýma rukama drželi obálky a báli se vlastně nejvíc toho, že je výsledek rozdělí.

„Uděláme to takhle, já otevřu tvoji obálku a ty tu moji," navrhl Albus.

Scorpius přikývl.

„Tři, dva, jedna, teď."

Šedé oči četly výsledek: Albus Severus Potter. Výsledek přijímací zkoušky na Lékouzelnickou Paracelsovu akademii v Cortexville. Lektvary: 79 %. Přeměňování: 58 %. Bylinkářství: 82 %.

To nebylo úplně nejlepší, ale beznadějné taky ne. Sklouzl pohledem ke konečnému výsledku.

Celkové skóre: 73 %. Přijat. Scorpiusovi se rozlil po tváři úsměv. Albus to dokázal! Po očku mrkl na svého kamaráda, který rozlepoval obálku s jeho výsledkem. Albus ani nekontroloval výsledky jednotlivých testů, rovnou sjel pohledem na vyrozumění: Celkové skóre 95 %. Přijat.

Čekal to. Scorpius je ten nejchytřejší a vůbec nejúžasnější kluk v celých Bradavicích a na celém světě a v celém vesmíru...

Plaše pohlédl do jeho tváře. „Přijali tě," řekl Scorpius se zářivým úsměvem.

„Tebe taky, nic jiného jsem ani nečekal." Albus skočil Scorpiusovi do náruče a pevně a dlouho se objímali. Aspoň tohle mu nikdo nemůže vzít. Kdybys jen věděl... Pro mě nejsi jen kamarád. Nikdy tu hranici nepřekročím, nechci ti zkazit vztah s Rose, ale znamenáš pro mě víc než já pro tebe. Pro mě jsi byl vždycky jen ty. Jsi tak starostlivý a hodný a pořád mi říkáš, ať si taky někoho najdu. Holku nebo kluka, to je jedno. Jenže já nikoho jiného nechci. Vyzkoušel jsem si to s holkama i klukama a prostě to není ono. Probudit se ráno vedle někoho, kdo není ty... hrozně to bolí, Scorpi. Když nemůžu mít tebe, nechci radši nic. Jsem šťastný, když se tě můžu dotknout. Někdy tě líbám, když spíš, a ty to ani nevíš. Jsi jedinou mou fantazií, vždycky jsi byl. Zdálo se ti někdy o mně? Určitě nezdálo. Nedovolím, aby moje hloupé sny někdy ohrozily naše přátelství. Jsem zoufalý, ale ty se to nikdy nedozvíš, má lásko. Teď se kvůli tomu, abych s tebou mohl ještě pár let zůstat, než si vezmeš Rose, budu šprtat a stanu se lékouzelníkem. Chci být pro tebe tak dobrý, jak to jen půjde. Klidně budu zachraňovat svět a pomáhat lidem, když tak v tvých očích obstojím aspoň jako přítel. Vím, že u tebe nemám sebemenší naději, ale stejně všechno ve svém životě podřídím tomu, abych z tebe měl co nejvíc. Jsem vděčný za každý tvůj pohled, objetí. Jsem ti vděčný i za to, že mi nesděluješ podrobnosti svého vztahu s Rose. Jako kdybys tušil, že mně to ubližuje. Budu ti nablízku dalších pět let...

Nechal se unést, věděl to, objímal svého přítele příliš pevně a příliš dlouho. Scorpius ho jemně oddálil.

„Půjdu to napsat tátovi, bude mít radost."

Albus se ještě nějakou chvíli díval na Scorpiuse, jak psal svým úhledným písmem na pergamen. Byl si se svým otcem velmi blízký, poté, co Scorpiusova maminka zemřela, se na sebe velmi upnuli. Z Draca Malfoye se stal samotář. Byl výborným lektvaristou, dodával lektvary pro nemocnici svatého Munga a několik lektvarů si nechal patentovat. Ve Scorpiusovi se viděl a Albuse měl taky velmi rád. Albus úplně nerozuměl tomu, že Draco příliš neměl v lásce Scorpiusovu přítelkyni Rose. Možná to bylo tím, že v počátku jejich společného studia dávala ona i její rodina Malfoyovým najevo opovržení, ale to bylo přece už dávno. Rose byla okouzlující, inteligentní a oddaná přítelkyně, takže to bylo trochu nepochopitelné. Jednou se na to Scorpiuse zeptal a dostalo se mu pravdivé odpovědi.

„Víš, táta si myslí, že se k sobě nehodíme. Že si zasloužím opravdovou lásku a tohle prý je jen dětské přátelství."

Albus to dál nerozváděl, ale mnohokrát o tom důkladně přemýšlel. Sám proti Rose v zásadě nic neměl, jen kdyby mu nebrala jeho milovaného Scorpiho...

Jenže on by si stejně našel jinou dívku, protože evidentně na kluky nebyl, takže to bylo vlastně jedno. Ta průpovídka pana Malfoye mu ovšem nešla z hlavy. Vlastně nikdy neviděl ze strany Scorpiuse nějaké příliš vřelé projevy lásky k Rose, ale přikládal to jeho jemnosti a taktu; nejspíš se jen nechtěl předvádět. S Albusem byl daleko uvolněnější, každou chvíli ho pocuchal ve vlasech, vzal ho kolem ramen nebo i za ruku. A někdy se tak zvláštně díval...

Vítám vás u nového příběhu. Doufám, že se vám bude líbit :-) Nejdřív budeme chvilku s Albusem a Scorpiusem, ale Harryho a Draca se taky dočkáte.