Cortexville

Dracův syn

Harry nevěděl, jak dlouho spal. Vyděšeně se posadil na posteli. Jak je na tom Draco? Nevykrvácel mezitím? Probral se z bezvědomí nebo spánku či co to bylo za bezvládný stav?

Tělo, k němuž se tiskl, bylo teplé a vláčné. Draco dýchal pravidelně, a dokonce se ze spánku usmíval. Harry vzal opatrně jeho poraněnou ruku do své. Po kletbě ani památky.

Povedl se tedy rituál? Jak to jen zjistit? Jaké emoce právě teď cítí Draco? Podle toho, jak se tváří, je naprosto klidný a bez bolesti. Harry si nemohl pomoci a začal ho hladit po zádech. Cítil, jak se Dracovi tvoří husí kůže. Je mu to příjemné. Dracovy pocity se brzy přenesly na něho samého. Hladil svého přítele a vychutnával si jeho odezvu. Ještě pár minut si mohou dovolit zůstat v posteli. A potom... Co vlastně obnáší jejich spojení? Draco se vrátí na Malfoy Manor a Harry zůstane ve svém domě na Grimmauldově náměstí. Budou sdílet své emoce na dálku? Harryho napadala spousta otázek.

To třeba dostanu hlad a Draco taky, i když bude třeba už najedený? Nebo se bude dobře bavit na nějakém večírku a já na něj přenesu svoji depresi? I když si neumím moc dobře představit, že by se Draco někde dobře bavil... Spíš na sebe budeme přenášet své deprese navzájem. A co kdybych se opil, poznal by to? A co kdybych šel do sprchy... Ne, Merline, tohle snad ne?

Harry se otřásl hrůzou a intenzita té emoce Draca definitivně probudila.

„Harry?" Prohlížel si se zaujetím svou uzdravenou ruku. „Asi se to povedlo."

Harry pocítil intenzivní pocit štěstí, netušil, jestli je jeho vlastní nebo Dracův.

„Jo, zvládli jsme to."

„Cítím tvůj strach," řekl Draco. „Čeho se obáváš?"

„Nevím. Je to jen úzkost. Mívám to často, musíš se s tím smířit."

„Jako kdybych já úzkost neznal," ušklíbl se Draco.

„Takže nám teď bude ještě hůř?" odtušil Harry.

„Není mi hůř. Je mi nejlíp za posledních pár měsíců, možná let."

„To nemyslíš vážně, že ne?"

Draco se na něj podíval zase tím pohledem, který neuměl úplně interpretovat.

„Ještě nikdy pro mě nikdo tolik neobětoval," zašeptal a na okamžik schoval si obličej do dlaní, aby se nemusel dívat Harrymu do očí. „Nikdy ti to nesplatím, ale budu se aspoň snažit."

Harry byl v rozpacích. Ze všeho nejvíc by si přál zůstat s Dracem celý den v posteli, ale věděl, že na to nejsou připraveni. Možná nebudou nikdy.

„Asi by ses měl vrátit na Manor za Scorpiusem a oznámit mu, že jsi v pořádku."

Draco se zamyslel. „Jak mu to mám sdělit? Pokud bych mu řekl, že mě vyléčil nějaký lektvar, právem by požadoval, abychom ho podali Rose."

„Řekni mu pravdu, on to pochopí."

„Cože? Ty bys mi dovolil, abych svému synovi svěřil, že jsme teď spolu spojení?"

„Samozřejmě. Já to také Albusovi řeknu. Nevím ještě, jak to mezi námi bude fungovat, ale určitě teď budeš v mém životě zastávat významné místo," zamyslel se Harry.

„Ty jsi v mém životě vždycky zastával významné místo, takže pro mě to až taková změna nebude."

Harry nevěděl, jak zareagovat. Dracovy narážky na to, že k němu cítil náklonnost už dříve, ho znepokojovaly. Bylo pro něj těžké otevřít se komukoliv. Albus i Draco se snažili k němu přiblížit, a on jim stále unikal. Přitom byl ochotný pro ně pro oba udělat cokoliv... Bude potřebovat čas. Na druhou stranu, neproplýtval už zbytečně celé roky? Roky, kdy se s Dracem nenáviděli a posléze se jeden druhému vyhýbali, tedy Harry se Dracovi vyhýbal... Roky, kdy se dostatečně nevěnoval svému synovi, kdy mu neřekl, že ho má rád, že je na něj hrdý...

Draco vylezl z postele a rozpačitě se s Harrym rozloučil. „Uvidíme se aspoň v práci?"

„Asi." Ne, takhle to přece nemůže skončit. Draco řekl, že ho má rád, a jsou spojení navěky...

„Draco, chci se s tebou vídat častěji," vyhrkl a cítil, jak se mu krev hrne do tváří.

„Budu moc rád, když přijdeš dnes večer na Manor," usmál se Draco a podal Harrymu ruku.

---

Draco se po několika dlouhých týdnech, které trávil v nemocnici, vrátil na Manor a ve velkém sídle se ihned začal cítit osamělý. Rychle vyběhl schody do Scorpiusova pokoje. Zaklepal, ale když mu nikdo neotvíral, rozrazil dveře. Scorpius stále ležel v peřinách. Draco k němu přistoupil. Jak je možné, že je jeho syn takhle bledý? Rty měl úplně promodralé. Najednou si všiml červené skvrny pod jeho rukou. Scorpius krvácel z dlaně! Dracovi se rozbušilo srdce. Vzal synovu ruku do své a zkoumal zranění. Krvácivá kletba? O co se mohl zranit? Nikde neviděl žádné střepy, nic ostrého, jen knížku. U Merlina! Scorpius si v posteli četl a řízl se o papír. Nejspíš ho vůbec nenapadlo, že by jeho zranění mohlo být nebezpečné, a klidně usnul.

Draco začal jednat. Pokusil se Scorpiuse probudit, ale chlapec na jeho doteky ani hlas nereagoval. Zavolal skřítku. Bude třeba ihned Scorpiuse přemístit k svatému Mungovi a podat mu dokrvovací lektvar. Možná bude potřeboval Dracovu krev. Může být vůbec Dracova krev použita k transfuzi, když je teď spojena s Harryho krví? Na to vůbec nepomysleli.

Přemístil se i se Scorpiusem v náručí ke svatému Mungovi. Jeho syn okamžitě dostal několik lektvarů a za chvilku malátně otevřel oči.

„Tati? Kde to jsem?"

Draco byl přemožený emocemi. Tolik se o něj bál!

„U Munga. Jsi zraněný. Řízl ses o papír."

„Cože? To snad není tak nebezpečné zranění?"

„Scorpi, ta kletba," řekl Draco vážně a Scorpius si až teď uvědomil, že je jeho ruka položená nad nádobkou, do níž jeho krev odkapává.

Scorpiusův obličej se ve vteřině změnil, dostal výraz naprostého zděšení.

„Tati, a kdo ti teď bude dávat krev?"

Draco zůstal jako zasažený Petrificem. „To jsi byl ty, kdo mi dával krev?"

A Potter o tom bezpochyby věděl. Jak mohl dovolit jeho malému chlapečkovi takhle se vyčerpávat! Proto býval tak bledý a zničený. No počkej, Pottere, tohle si s tebou ještě vyřídím! A v tomhle stavu nechal Scorpiuse bez dozoru? Vždyť mohl vykrvácet, nebyl si ani schopný zavolat pomoc! Draco se svíjel nenávistí k Harrymu, který tu negativní emoci přirozeně pociťoval a nevěděl si s ní rady, ani nechápal, odkud pochází.

Draco teď ovšem musel uklidnit svého syna. Ukázal mu svoji ruku. „Je to v pořádku, vidíš?"

„Uzdravil ses? Albus ti dal lektvar?"

Teď už Draco vážně ničemu nerozuměl.

„Albus?"

„Albus pracuje v Cortexville na lektvaru proti té kletbě. Tak kdo ti pomohl?"

„Jeho otec, ale je to složitější. Vysvětlím ti to později."

Scorpius přikývl a zavřel oči. „Chce se mi spát," řekl omluvně. Jeho táta s ním ještě chvíli zůstal a pak se vydal za Harrym.

No uvidíme, jak si to Draco s Harrym vyřídí. Zlobíte se na Harryho?