Scorpius otevřel oči. Viděl štukovaný strop, který mu vůbec nebyl povědomý. Bílý se žlutými květinami. Kde se nachází? V místnosti bylo přítmí, přesto ho ze světla bolely oči. Zavřel je a vnímal zvuky. Slyšel šeptání a šustění. Soustředil se na vůni. Bylinky a dezinfekce. Nemocnice? Nebyl si jistý. Znovu otevřel oči.
„Probouzí se." Ten hlas mu byl povědomý a příjemný, ale zamerlina se nemohl rozpomenout, komu patří.
„Scorpiusi!"
Tenhle hlas poznal naopak velmi dobře. Táta! Zaostřil a viděl starostlivou tvář svého otce. Vedle něj stál Harry, to byl ten druhý hlas.
„Kde je Albus?" Prudce sebou trhl, jak se snažil posadit, ale nepodařilo se mu to.
„Je vedle tebe, neboj se," řekl Harry, dojatý tím, jak moc Scorpiusovi záleželo na jeho synovi.
„Je v pořádku? Chci ho vidět."
Draco pomohl Scorpiusovi posadit se. Scorpius pololežel, poloseděl Dracovi v náručí a zjihle se díval na chlapce, který na vedlejší posteli klidně oddychoval.
„Je Albi v pořádku?" zeptal se znovu.
„Je naživu, magické jádro má oslabené, ale s největší pravděpodobností nepřijde o schopnost kouzlit."
„Uzdraví se?"
„Ty jsi ho uzdravil, Scorpiusi. Jen spí, vypil spoustu Bezesného spánku, ještě to chvíli potrvá, než se probudí."
Scorpius už byl celý probuzený, jeho mysl jela na plné obrátky, tělo ještě nestíhalo. Přemýšlel.
„Kolik vypil toho Bezesného spánku?" zeptal se s obavami v hlase.
„Víc než smrtelnou dávku. Navíc v kombinaci s Euforií a lektvarem proti bolesti. Je s podivem, že to přežil."
„Chtěl se zabít?" Scorpiusovo srdce sevřela ledová ruka. „Kvůli mně?" Proč by si jinak vzal tak nesmyslnou kombinaci lektvarů? Proč skončil ve křoví v nejzapadlejším koutu zahrady, v noci, ještě před svítáním? Jediné vysvětlení je, že chtěl, aby ho nikdo nenašel. Chtěl se otrávit a umrznout. Kvůli Scorpiusovi!
Draco si všiml, jak jeho syn v jeho náruči ztuhl. Jeho pohled se změnil v nepřítomný. Uzavřel se do sebe.
„Scorpi, nebyla to tvoje vina," řekl Draco opatrně.
„Byla to moje vina," vzlykl Scorpius. „Já jsem ho opustil, řekl jsem mu ošklivé věci, i když jsem věděl, že jsme spojení Sanguinis Nexum. Jsem ten nejhorší člověk pod sluncem."
Tentokrát na něj promluvil Harry.
„Zachránil jsi ho. Tvoje láska ho zachránila. Dal jsi mu svoji magii a tím jsi mu zachránil život. To je ten největší důkaz lásky, který jsi mu mohl dát. Věř mi, prostudoval jsem o Sanguinis Nexum úplně všechno. Děkuju ti, Scorpiusi, za to, že jsi mi ho přivedl zpět. Tvoje oběť nebyla zbytečná."
„Moje oběť?"
Draco si odkašlal. Bude lepší mu to říct dřív než později.
„Tvoje magické jádro je oslabené víc než Albusovo. Nebudeš moci kouzlit, tvoje magie bude obnovována jen velmi pomalu. Je možné, že se nikdy nevrátí na původní úroveň."
„To je všechno?" zeptal se Scorpius.
„Ano, to je všechno."
Scorpius to bral jako adekvátní trest za to, co Albusovi udělal. V tomto momentě mu na jeho schopnosti kouzlit vůbec nesešlo. Hlavní je, aby byl jeho milovaný Albi v pořádku a odpustil mu. Harry postřehl jeho zádumčivý pohled a vzal Scorpiuse za ruku.
ČTEŠ
Cortexville
FanfictionAlbus a Scorpius spolu odcházejí studovat na lékouzelnickou akademii v Cortexville. Albus má ovšem plnou hlavu starostí. Je zamilovaný do Scorpiuse, na toho však doma čeká jeho dívka Rose. Obává se, že nezvládne studium, a navíc si dělá obavy o svéh...