Cortexville

Konfrontace

Draco doufal, že po cestě trochu vychladne, ale jeho vztek spíše rostl. Jak mohl Harry Scorpiuse takhle využívat bez jeho vědomí?

Prudce rozrazil dveře do Harryho kanceláře.

„Pottere, můj syn leží u Munga, je zasažený krvácivou kletbou a je to jenom tvoje vina! Jak jsi mi tohle mohl udělat?"

Harry na něj zůstal nechápavě zírat.

„Nejsem si vědom, že bych něco zanedbal."

„Sakra Pottere, mohl umřít! Jak jsi mohl dopustit, aby se takhle vysiloval? Jo, vím o těch transfuzích. To tě ani nenapadlo mě informovat?"

Harry, který nyní kvůli spojení pociťoval neméně intenzivní vztek než Draco, se proti němu bojovně postavil.

„Scorpius je dospělý a souhlasil s tím. Oba víme, že bys něco takového nedovolil, a kdybychom ti s tvým synem nepomohli, buď bys tady dneska už nebyl, nebo by z tebe byl moták. Jsi zdravý a silný a můžeš Scorpiusovi poskytnout svoji krev, než najdeme lék."

Harry se nadechl, aby mohl pokračovat. „Jak se to vůbec stalo?"

„Řízl se o stránku v knize. Přišel jsem k němu do pokoje a našel jsem ho bezvládně ležet s rukou od krve. Ani si nebyl schopný zavolat pomoc. Mohl vykrvácet! Měl jsi na něj dohlédnout, když jsi věděl, jak na tom je!"

Cítil takovou vlnu nenávisti, že musel Harryho uhodit. Veškeré emoce se zrcadlily ve druhém muži a bystrozor si přirozeně nenechal nic líbit. Začali se prát. Harry byl jako bystrozor přirozeně hbitější a silnější a brzy se mu podařilo Draca přimáčknout ke zdi a jeho ruce spoutat. Draco na něj vzpurně hleděl, probodával ho pohledem.

„Nenávidím tě, Pottere."

„Nenávidím tě, Malfoyi."

Harry by si měl ten pohled užít, ale cítil pravý opak. Draco byl bezmocný. Jen se bál o svého syna. Jak by reagoval Harry, kdyby někdo ublížil Albusovi, i když to bylo v dobré víře? Najednou mu bylo Draca líto. Uvolnil jeho ruce. Draco zůstal stát proti němu s tázavým pohledem. Harry z nějakého náhlého popudu přisál své rty na Dracovy. Možná to bylo tím, že Draco nutně pocítil stejnou emoci, možná to byl adrenalin, který jim po boji stále ještě koloval v žilách – Draco polibek prohloubil a nechal Harryho, aby se ho dotýkal tak, jak nikdy předtím. A Harry byl velmi odvážný. Dostali se do stavu, že už nebylo možné přestat. Harry rychle aplikoval na místnost několik kouzel, aby je nikdo nemohl vyrušit a vniknout do kanceláře. Za chvilku na to musel přidal ještě další kouzlo, aby je nikdo neslyšel, protože Draco si rozhodně nenechával pro sebe, že mu Harryho aktivita vůbec není proti mysli.

Překvapila ho jeho dravost. Neuvědomil si, že jsou to jeho vlastní emoce, které jeho partnera ovlivňují. Po dlouhé době vůbec nepřemýšlel. Jediné, po čem toužil, bylo udělat toho muže ve svém náručí šťastným. A Draco chtěl momentálně jen jednu věc, kterou mu Harry mohl snadno splnit. Dal mu všechno, co mohl, a nebylo to zrovna málo.

Hladina adrenalinu konečně klesla a Harry si uvědomil, co všechno stačil v posledních hodinách spáchat. Nejdřív Draca obelhával ohledně transfuzí, pak neuhlídal jeho syna, popral se s ním a nakonec...

Jenže Draco už vůbec nevypadal naštvaně. Ležel na pohovce a v obličeji měl příjemně otupělý výraz.

„Omlouvám se," řekl Harry.

„Zrovna teď se omlouvat nemusíš."

„Omluvám se za Scorpiuse. Neuvědomil jsem si, že je v nebezpečí. Malfoy Manor jsem nechal zvlášť dobře zabezpečit, všechna vaše pošta byla kontrolována. Je mi líto, že jsem tě zklamal."