Cortexville

Bez vzpomínek

Albus ještě nestihl strávit nové informace, když se vydal ke svatému Mungovi. Scorpius je vážně zraněný a zatím nebyla vynalezena adekvátní léčba. Rose je taky zraněná. Byli zasaženi kletbou, když byli spolu? Ta myšlenka mu byla krajně nepříjemná. Možná by bylo nejlepší zajít nejdřív za Rose. Děsilo ho, kolik informací mu chybělo. Jak mohlo dojít k tak masivní ztrátě paměti? Přece jen ho zasáhla nějaká kletba?

Vstoupil do pokoje. Všiml si, že Rose má ruku připevněnou k nádobce, do níž odkapávala krev. Krvácivá kletba! Dále ho překvapilo, že u Rose seděl jakýsi mladý muž a držel ji za ruce.

„Albusi, tak ráda tě vidím!" Řekla to tak samozřejmě, vůbec se nesnažila něco skrývat. Počkat, znamená to, že už netvoří pár se Scorpiusem?

„Nějaké novinky?" zeptal se.

„Nic, co taky tady, když nesmím vstávat. Ačkoliv, dostáváme nějaký nový dokrvovací lektvar. To je fajn, nemusím tak často na transfuze. Byl jsi už dneska za Scorpiusem?"

„Teprve se za ním chystám."

„Tak mu vyřiď mé vřelé pozdravy. A dej mu pořádnou pusu, aby mu nebylo smutno." Z netrpělivého dívčina tónu bylo poznat, že z jeho návštěvy až takovou radost nemá a nejraději by se znovu věnovala svému společníkovi.

Albus se vyplížil na nemocniční chodbu a snažil se utřídit si myšlenky. Potřeboval další informace. Poněkud nezdvořile přiložil ucho ke dveřím Roseina pokoje a poslouchal rozhovor, který se za nimi odehrával.

„Nikdy nepochopím, jak mohl Malfoy vyměnit tebe za tohle Potterovic pako," řekl mladík.

Albus se už už chtěl urazit, když vtom mu to došlo. On a Scorpi? Jako vážně? Opravdu?

„S tím nic nenaděláš. Oni se k sobě vážně hodí. Abys věděl, mně to vůbec nevadí," pokračovala a pak už nebylo slyšet nic. Albus nakoukl klíčovou dírkou a viděl, jak se ten kluk nad jeho sestřenkou sklonil. Víc vidět nepotřeboval.

Srdce mu splašeně tlouklo. Tolik emocí se v něm bilo! Na jednu stranu šílený strach o Scorpiuse. Na druhou stranu napjaté očekávání. Jsou tedy se Scorpim spolu? Bude na to muset jít zlehka, aby ho nevyplašil. Zároveň ho čím dál tím víc znervózňovalo, že informací, které mu unikají, bude asi daleko více, než to původně vypadalo. Zjištění, že se Scorpius a Rose nejspíš rozešli, bylo merlinžel zatlačeno do pozadí obavami o přítelovo zdraví.

Vešel do nemocničního pokoje. Scorpius měl ruku připevněnou k právě takové nádobce jako Rose. Tentokrát ho ten pohled doslova fyzicky zabolel. Jeho přítel se ovšem zářivě usmál a natáhl k němu zdravou ruku.

„No konečně. Kde jsi byl tak dlouho?"

Albus uvažoval, jestli má prozradit něco o ranním incidentu. Nakonec se rozhodl nepřidělávat nemocnému chlapci starosti.

„Ještě jsem se stavil za tátou," přiznal část pravdy.

„Kvůli tomu rituálu? Zjistil jsi něco?"

Zase ten rituál? Albus musí nutně zjistit, o co se jedná. Je to něco, co spojilo Harryho a Draca. Ale proč se o to Scorpius tolik zajímá? Možná má pocit, že mu Harry jeho tátu ukradl nebo tak něco.

„Táta mi prozradil název," pokračoval Scorpius nadšeně. „Jmenuje se to Sanguinis nexum. V knihovně na Malfoy Manor určitě najdeš několik lexikonů. Jestli sis to nerozmyslel a chceš to pro mě udělat, zjisti víc."

Albus se vylekal. Zavázal se k nějakému rituálu? Ne že by nechtěl Scorpiusovi vyhovět, ale nevěděl o tom vůbec nic. Co když je to nebezpečné? Když pohlédl na bledého Scorpiuse, zastyděl se. Ať je to co je to, udělá to pro něj. Sklonil se k němu a lehce se dotkl svými rty těch přítelových. Stále se trochu obával něco takového činit, protože v jeho vzpomínkách tak daleko nebyli. Vždyť mu chybí nejdůležitější vzpomínky jeho života! Neví, jak se dal se Scropim dohromady, neví, jestli se spolu milovali, líbali, jestli spolu vůbec chodí. Scorpiusova reakce mu poskytla aspoň ty nejdůležitější odpovědi. Nebránil se, naopak, pootevřel ústa a pozval Albuse dovnitř. Líbali se zpočátku něžně, pak dravěji, dokud je nezačaly brnět rty.