Scorpiusovo dilema

75 8 5
                                    


Scorpius seděl dalšího dne u snídaně s Dracem, když sova zaklepala na okno a přinesla vzkaz. Draco se zatvářil ustaraně.

„Stalo se něco?"

Draco si odkašlal. To značilo jediné – něco se přihodilo, je to vážné a týká se to Scorpiuse. Okamžitě cítil, jak se mu rozbušilo srdce. Nestalo se něco Albusovi? Co když navštívil Harryho na ministerstvu a zrovna tam došlo k útoku?

Draco viděl obavy v obličeji svého syna a tušil, že to, co mu sdělí, pro něj bude zároveň bolestné a úlevné.

„Rose je zraněná. Je u svatého Munga. Potřebují mě, musím připravit dokrvovací lektvar."

Bylo to přesně, jak očekával. V obličeji jeho syna se v rychlém sledu vystřídala úleva, pak výčitky svědomí a lítost.

„Musím teď odejít, to jistě chápeš."

„Půjdu s tebou."

„Nebudu ti zabraňovat," řekl Draco. „Jen si nemyslím, že by bylo úplně vhodné, abys ses s ní teď rozcházel."

„To je samozřejmé, Albus to jistě pochopí," odtušil Scorpius.

„Je mi to líto," řekl Draco a pohladil syna po tváři.

---

Rose byla bledá a vyčerpaná, ale při vědomí. Ruku měla položenou na jakési nádobě a krev jí z prstu stále odkapávala.

„Ahoj, Scorpi," usmála se na něj. Byla ráda, že ho vidí. Celý včerejšek jí připadal jako zlý sen. Mrzelo ji, že se za ní Patrik nepřišel podívat. Scorpius, o kterém tolik pochybovala, tady byl a vyjádřil jí podporu. Možná se nechoval zrovna romanticky, ale vždycky tady pro ni byl. Styděla se za své myšlenky a připadalo jí, že kletba, která ji postihla, je trestem za to, jak o Scorpiusovi přemýšlela. Nevážila si ho, připadal jí dětský, nezajímavý, střelený. Včera ji jeho přítomnost obtěžovala, dnes byla ráda, že se v nemocnici zastavil. Všimla si, jak je hezký. Neviděli se jen pár týdnů, jak mohl za tak krátkou dobu tolik zkrásnět? Vypadal jinak. Najednou byla vděčná, že právě on je jejím přítelem.

Vzal ji za zdravou ruku.

„Všechno bude v pořádku, uvidíš. Táta určitě připraví nějaký lektvar, který ti pomůže. Co se ti vlastně stalo?"

Rose byla příliš slabá, aby mu to celé vyprávěla, takže se zeptal léčitelky, která na Rose dohlížela.

„Slečna Weasleyová se poranila o růži, která jí způsobila krvácení, které nejde zastavit. Podáváme dokrvovací lektvar, ale pacientka je velmi slabá a má velmi oslabené magické jádro."

Scorpius zůstal jako opařený. To vypadalo daleko vážněji, než předpokládal. Teď musí zůstat stát Rose po boku, dokud se neuzdraví. Jak dlouho to ovšem může trvat? Musí se poradit s Dracem, ten bude jistě mít přesnější informace.

Scorpius lehce políbil Rose na čelo.

„Zítra se u tebe zase zastavím," slíbil.

Merline, tohle není dobré. To je velmi špatné. Zašel do umývárny a opláchl si obličej. Mísily se v něm emoce. Cítil nesmírnou lítost a strach o Rose. Stesk po Albusovi. Vztek. Proč se to muselo stát? Proč nemůže být s tím, koho miluje? Výčitky svědomí. Je to trest za to, že Rose defacto podváděl? Ano, tak se cítil. Nebylo správné, jak se choval. Sice se s Albusem přímo nevyspal, ale celé jeho srdce mu patřilo. Není snad emoční nevěra ještě závažnějším přečinem? A kolikrát se s Albusem „přátelsky" líbali a objímali... Usínal v jeho objetí, Albus byl jedinou jeho fantazií... Ano, Scorpius byl potrestán a byl připraven unést svůj trest. Cítil, jak mu po obličeji stékají slzy. Byl to spravedlivý trest? Odčiní svou vinu, když se bude k Rose chovat lépe? A co Albus? Přece nemůže zlomit Albusovi srdce tím, že se vrátí k Rose? Jestli bude před ní předstírat, že se mezi nimi nic nezměnilo, není to jen další podvádění? Nevěděl, jak se zachovat. Byl vždycky čestným člověkem a to, že se zamiloval do Albuse, ho zastihlo naprosto nepřipraveného.

Dobře, teď se nemusí rozhodovat, Rose je v nemocnici, je o ni postaráno. Nejprve se zeptá Draca, která kletba ji vlastně zasáhla. Umyl si znovu obličej a vyšel ven. Několik lékouzelníků na něj soucitně pohlédlo, musel být ještě celý zčervenalý z pláče. Jistě se domnívali, že se trápí kvůli své přítelkyni, nikdo by si ani nepomyslel, že je zamilovaný do svého kamaráda. Konečně se mu podařilo najít Draca, byl v nemocniční přípravně lektvarů.

„Tati, víš něco? Co se Rose stalo?"

„Byla zasažena černou magií. Její krvácení nejde zastavit žádným lektvarem, ztráta krve ji velmi oslabuje, ničí její magii. Budeme pracovat na léku, ale v této chvíli žádný neexistuje, ani nejsou zdokumentovány případy této kletby. Rose bude muset zůstat v nemocnici a dostávat dokrvovací lektvar, jinak zemře. Je mi to líto."

Bylo to tak, jak se Scorpius obával. Nemohl dělat vůbec nic. Může se za daných okolností scházet s Albusem? Měl by se s ním rozejít? Vždyť spolu ani nechodili!

Draco přesně vycítil, co se jeho synovi honí hlavou.

„Nejlepší bude, když řekneš Albusovi pravdu. On to unese. Pochopí, že nyní nemůžeš nic řešit."

„Bojím se, jak to Albus vezme. Třeba mě bude nutit, abych se s Rose rozešel, a k tomu nemám odvahu, ani si nemyslím, že je to správné."

„Nejdřív si o tom spolu popovídejte, a teprve pak vymyslíme, co dál."

„Vymyslíme?" Scorpius se musel pousmát.

„No dobře, já jen že kdybys potřeboval pomoct, můžeš se na mě obrátit."

„Tati, díky, že mě podporuješ."

Chudák Scorpius. Souhlasíte s jeho jednáním? Jak bude reagovat Albus, až se dozví, co se stalo?

CortexvilleKde žijí příběhy. Začni objevovat