Cortexville

Autoobliviate minimisco

Albus věděl, že vymazávání vlastních vzpomínek není úplně jednoduché. Mohl by někoho poprosit, ale koho? Musel by tu konkrétní vzpomínku té osobě zpřístupnit, a to nebylo pochopitelně možné. Nikdy podobné kouzlo nezkoušel. Párkrát při nácviku vymazal Scorpiusovi z hlavy jednoduché vzpomínky, tohle bylo ovšem něco jiného. Je-li vzpomínka zatížena silným emocionálním nábojem, její vymazání je obtížnější. Je-li napojena na celý řetězec vzpomínek, platí totéž. Albus se bude muset mimořádně koncentrovat, aby oddělil právě tuto jednu událost od ostatních, jinak by si mohl ublížit. Ta hrůza, kdyby se Scorpius dozvěděl, co se stalo, a Albus u něj ztratil svůj morální kredit... ne, nemá jinou možnost než Autoobliviate minimisco. Toto kouzlo odstraní jen jednu konkrétní vzpomínku, pokud je provedeno správně.

Bylo třeba domyslet praktické okolnosti. Kde kouzlo provést? Albus nyní bydlel u Harryho na Grimmauldově náměstí. Bude muset počkat na vhodnou dobu, až bude táta v práci. Tam je stejně skoro pořád, takže nebude zas tak těžké vytipovat čas, kdy ho nikdo nebude rušit. Nejlepší bude provést to hned ráno.

---

„Scorpius musí být rád, že tě má u sebe," nadhodil Harry a Albus přemýšlel, jestli nemá říct tátovi pravdu o jejich vztahu. Připadal si nezastavitelný. Bude bojovat o Scorpiuse všemi prostředky. Teď ovšem ještě nenastal ten správný čas promluvit si s Harrym. Všechno musí jít popořádku. Nejdřív si Albus vymaže vzpomínku na onu osudnou noc, pak se spojí se Scorpiusem v magickém rituálu, uzdraví ho a pak, až bude Scorpius jeho oficiální přítel (ano!), oba se vrátí do Cortexville a vymyslí lektvar proti krvácivé kletbě. Kdyby to opravdu bylo všechno tak jednoduché...

V Albusovi byla malá dušička. Od Harryho odchodu uplynuly už dvě hodiny a on se stále ještě neodhodlal k vymazání vzpomínky. Popravdě, bylo mu jí líto. Zatím neměl na Scorpiuse intimnější vzpomínku. Ne, nebylo to správné, je třeba jednat. Ještě párkrát si ji přehrál ve své mysli, na což jeho tělo reagovalo způsobem, který by ho jen dál zdržel od plánované akce. Konečně byl klidný a připravený pronést inkantaci.

„Obliviate," vykřikl a namířil si hůlkou ke spánku. Druhou část inkantace, slovo minimisco, už nestihl vyslovit. Okenní tabulka se roztříštila a Albus byl pokrytý drobnými střepy. Vylekaně se oklepal. Naštěstí ho sklo neporanilo. Chvilku lapal po dechu a čekal, až se tep jeho srdce ustálí na přijatelné hodnotě, pak se rozhlédl. Vůbec nechápal, proč je na Grimmauldově náměstí. Vždyť má za chvíli bylinkářství, měl by absolvovat odpolední lekce a přinést Scorpiusovi večeři. Scorpi má přece popálené ruce a potřebuje jeho pomoc. Proč se nachází v Harryho domě? Pokazil nějak přemisťování? Nebo se rozhodl tátu zkontrolovat? Nějak si úplně nemohl vybavit  okamžiky před onou ránou. Někdo rozbil okno a otřes Albusovi pravděpodobně způsobil drobný výpadek paměti. To ovšem nevysvětluje, jak se sem dostal. Neunesl ho někdo? Je táta v pořádku? Byl zcela zmatený. Rozhodl se nejdřív informovat Harryho a podivném útoku. Možná měl být cílem Harry a někdo mu usiluje o život? Bylo by to možné, Harry měl vždycky spoustu nepřátel.

Vydal se na ministerstvo. Doufal, že bude ihned vpuštěn do Harryho kanceláře, ale asistentka ho vybídla, aby chvíli počkal. Albus byl jako na trní. Nemůže ztrácet čas.

„Je to naléhavé, došlo k útoku, šlo mi o život," řekl dramaticky.

„Jste zraněný? Krvácíte?" Asistentka působila opravdu zděšeně. Vždyť přece bylo vidět, že je Albus v pořádku. Jen proto, že je Harryho syn, budou řešit každé škrábnutí?

Dveře se otevřely a vyšel – pan Malfoy? Albus koukal na ten výjev před sebou s otevřenou pusou.

„Uvidíme se večer, zajdu ještě za Scorpiusem k Mungovi," řekl pan Malfoy a vlepil Harrymu (!) pusu na tvář.

„Ahoj, Albusi. Až tady skončíš, stav se u Munga za Scorpiusem," mrkl na zmateného Pottera juniora.

Albus vešel do tátovy kanceláře.

„Stalo se něco?"

Albus se snažil působit sebejistě. „Na Grimmauldově náměstí se z ničeho nic rozsypala okenní tabulka."

„U Salazara! Jsi zraněný?!" vykřikl Harry a začal Albuse prohlížet.

Co všichni pořád mají?

„Ne, ani škrábnutí."

„Zaplať Merlin." Harry vstal a přitáhl si Albuse do náruče. „Neodpustil bych si, kdyby se ti něco stalo. Myslel jsem, že náš dům je naprosto bezpečný. „Albusi, musíš se vrátit do Cortexville. Vím, že chceš zůstat se Scorpiusem, ale nejsi tady v bezpečí. Stejně mu nemůžeš pomoct."

Albus by se byl rád zeptal, proč je Scorpius u svatého Munga, ale nevěděl, jak formulovat svou otázku, aby to nebylo nápadné. To se mu popáleniny zhoršily natolik, že musí být v nemocnici? Nutně potřeboval zjistit nějaké informace.

„Je něco nového?" zeptal se opatrně.

„Nic. Vyšetřování nijak nepokročilo. Draco pracuje na lektvaru proti krvácivé kletbě zatím taky bez úspěchu. Z Cortexville nám dodali vylepšený dokrvovací lektvar, tak aspoň Scorpius a Rose nebudou muset dostávat tak často transfuze."

Albusova mysl se rozvířila novými zjištěními. Krvácivá kletba? Kdysi o tom něco četl. Scorpius a Rose?

„Jak je na tom Scorpius?" vyhrkl.

„Není to tak zlé. Musí samozřejmě zůstat na lůžku a je velmi slabý. Můžeš ho koneckonců navštívit."

Albus přikývl. Ještě jedna věc mu vrtala hlavou.

„Jste si s panem Malfoyem hodně blízcí, že?"

Harryho tvář se rozzářila.

„Nechci to zakřiknout, ale rozumíme si. Zdá se, že nás ten rituál sblížil. Draco se hodně změnil."

„Já přece vím. Vždycky se ke mně choval hezky, když jsem u nich byl na návštěvě." Albus by se byl potřeboval zeptat, o jakém rituálu táta mluví, ale nenašel vhodný okamžik.

„Albusi, tak mě napadá – pokud bys tady ještě chtěl zůstat, nevracej se na Grimmauldovo náměstí. Můžeš samozřejmě bydlet s mámou, ale možná by bylo nejlepší, kdyby ses nastěhoval na Malfoy Manor. Byl bys tam ve větším bezpečí. Draco určitě bude souhlasit."

„Dobře. Zajdu za Scorpiusem." Udělal pár kroků ke dveřím, pak se zarazil a vrátil.

„Mám tě rád, tati," zašeptal. Přišlo mu to v té chvíli správné.

„Já tebe taky, Albi. Ani nevíš, jak moc."

---

Tak Lockhart dopadl ještě hůř... :-D