Cortexville

Bystrozor a lektvarista

Harry vstoupil do pokoje. Kývl na Scorpiuse, který byl na odchodu. Bylo mu ho neskonale líto. Ten chlapec možná přijde o dva milované lidi a zůstane mu jen jeho nejlepší přítel. Jeho Albus.

„Draco."

Bylo podivné vidět svého dávného nepřítele naprosto bezmocného. Draco byl velmi bledý, ale přesto byla jeho tvář stále krásná. Oduševnělá. Bylo zřejmé, že ten muž v životě velmi trpěl a vzal si ponaučení.

„Harry."

Žádné Pottere, Malfoyi. Oslovovali se křestními jmény. Na jitření starých jizev není čas.

„Přišel jsem se zeptat na pár věcí."

Draco přikývl. „Ptej se, vrchní bystrozore."

Harry do něj šťouchl. „Jsem rád, že ti nedochází humor, vrchní lektvaristo."

Bylo příjemné žertovat s Dracem. Trochu to odlehčilo atmosféru. Harry viděl, že na tom jeho kolega není vůbec dobře.

„Jak k tomu došlo?"

„Přišly mi nové nádobky na lektvary. Ta jedna začala najednou pálit, když jsem ji vzal do ruky. Upustil jsem ji a když jsem uklízel střepy, trochu jsem se řízl. Malinká ranka, ale je to jako u Rose Weasleyové, nepřestává krvácet."

„Zajistili jsme střepy i ostatní skleněné nádobky z té várky, zatím se nepodařilo zjistit, kterým typem krvácivé kletby byla nádobka zasažena."

Harry se snažil, aby výslech nepůsobil na již vyčerpaného Draca příliš komisně, ale spíš jako poklidný rozhovor. Draco ochotně poskytl všechny odpovědi, ovšem žádná konkrétnější indicie se nenaskytla.

Harry se snažil působit profesionálně, ale když viděl, jak Dracovi dochází dech, jak je pro něj namáhavé mluvit, byl naprosto otřesený.

Draco se ušklíbl. „Nemůžu dýchat, jak vidíš. A taky nemůžu kouzlit. Nevím, jak dlouho to může trvat. Dokrvovací lektvary nestačí, dostávám transfuze. Potíž je v tom, že mám Rh minus, to je vzácný druh krve a je málo dárců. Možná, až dojde úplně... Harry, slib mi, že se postaráš o mého Scorpiuse."

„Draco, nemluv nesmysly. Ty to zvládneš, postarám se o to, aby se našlo víc dárců krve. A samozřejmě bych se postaral i o Scorpiuse, můžeš se na mě spolehnout."

Draco zvedl koutky v unaveném úsměvu.

„Harry, chci, abys na mě nevzpomínal ve zlém."

„Prosím přestaň s těmi pohřebními řečmi."

„Ne, tohle jsem ti chtěl říct už dlouho. Je mi opravdu líto, jak jsem se k tobě choval."

„Žádáš mě o odpuštění?" Harry to řekl se smíchem, ale vlastně to byla vážná věc.

„Ano, žádám tě o odpuštění."

Harry nevěděl, jak zareagovat. Odkašlal si. „Ani já nechci živit staré křivdy. Nevím, jestli ti dokážu všechno odpustit, ale rozhodně nechci pokračovat v našem nepřátelství."

Draco na něj vděčně pohlédl. „Kdybys něco zjistil, přijď mi říct," poprosil.

„Spolehni se."

---

Scorpius seděl s Albusem u oběda. Oba se v jídle jen rýpali a mlčeli. Konečně Albus přerušil tíživé ticho.

„Chci se vrátit do Cortexville."

Scorpius zklamaně přikývl. „Doufal jsem, že tu zůstaneš se mnou. Já se vrátit nemůžu. Přeruším ročník, takže jestli se za rok vrátím, budeš o rok výš."

„Tohle je to nejmenší. Chci zůstat ve spojení s nejnovějším výzkumem. Chci vynalézt lektvar, který uzdraví tvého tátu a Rose." Albusova řeč zněla odhodlaně, ale jeho přítele příliš nepřesvědčila.

„Jak to chceš dokázat? Albusi, zkušení odborníci u svatého Munga si s tím nevědí rady. Nechci ti brát iluze, ale jsi student prvního ročníku, který se na akademii dostal s odřenýma ušima. Nikdy jsi v lektvarech nevynikal. Potřebuješ roky učení, než budeš něčeho takového schopen, a tolik času nemáme."

„Dobře. Nevěříš mi, nedivím se ti. Nemám, jak bych tě přesvědčil. Zkusím promluvit se všemi odborníky v Cortexville. Pokud neuspěju, vrátím se ihned k tobě. Dej mi šanci, prosím."

„Nic jiného mi nezbývá."

Scorpius Albuse pevně objal. „Vím, že to děláš pro mě."

Albus mu vlepil pusu do vlasů. „Budu rád, když na mě počkáš."

„Slíbili jsme si přece, že na sebe počkáme."

Scorpius přejel svými rty po Albusových. Když měl svého kamaráda v náručí, bylo pro něj nemožné zdržet se něžných projevů náklonnosti. Věděl, že až Albus odjede, bude mít výčitky svědomí, že se opět odvážil příliš. Teď však láskyplně líbal Albuse po celém obličeji, jen hlubokému polibku se vyhýbal.

Albus ho jemně oddálil. „Budu ti podávat zprávy každý den. Tebe prosím o totéž."

Kdo z vás má Rh minus kouzelnickou krev?