pro toho, pro koho se probouzet ani usínat nemám.

19 4 0
                                    

promrzlý tělo do morku kostí,
světla dokážou být přehlušený,
protože tma uspává líp.
a já se tak nechávám kolíbat,
když nepřicházíš pozdě, už vůbec ne
za stmívání,
protože se chceš cítit jako král.
a to jenom proto, že jím opravdu jsi,
i když si tím nejsi jist,
ale osud to ví, více jak my,
více jak můžeme.
jsi světlem za noci,
když nevidím na svůj poslední krok
vpřed veškerému děsivému světu
a teplem za promrzlý zimy,
kdy jenom jedna teplá šála nestačí,
když potloukám se tmou,
a nevím si rady, proč.
jsi světlem veškerého světla,
co ve mně ještě zůstalo
a světlem pro tmu,
která se uvnitř stále drží a nechce se pustit ani jediného kousku prachu,
ale já se stále ráno probouzím a večer chodím spát pro toho,
pro koho se probouzet ani usínat nemám.

jsi má špatná volba a proto tě volím.

kdo ví. Kde žijí příběhy. Začni objevovat