kroky tiše vedoucí,
když mělčina rozsahuje své světy
po stopách kroků tvých.
hrubost pod jejím povrchem,
jako nůž, potichu bodající
chodidla,
když cesty zpátky se prosíš,
i přes to, že o ní nestojíš,
jako já, nestojím o tebe
a přitom tě mám
rád a s úctou k tobě,
se tě bojím milovat,
abych neskončil jako chudý
král,
plující po mělčině,
kdy každý krok je těžší
a bolestnější, i když
světy jsou rozsáhlý
a cestu zpátky prosící,
i když nechci pryč.
ČTEŠ
kdo ví.
Poésiekdyž sladký světy, zapadly za hustou mlhou dnešní půlnoci, pozitiva nabírají v životě obrátky a nedávají nám moc času na splátky. tma zahřála poslední kousky světlý zimy a nám už v dlaních zbyl jenom prach. v hlavě u nás strachy tkví, zda o...
