poslední hodina,
umírám za každým pohledem,
který hodíš do prázdna,
ale nepřijde mi to fér,
že se nikdo neotočil,
když jsi promluvil
a nezanechal jediný
pláč za svými slovy.
vše je nefér, možná
to tak je.
to, co se stalo 5. května
necháme bejt,
protože 8. prosince
možná byl ten zlom.
starý ztracený stopy,
nemůžem se dostat ven.
je to hloupost, ale nejsem
tak obohacen
schopnostma návratu
do hezkýho.
bylo to vůbec hezký?
chaos v duši.
jedeš na perníku
nebo na čem,
ale jsi pořád svatej,
buď takovej,
jakej jsi,
dokud nezvadnem.
//
je to blbost a je to starý.
ČTEŠ
kdo ví.
Poésiekdyž sladký světy, zapadly za hustou mlhou dnešní půlnoci, pozitiva nabírají v životě obrátky a nedávají nám moc času na splátky. tma zahřála poslední kousky světlý zimy a nám už v dlaních zbyl jenom prach. v hlavě u nás strachy tkví, zda o...
