cigarety,
do půlky propálený.
horký dávky na ráno
nepomáhají.
jsme plný hořkosti,
i když ji rozdáváme po
každém rohu ulic,
za každou tramvají, jedoucí
směrem pryč,
zanecháváme větší strach
než před tou minulou.
ztracenosti nenajdeme
už
jsou v hajzlu
a omlouvám se za svůj
dlaždický slovník,
pojmy se tu motají a já se
ztrácím
a né potají.
až moc nahlas,
abych byla upřímná.
možná by neuškodilo,
kdyby ses někdy staral i o víc,
než jenom o pár čísel v poskládaným
systému,
který sis vzal z ničeho, aby
mohl být něčím,
ale je vůbec něco z nás všech něčím?
jsme ukrytí v neslyšitelnosti,
neposloucháme a domýšlíme
věci, co k sobě nepasují,
ale prý do sebe zapadají jako
to puzzle,
co jsem si skládala jako malá
v obýváku
a nepotřebovala k tomu cigarety,
ani věření v něco, i když je kolem jenom nic.
ČTEŠ
kdo ví.
Poésiekdyž sladký světy, zapadly za hustou mlhou dnešní půlnoci, pozitiva nabírají v životě obrátky a nedávají nám moc času na splátky. tma zahřála poslední kousky světlý zimy a nám už v dlaních zbyl jenom prach. v hlavě u nás strachy tkví, zda o...
