zemi zakropil silný déšť
plný nejistot
a zrcátko přetočil na jejich
správný bod,
prý podobá se moudrým.
v šeru ztracený pod mlhou,
mezi keři a lučním kvítím
pod sněhem zakotvený,
prý je pravdivým kouskem,
před tvým tělem se předklání
v uznání,
ale je plný bezsrdečných sfér,
přitom dobročinné účely vlastní.
zakopl si o něj, prý nohu sis
zlomil,
dočkal ses rozsvícení
a né vánočního stromu,
už ani nevím, co to píšu,
když slova se mi motají mezi
tím, s čím se smířit mám,
ty v tom šeru,
ukaž mi pravdu, kudy já jít mám?
ČTEŠ
kdo ví.
Puisikdyž sladký světy, zapadly za hustou mlhou dnešní půlnoci, pozitiva nabírají v životě obrátky a nedávají nám moc času na splátky. tma zahřála poslední kousky světlý zimy a nám už v dlaních zbyl jenom prach. v hlavě u nás strachy tkví, zda o...
