najdeme se,
možná ještě někde
než minulost ulehne
do horký trávy
a spánek se rozemkne.
za pomocí nirvany,
půjdeme se unášet
v touze po nekonečnu,
v dlaních svobody
se ubývat do zákoutí
vesmíru,
nemůžeme se propustit.
selžeme za naše
zvadlý činy v kytkách,
půjdem se zprostit viny,
ale nevím kam
se vydat a možná ani
nechci.
jsme jak děti ze stanice zoo,
jen psychicky v horší
části,
jsme ztracení
a spolu.
ostuda.
před sebou řádky,
nevidíš se zavřenýma očima,
ale přesto potřebuju
náš prostor
už do konce
v nový čtvrti města.
za vrstvou mlhy,
prý budeme svoji
a nebudem se bát.
- povídáš, leč v mých snech,
s realitou pohrdáš
mnou a tím vším,
co se rozplynulo v prach.
děti - ze stanice zoo,
ale neumíme německy,
ne tak dokonale,
jak by on chtěl.
//
je to moc chaotický.
ČTEŠ
kdo ví.
Poetrykdyž sladký světy, zapadly za hustou mlhou dnešní půlnoci, pozitiva nabírají v životě obrátky a nedávají nám moc času na splátky. tma zahřála poslední kousky světlý zimy a nám už v dlaních zbyl jenom prach. v hlavě u nás strachy tkví, zda o...
