vracíme se tam, kde nás to drželo,
ale tam, kam už se vrátit nechceme.
kotvu jsme pustili i bez souhlasu.
víme, že za to budeme pykat,
že minulost nás sežere
a nenechá nás prosit,
ale už se toho chceme po dlouhých
probrečených nocích plných bolesti
konečně vzdát,
než se utápět už v dávno ztraceném,
bez nalezení cíle.
tak proč to jenom nejde?
ČTEŠ
kdo ví.
Poetrykdyž sladký světy, zapadly za hustou mlhou dnešní půlnoci, pozitiva nabírají v životě obrátky a nedávají nám moc času na splátky. tma zahřála poslední kousky světlý zimy a nám už v dlaních zbyl jenom prach. v hlavě u nás strachy tkví, zda o...
