NAVZDORY ČASU

Část 31

„Miluješ mého syna?"

 „Ano. Miluji, ho. O tom vůbec nepochybuj, Amélie." 

„Tak pak se musíš snažit. Je mi to líto, že to tak povím, ale nacházíš se v jiné době, než na jakou jsi zvyklá a budeš se muset přizpůsobit, děvče. Muži zde, mají svou hrdost. Čest a jinou morálku. Náčelník je pro jeho lid téměř bohem. O něm se nikdy nepochybuje. Nad jeho slovo není a je důležité, aby stejně tak přijmuli jeho ženu. Muži zde tvrdě pracují, bojují a život není mnohdy lehký a snad právě proto, jsou tak náruživý milenci. Potřebují ženu, aby ukojili své potřeby, které jsou možná o mnoho větší, než mužů které znáš, ale když se zamilují, jsou bezpodmínečně věrni."

 „Já jsem to už dávno pochopila, Amélie. Neodmítám Rastenovy lože, i já po něm toužím, ale on..., rozhodl se mi dokázat, že je silnější, než muži u nás."

 „Tak ho sveď. Musíš to učinit, nebo tě jeho muži vezmou v nemilost. Oni nepochopí, že si Rasten potřebuje něco dokázat, protože zde se prostě lásce a tělesným potřebám nevyhýbají. Rasten je tvrdohlavý, jako osel. Už od malička má tvrdou hlavu, a když si něco vezme do hlavy, nepovolí. Snad právě proto, je tak dobrý náčelník, ale tentokrát ho musíš přimět změnit názor. Jakkoliv."

 „Já..., snažím se. Ale vždy mne odmítne a..."

 „Tak se snažíš málo. Garett má pravdu když říká, že když mu to nedovolíš, nedokáže odolat. Je to přeci jen muž. Jeho muži potřebují vidět, že o něj bojuješ. Že ho chceš a každý rád udělá cokoliv, aby se náčelník konečně uklidnil. A oni věří, že mužské uklidnění nastává tehdy, když upustí své semeno."

 „Mohla bys ho trochu pozlobit," vložila se do rozhovoru Miura, „Třeba ti nepodlehne hned, však je to palice dubová, ale věřím..., že časem nedokáže vydržet tvé naléhání. A muži uvidí tvou snahu. Opravdu je důležité, abys jako náčelníkova žena, nebyla v jejich nemilosti. Zamilují si tě. Jen se musíš snažit."

 „Co kdyby ses šla vykoupat k řece?" povytáhl Daniel obočí, „Půjdeš okolo cvičiště a Rasten tě uvidí..."

 „Ty tvoje nápady..." zamračila se Isabel, ale Amálie ji skočila do řeči.

 „Daniel má pravdu. Nepodaří se ti ho svést hned, tak snadné sousto Rasten nebude, ale pozlobíš ho. K řece se chodí koupat i ženy, nejen muži, a když tě Rasten uvidí, bude jistě žárlit. Nikdy se ještě nepozastavil nad tím, když se dívky koupali a jeho muži se rádi podívali na ženskou krásu. Ovšem když se budou chtít podívat na krásu jeho ženy..., to je jiná." Zasmála se nadšeně Amélie a pokynula Isabel, aby nemeškala. 

Bylo jí jasné, že její syn bude žárlivostí bez sebe. Věděla, že každý muž se rád podívá, a když se ženy koupali, podíval se i on. Nyní ovšem se bude koupat ona. 

Muži z cvičiště mají dobrý výhled téměř až ke břehu, kde nachází se jakési jejich venkovní lázně. Za normálních okolností, se vůbec neřeší, zda se koupou ženy či muži. Oni nahotu berou trochu jinak. Ale každý muž si také svou ženu střeží, jako oko v hlavě a žárlí. A Rasten nebude výjimkou.