Goodbye

4- Znovu-setkání?

Konečně jsme došli na krásně rozkvetlou louku. Táta měl pravdu, opravdu tu bylo strašně moc pampelišek a sedmikrásek. Rozběhla jsem se a se smíchem se svalila do trávy. Ruce jsem si skrčila za hlavu a pozorovala mraky, jak jdou svelkou rychlostí přes oblohu a tvoří se pořád jiné tvary.
,,Mio, v kolik ti začíná trénink?" zeptala se najednou Sky, díky čemu mě vyrušila z myšlenek.
,,V pět," odpověděla jsem jednoduše a hlavu si položila na Kylovo břicho. Ruku mi dal do vlasů a jemně po nich jezdil. Už pár let trénuju malé děti gymnastiku.
Do svých patnácti jsem taky dělala gymnastiku, ale jednou na závodech jsem se na hrazdě špatně chytila a spadla z velké výšky na záda, při čem jsem si zlomila tři obratle a měla opravdu velké štěstí, protože jsem si neskřípla míchu. Jinak bych skončila na vozíčku. Trvalo dlouho, než jsem byla úplně v pořádku. Když jsem byla uzdravená, rodiče chtěli abych znovu začala, ale já se bála. Bála jsem se, že se mi znovu něco stane.

Tak si to aspoň trénováním dětí vynahrazuju.
Provaz, rozštěp a pár dalších cviků ještě umím, protože je ukazuju na treninkách holčičkám.
Ale na hrazdu, kladinu a ostatní mě nikdo nikdy už nedostane.
Znovu mně něco vyrušilo z přemýšlení a tentokrát to byl Sky mobil.
Omluvně se na nás podívala a hovor jedním tažením prstu po displeji přijala.
,,Ahoj mami... Jasně, teď?... A nešlo by to.. Jo fajn, za chvíli jsem tam," naštvaně hovor típnula a zvedla se. Opucovala si zadek od trávy a povzdychla si.
,,Musím domů. Mamka potřebuje něco nakoupit a sama by to neunesla, takže musím s ní," omluvně se na nás usmála.
Zvedla jsem se přičemž jsem trochu zatlačila na Kylovo břicho a on syknul bolesti.
,,Promiň," špitla jsem a břicho mu pohladil. Jen zakroutil hlavou a usmál se.
Taky jsem si oprášila zadek od hlíny a trávy a vytáhla si z kapsy od kraťasů mobil. Jedním pohybem jsem ho odemkla a podívala se kolik je. Displej mobilu ukazoval za pět minut dvanáct, takže bychom stejně šli za chvíli na oběd.
Pevně jsem obejmula Sky na rozloučenou a usmála se na ni. Vím, že má s mamkou trochu teď problémy.
Dala ještě Kylovi pusu na tvář a rozešla se se stálým máváním druhým směrem, než jsme přišli.

Bydlí ode mne docela daleko, ale často běhá, takže ji nedělá problém dojít.
,,Půjdeme taky?" zeptala jsem se Kyla, který ležel se zavřenýma očima v trávě.
,,Asi jo," zvedl se při čemž mu hlasitě zakručelo v břiše. Jen jsme se spolu zasmály a rozešly se domů.

,,Já sem blbej," plácnul se do čela uprostřed cesty Kyle a já se na něj nechápavě podívala.
,,Slíbil jsem klukům, že s nima půjdu na dobrovolnej trénink. A je už za půl hodiny," povzdychl si a já se usmála. Kyle je ve školním fotbalovém týmu a tímhle sportem doslova žije. Je v tom opravdu dobrý.

,,To nevadí. Klidně běž," usmála jsem se na něj, abych ho přesvědčila, že mi to nevadí.
,,A nechtěla by jsi jít se mnou? Kluci by tě zase určitě rádi viděli." 

Všechny kluky, který hrají s Kylem fotbal znám, protože jsem s ním často chodila na trénink se podívat. Měla jsem je ráda.

,,Jestli by to nevadilo, tak půjdu ráda," řekla jsem a usmála se.
,,Jenom přijdu později, protože mamka by mě bez oběda nepustila. Však víš," ironicky jsem se pro sebe uchechtla. Najednou jsme stáli před naším domem. Ani jsem si to neuvědomila.
,,Takže budu tě čekat na tréninku, hvězdo," dal mi pusu na tvář a silně mě objal.
Po chvilce se odtáhl s velikým úsměvem.
Rozloučili jsme se a já mávala dokud nezašel za roh, kde jsem ho už neviděla.

,,Jsem domá," zakřičela jsem přes celý dům. Sundala jsem si boty a klíče hodila na botník.
,,Pojď do kuchyně, Mio. Máš tady jídlo. A neřvi přes celý dům," zakřičela na mně zpátky mamka.
V duchu jsem se smála nad tím, jak spolu komunikujeme.
Vešla jsem do kuchyně, kde to krásné vonělo. U stolu už seděl táta s mým starším bratrem Graysonem. 
Sedla jsem si ke stolu na svoje místo, naproti Grayovi, který na mne udělal srandovní obličej a já se zasmála. Opravdu jsem ho měla ráda a on mě. Vždycky tu pro mne byl a já jsem tu vždy pro něj. Dokonce hrál i s Kylem fotbal, takže i oni si byli blízcí.

,,Grayi, jdeš dneska na trénink?" zeptala jsem se a napila se vody, kterou přede mně mamka před chvílí postavila.
,,Jo jdu, jak o tom víš?" zeptal se a zasmál. Jen jsem pokrčila rameny a usmála se.
,,Svezl bys mě prosím s tebou? Chtěla bych se na vás jít zase podívat," vysvětlila jsem a poděkovala mamce, která přede mě postavila oběd. Rychle jsem poděkovala a zvědavě se podívala na Graye, který pořád neodpověděl.
,,Klidně, nemám s tím problém," souhlasil a začal jíst.

Dojedla jsem to výborné jídlo a poděkovala mamce. Uklidila jsem talíř do myčky a příbor taky.
,,Grayi, tak na mě potom zaklepej, až budeš připravený,"mrkla jsem na něj a chtěla odejít do pokoje, ale Grayův hlas mě zastavil.
,,Nebudu klepat. Jedeme hned, jen jsem se chtěl najíst," usmál se a já přikývla.
,,Mio, ale nezapomeň, že máš trénink," připomněla mi mamka. Přikývla jsem a dala obou pusu na rozloučenou.
V chodbě jsem si obula boty a sebrala klíče z botníku. Mobil jsem měla zastrčený v kapse.

,,Mužem?" přiběhl Gray a já jen přikývla.

Nasedli jsme do auta a já se cítila jak v sauně.
Rychle jsem si stáhla okénko, abych se mohla nadechnout. Hlavně jsem milovala vítr ve vlasech.
Gray nastartoval a zapnul rádio.
Začala jsem si nahlas zpívat a bylo mi jedno, že mně Gray pozoruje.

,,Nechápu po kom si zdědila tak krásnej hlas, ségra. Nikdo z rodiny zpívat, tak jako ty, neumí," utrousil pobaveně poznámku a já se nad tím pouze usmála a zpívala dál.
,,Ale jenom díky tobě umím na klavír," připomněla jsem mu a on se zasmál. Když mi bylo asi deset, sedla jsem si za klavír a jen tak jsem si začala hrát. Brácha se v tu dobu na něj učil, takže mi hrál nějaký písničky, než jsem šla spát a mně se to tak zalíbilo, že mně to začal učit a musím říct, že je ten nejlepší učitel. Troufám si říct, že na klavír vážně umím.

***

Trénink jim trval dvě a půl hodiny. Byla zábava se na ně znovu dívat, připadala jsem si jako před půl rokem. Aspoň na chvíli šťastně, ale když jsem si vzpomněla na to jak hnusně se mi život zničil, nálada klesla na bod mrazu.

,,Ségra, počkej na mě u auta, jdu do sprchy a za chvíli jsem tam," zakřičel na mě ze zdola a já jen přikývla, ikdyž to asi nemohl vidět a zvedla jsem se. Zamířila jsem si to směrem k autu a při chůzi pozorovala své špičky od tenisek.

Najednou jsem zakopla a čekala na bolest dopadu, ta se ale nedostavila.
Křečovitě jsem otevřela oči a nad sebou uviděla Ashe, jak mě drží, abych nespadla.

,,Stejná jako před půl rokem. Pořád stejně nešikovná," pobaveně se uchechtl a já se pokusila dostat z jeho sevření, ale byl oproti mně dost silný.
,,Okamžitě mě pusť," zasyčela jsem mu těsně u obličeje a on se ironicky zasmál. Narovnal se a silně si mně přitiskl k sobě. Bolelo to. Silně mi zarýval nehty do paží.
,,Nebudeš přece odporovat, víš co se ti stalo, když jsi neposlouchala," šeptl mi blízko ucha a políbil těsně pod ucho. Po celém těle mi přejel nepříjemný studený pot. Bála jsem se ho. Vím čeho všeho je schopný.
,,Ashtone, okamžitě ji pusť!" zakřičel na něj Gray a já zavřela oči. Panebože, děkuju!
,,Tím to nekončí zlatíčko," řekl chladně a silně mě od sebe odstrčil, že jsem málem spadla. Jen tak tak jsem to ustala.
,,Už se k ní nikdy nepřibližuj, Ashtone!" zavrčel a zatnul pěsti.
,,Ty bys ani nedokázal ublížit mouše, natož abys mi něco dokázal udělat," posměšně se na něj podíval. Grayson už se napřahoval, ale já ho chytila za pěst a stáhla si ji k sobě k tělu.
,,Nestojí ti za to," zašeptala jsem a táhla ho směrem k autu. A to jsem si myslela jak hezkej den budu mít.

 Grayson si nastoupil do auta a já ještě zavadila pohledem o Ashtona, který se na mě posměšně usmíval a mával na rozloučenou.
Vytočeně jsem si sedla do auta a ignorovala starostlivé pohledy namířené na mně.
,,Chceš o tom mluvit?" zeptal se tiše a já jen záporně zakroutila hlavou.
,,Jeď prosím," šeptla jsem do tichého auta a Gray už na nic nečekal a rozjel se domů.

With Love, Lenn :)