8- ,,Zavři oči a důvěřuj mi."

103 5 0
                                    

Stála jsem před zrcadlem a dávala jsem si do uší perličky. Chystala jsem se jít na náměstí,protože jsem opravdu nechtěla aby mně znásilnil znovu a nehodlala jsem zkoušet kam by až byl schopný zajít! Bylo pár minut před třičtvrtě na pět,takže mám ještě tak deset minut. Mobil jsem si strčila do kapsy od džínových kraťasů.
,,Mio můžu?," zaklepal na dveře Gray a po té vstoupil. Měl na obličeji trochu Vytočeně pohled.
,,Dole je nějaký kluk a říká,že se prej s tebou dohodl,že s ním půjdeš ven," řekl a ja v duchu zaklela. Na něho jsem úplně zapomněla.
,,Řekni mu, že nikam nejdu," nasadila jsem pohled umučenýho štěněte. Jen přikývl a odešel z pokoje. Ze zdola jsem uslyšela křik,co se tam zas děje?
Otevřela jsem dveře od pokoje a zastavila se u schodů. Schody totiž vedly přímo k hlavním dveřím,takže jsem klidně viděla Ethana jak se hádá s bráchou.
,,Řekla, že nikam prostě nepůjde," zavrčel a zatnul pěsti. Když mi bylo asi patnáct byl o mně u kluků hodně velký zájem,ale vždycky to bylo jen na jednu noc, tak se brácha s celkem dost klukama porval kvůli mě maličkosti. Celkem brzo na to,že mi bylo teprve patnáct.
Když mně Ashton znásilnil, porval se s ním tak, že Ashton skončil v nemocnici celkem dlouho.
Proto se mu nechci zmiňovat,že mi vyhrožuje atd.
,,A proč mi to neřekne do očí,co? Nebo sis to jen vymyslel?" řekl výsměšně a já viděla na Grayovi, že nemá daleko od toho, aby mu vrazil.
,,Hej kluci dost! Gray si to nevymyslel. Prostě ven nejdu," skočila jsem jim do toho a sešla schody.
,,Děkuju," šeptla jsem směrem k bráchovi, aby pochopil, že to zvládnu sama.
Přikývl ,stačil hodit po Ethanovi,ještě jeden hnusnej pohled a odešel nahoru k sobě do pokoje.

,Ahoj Mio," zářivě se na mně usmál a ja si až teď všimla jak má krásný úsměv.
,,Nikam s tebou nejdu, nemůžu. Je mi líto," teprve teď si všimla jak velký výškový rozdíl mezi námi je. Byl minimálně o hlavu vyšší, takže jsem se pochopitelně v jeho přítomnosti cítila malá.
,,Prosím aspoň jednou, když se ti to nebude líbit prostě odejdeš a já tě nikam zvát už nebudu," slíbil, ale já zakroutila hlavou. Možná bych i šla, ale je tu pořád Ashton.
,,Šla bych, ale vážně nemůžu," povzdechla jsem si. Kam zmizela lhostejnost?
Možná nemusí být tak špatný.
Nezapomeň co sis přísahala. Ozvalo se mě podvědomí. Jako bych zapomněla ten slib. Byla tam slyšet ta ironie? Doufám že jo.
,,A mohla bys mi prosím sdělit, to proč nemůžeš?," zeptal se s jeho typickým ušklebkem. Zakroutila jsem hlavou. To by to ještě dopadlo,kdybych mu to řekla.
,,Měla bych problém," jednoduše jsem mykla rameny a on se nedůvěřivě zasmál.
Najednou jsem uslyšela vyzvánění mého mobilu. Vytáhla jsem si mobil z kapsy a podívala se na jméno volajícího. No super Ashton.
,,Za chvily jsem tam," přijala jsem hovor.
,,To je dobře,víš co by s-" to ostatní jsem už neslyšela protože mi Ethan odtrhl mobil od ucha. Nevěřícně jsem na něj koukala a snažila se mu ten mobil sebrat,ale bez úspěšně.
,,Tady Ethan,je mi lito,ale Mia se nedostaví. Něco ji do toho vlezlo," řekl a tím to zavěsil!
Tohle bude mega průser!
,,A je po problému," usmál se,čím na mně vycenil bílé perličky. Ne není a jsem ještě ve větším.
,,Není," špitla jsem a doufala,že mně neslyšel.
,,Jak to myslíš," zeptal se nechápavě,ale já zakroutila hlavou. Jemu se svěřovat nebudu. No vlastně nikomu.
,,Nechtěl si jít náhodou ven?," falešně jsem se usmála a on se zamračil.
,,Falešné úsměvy ti nesluší," jak to sakra poznal?
,,No nic,jdeme teda?," zeptal se a já přikývla.
Vzala jsem si klíče od domu a zhluboka se nadechla.
Tohle je rozhodně špatnej nápad! Nasedla jsem si do auta na místo spolujezdce a Ethane se zařadil do jizdního pruhu.
,,Děje se něco? Jsi taková.. Nervozní," zeptal se po chvíli ticha v autě,kde hrálo jenom jako kulisa rádio. Vůbec nic jen mně můj bývalý přítel bude chtít znásilnit.
,,Nic se něděje," řekla jsem až přehnaně klidně. Nedůvěřivě přikývl a dál se věnoval cestě. Celou cestu jsem si nim povídala o samých blbostech a nezdál se být tak špatný jako jsem si myslela.
Zaparkoval někde kousek od lesa a vystoupil. Z kufru vytáhl baťoh,který si hodil na jedno rameno. ,,To jsme jako jeli do lesa?," nenechala jsem si uštěpačnou poznámku. Jenom se pobaveně zasmál a pokračoval dál v cestě. Najednou jsme vyšli z lesa na nádhernou písčitou pláž.

,,Polezeme tam nahoru," ukázal na skálu,která byla strašně vysoko. ,,Tam mně nedostaneš," zabrzdila jsem a vystrašěně. Tam prostě nevylezu.
,,Nepolezeme po skále," zasmál se a pokračoval v cestě za tou hooru kamení. ,,Vede tam taková cesta" ok,ale stejně tam nejdu. Zakroutila jsem hlavou na náznak,že nejdu a sedla jsem si do vyhřátého písku. ,,Ale jdeš," ušklíbl se a přišel ke mně. Co chce jako dělat? Najednou mně podebral za kolena a já skončila jako pytel hozená přes jeho rameno. ,,Pust mně," začala jsem ječet,ale strašně jsem se smála. ,,Neječ," smál se mi. To jsem začala ječet ještě víc. Po chvíli jsem to vzdala,protože mně prostě nepustil. ,,Máš hezkej zadek," řekla jsem ze srandy a naklonila hlavu na stranu. Strašně mně štvalo,že mi vlasy padaly do obličeje. ,,Dík,ty ne," měl mi položit lichotku a on tohle. Tss. Byla to ironie,ok? ,,Máš ho totiř naprosto úžasnej," řekl pobaveně a plácnul mně po něm. Sykla jsem bolestí protože to bylo docela silný. ,,Jak dlouho ještě?," zeptala jsem se,protože to bylo docela nepohodlné. Najednou jsem pod sebou ucítila tvrdou zem a otočila se.

,,Páni, to je krása," vydechla jsem a kochala se pohledem na moře. Ne že bych moře nikdy neviděla,ale když stojíte na útesu na kterém uděláte krok a spadnete do spárů vln a přitom se kocháte pohledem na moře,je prostě něco úžasného.
,,Líbí?," zeptal se ja horlivě přikývla. Pro takovou krásu se snad ještě nevynalezlo slovo.
Ale nechápala jsem, jak se tohle místo mohlo zachovat,přece jen jsme v NY.
,,Je to něco.. úžasného," uznale kývl hlavou a roztáhl deku, abychom nemuseli sedět na tvrdém kameni. Naznačil ať si sednu k němu,Tak jsem taky tak udělala. Z batohu,který když jsme šli jsem vyndal z kufru auta postupně začal vytahovat různé jídlo a pití. Přinesl i Jacka,ale toho jsem neměla v planu se dotknout.
,,Tak si nabídni," poukázal na jídlo a ja jen vykulila oči. Kolik toho má? Vždyť je to jídla víc jak na týden. Nejspíš nevěděl co má vzít,tak vzal všechno.
Měla jsem strašně hlad,protože jsem neměla oběd. Tak nějak jsem v tu chvíli neměla hlad.
I když kdo by mně,kdyby vám váš ex přítel lomeno psychopat vyhrožoval,že váš znovu znasilí.
Docela dost jsem se bavila! Konverzace nikde nevázla a my si měli pořád o čem povídat.
Nakonec otevřel flašku s Jackem a oba jsme začali pít. Teda spíš víc ja, on vůbec protože musel řídit. Sice je mi jenom sedmnáct,ale to neznamená, že si někdy nemůžu trochu užít.
Víc jak půlka byla pryč, a ji připadala jak v sedmým nebi.
,,Mám nápad," vykřikl a stoupl si. Začal si stahovat kalhoty,které potom odhodil na deku.
,,Zvedni se a slékni si to oblečení," křikl na mně pobaveně a ja ani nevěděla proč,ale prostě jsem se zvedla a udělala to co po mně chtěl. Zůstala jsem jenom ve spodním prádle stejně jako on jen v boxerkách.
Všimla jsem si jak hodně dobře vypracovány tělo má. Zakousla jsem se do rtů při pohledu na jeho tělo. Nemohla jsem samozřejmě přehlédnout velké tetování,přes jeho rameno,které vedlo kousek přes ruku. Byl to čínský znak,který něco značil,ale já nevěděla co.
Tak strašně mi Ethan někoho připomínáme,ale koho sakra?
Chytl mně za ruku a stoupl si těsně na okraj římsi.
Až teprve teď mi došlo co chce udělat. To se zbláznil,ne?
,,Ne Ethane ja neskočím," nesouhlasně jsem se zavrtěla a chtěla se vyvléknout,ze sevření jeho ruky,ale byl o hodně silnější.
,,Zavři oči a věř mi," díval se mi hluboko do očí,že kdyby to šlo,už tam mám díru. Něco mně nutilo věřit mu a moc dobře jsem věděla,že to je hodně špatně.
Zavřela jsem oči a hluboce se nadechla. Ucítila jsem kolem svého těla silné paže a potom už jen vítr ve vlasech. Otevřela jsem oči a uviděla neskutečnou krásu, která se během vteřiny vytratila a ja pocítila chlad a vodu všude kolem sebe.

Tákže jaký máte názor na tenhle příběh?
Pište dop komentářů :)

With love,Lenn :))

Goodbye Kde žijí příběhy. Začni objevovat