Goodbye

17- ,,Prosím, neubližuj mu."

Okamžitě mi úsměv spadl, když jsem uviděla tu starou rašpli za katedrou. Asi mi uniklo suplování. Paní profesorka Collinsová. Asi osmdesáti letá profesorka, která provádí fyzické tresty na žákách. Tedy prováděla, dokud jí to ředitel nezakázal. To jí měl rovnou vyhodit. Rychlé shrnutí její osobnosti. Stará, uřvaná profesorka, která nezná úsměv, nebo radost.

Tvář jí zdobí vrásky a malé kulaté brýle posazené na kořeni nosu, která má pořád ohrnutý, protože se jí něco nelíbí. A abych nezapomněla má děsně uječený hlas.

,,Greenová, můžete mi vysvětlit, proč jdete pozdě?" zapištěla tím svým ječákem a já se kousla do rtu, abych nevyprskla smíchy. 

,,Zaspala jsem," řekla jsem drzým tónem a ušklíbla se směrem k Nickovi. Ten jen zadržoval smích a dělal že tu vůbec není.

,,I vy jste se uráči přijít?" zeptala se naštvaně a Nick se na ní významně podíval.
,,Ne pančelko, já tu nejsem. Já se vám totiž jenom zdám a vy vlastně teď spíte s vašima padesáti kočkama v posteli," máchal rukama kolem sebe a mluvil záhadným hlasem, jako by to bylo něco strašně vážného. To jsem ale nevydržela a vyprskla smíchy. Znovu. 

Našla se jen Sky, která se začala smát, protože ostatní nechtěli mít problém. 

,,Vy tři, do řiditelny! HNED!" zaječela a to mi přidalo ještě více, abych se začala smát. Bože, ta mi dává.

,,Tak nashle," zvolala Sky a vyběhla ze třídy za náma. Nick nezapomněl zamávat a zabouchl dveře.
,,Placák," zvolala jsem a se všema si plácla.
,,Neznám tě, ale jsi borec," zasmála se a praštila Nicka do ramene. Jen se pyšně usmál a prohlédl si Sky.
,,Já zapomněla," plácla jsem se do čela, když jsem si vzpomněla, že jsem je nepředstavila.
,,Nicku, tohle je moje nejúžasnější a nejvtipnější -až po mně samozřejmě- nejlepší kamarádka Sky.  A Sky tohle je můj kamarád, kterýho jsem jen tak mimochodem poznala včera a už jsem si ho oblíbila. Nick. " představila jsem je a tvářila se strašně vážně. 

Moc dlouho mi to, ale nevydrželo a propukla jsem v další záchvat smíchu, společně s těma dvěma.

,,Oukej, asi musímě za říďou," přestali jsme se smát a vydali jsme se směrem k našemu hodnému a milému řiditeli. Ale on opravdu byl hodný a milý.

,,Dále," ozvalo se, když jsme zaťukali na jeho dveře. Pomalu jsem otevřela dveře a nechala, aby oba dva vešli a pak je zase zavřela.

,,Co jste zase provedli? Budu hádat. Zase ta stará Collinsová?" zeptal se otráveně a přitom na nás mrknul. Jak jsem řekla. Byl vážně v pohodě. Všichni jsme se smíchem přikývli. Nakonec nás nechal odejít bez jediného trestu. Miluju našeho říditele! Když teda neřve, nebo něco podobného.

,,A co teď,děti?" zeptala se SKy, když jsme vycházeli ze školy. Napadli mě dvě věci.
,,Mužem se buďto jen tak procházet a pak někam zajít na oběd, nebo zajít ke mně a tam si udělat filmový den," navrhla jsem a Sky nadšeně souhlasila.

,,Já beru filmový den," přihlásila se se smíchem a kouknula na Nicka,který jenom přikývl a usmál se.

,,Fajn, jen bych měla zavolat Kylovi, aby věděl, proč nejsme ve škole," řekla a já se plála po čele, protože na něj jsem úplně zapomněla.
,,Já mu zavolám," řekla jsem rychle, protože už vytahovala Iphone z kapsy kraťasů. Dala ho zpátky a já zpaměti vyťukala Kylovo číslo, které jsem zadávala už tolikrát. Právě teď je přestávka, takže by mi to měl zvednout. Po pár pípnutí se konečně ozval jeho chraplavý hlas. Jo to měl z toho, že kouří.
,,Čau, Mio," ozval se vesele a já se pousmála. Vždy energicky naladěn.