49- ,,Nemůžu."

60 2 0
                                        

Když jsme začínali být oba dva úplně promrzlí, odebrali jsme se zpět do vyhřátého auta a vrátili se domů. Když jsme zastavili u našeho, teď už jen mého, domu, chtěla jsem se rozloučit, ale on mi řekl že si mám vzít nějaké věci do společnosti a taky věci na spaní. Věci na spaní jsem pochopila, ale na co oblečení do společnosti? Myslela jsem, že dnes už nikam nepůjdeme.

,,Na co to oblečení?" zeptala jsem se, když jsem házela tašku s veškerýma věcma na sedačky dozadu.

 ,,Je to překvapení. Doufám, že sis vzala něco hezkého."

,,To jako, že se jinak neoblékám hezky?"

,,Ty víš, že jsem to tak nemyslel."                                                                                                                            

Když jsem chtěla vystoupit, Ethan mě lehce zachytil za zápěstí a cuknul, abych si zase sedla. Zmateně jsem se na něj podívala.
 ,,Mamka je doma. Vím, že jste se minule nepohodly, ale prosím, zkus zatnout zuby a přetrpět to, dobře?" poprosil. Viděla jsem, jak se bojí. Jen jsem kývla a přitáhla si ho za zátylek do polibku. Tohohle nebudu mít nikdy dost.

Když jsme společně vcházeli do domu, zdálo se, jako by tu nikdo nebyl. Po celém domě bylo úplné ticho. Celé tohle klidné prostředí vyrušil křik ze shora.

,,Mami, kdy přijede brácha? Už tu dávno měl být. Chybí mi," uslyšela jsem jemný hlásek, který jistě patřil Anne. Lehce vystrašeně jsem se podívala na Ethana, protože nebudeme si lhát, já sama se bála jeho mámy. Ten se na mě jen konejšivě usmál a přitáhl si mě více k sobě. Věděl že se toho bojím.

,,Jo, mami. Kde je ten brácha? Mně taky celkem chybí," křikl najednou hlubokým hlasem. Trhla jsem sebou, protože mě to vylekalo. Omluvně se na mě podíval a stiskl mi bok, za který mě pořád držel.

,,Ethane!" ozval se křik, který byl hlasitější každým krokem. Neuběhla snad ani půlka druhé vteřiny a Ethan už držel Anne v náručí. Nemusím ani snad zmiňovat, že si mě nevšimla, protože byla celá zabraná do bráchy. Já jen stála pár kroků od nich a pozorovala jak jsou oba šťastní. A upřímně? Byl to nádherný pohled. Tedy dokud do něj nevstoupila jeho mamka. Hned mi úsměv sklesl a já se podívala na svoje špičky bot. Ta skrvna od bláta tam byla vždycky?

,,Vidím, že sis přivedl přítelkyni," prskla nepříjemně.  ,,Neříkala jsem ti snad, abys jí k nám nevedl? Nechci jí tady."

,,Ale já ti řekl, že s tím prostě nic neuděláš. Miu miluju a můj problém není, že se ti nelíbí," jeho slova hřála. Hřála sakra moc, ale byla bych radši, kdybych je slyšela v jiné situaci.

,,Takhle se mnou mluvit nebudeš!"

Tohle jsem ale já už nevydržela a bez varování čapla Ethana za ruku a táhla ho nahoru do jeho pokoje. Díky bohu, že už na rukách neměl Anne. Slyšela jsem jak jeho máma za náma ještě křičí, ať se vrátíme, ale její křik utichl ve chvíli, kdy jsem zabouchla a zamknula dveře.

,,Mio já-," nechtěla jsem o tom mluvit, tak jsem přišla na to, jak to zařídit. Obě ruce jsem si položila na jeho krk a přitáhla k sobě do polibku, který se proměnil ve vášnivé líbání. Rukama jsem mu tahala za konečky vlasů a on jeho ruce přemístil na moje boky. Přirazil mě na dveře a přidržel tak, abych mu obmotala nohy kolem pasu. Zatáhla jsem mu za vlasy trochu víc, než jsem chtěla, čímž jsem si vysloužila tiché vzdychnutí. Pousmála jsem se, čehož využil  a vplul mi jazykem do pusy. Jedním pohybem mi stáhl svetr a udělal krok k posteli. Přidržel mě pod zadkem a nezůstával pozadu s líbáním.

Ani nevím jak, ale oba jsme najednou leželi na posteli jen ve spodním prádle. Obkročmo jsem na něj seděla, ale ve chvíli kdy sáhl po zapínání podprsenky se mi před očima odehrála vzpomínka, kdy mě Ashton poprvé znásilnil. Snažila jsem zahnat to, ale nemohla jsem. Odtáhla jsem se a rychle vstala z postele. Nemůžu.

,,Omlouvám se. Já- Promiň," v rychlosti jsem na sebe navlékla zbytek oblečení a chtěla vyběhnout z pokoje, ale jeho ruka mě zadržela. Zavřela jsem oči a vypustila horký vzduch z plic. Nevím co mě to popadlo. Asi jsem se jen bála, jak zareaguje, když jsem mu utekla z postele.

,,Co se stalo?"

,,Vzpomněla jsem si na Ashtona. Já nevím, je to dlouhá doba, ale bojím se toho."

Ruku, kterou měl na mém zápěstí přemístil na můj krk a palcem hladil mou čelist. Druhou ruku přemístil na bok, za který mě k sobě přitáhl blíž. Stačilo pár centimetrů a naše rty by se znovu dotkly. Teda, nejdříve bych se musela postavit na špičky.

,,Mio, nikdy bych ti neublížil. Vím čím vším sis prošla. Nebudu na to tolik tlačit, dobře?" jen jsem s úsměvem přikývla a překonala tu malou mezeru mezi náma. Když jsem se odtáhla, položila jsem mu svojí hlavu na hrudník a objala ho.

,,Miluju tě, Ethane."

,,Miluju tě, Mishelle."

Awww, taková slaďárna. :)) Překvapení v příštím díle! Už se nám to blíží ke konci.:(

Hope you like it.:)

With love, Lenn. :* xx.





Goodbye Kde žijí příběhy. Začni objevovat