Goodbye

27- Problémy v práci.

Cestou do koupelny jsem ze sebe sundala všechno oblečení a nahá rovnou vlezla pod horký proud vody. Bylo uklidňující jen tak stát a užívat si, jak se mi svaly postupně uvolňují.
Vážně nechápu co mamku tak vykolejilo. Není mi jasné, proč by ji mohlo naštvat, jen to, že jsem přišla pozdě domů. Tohle se mi stalo už hodněkrát, se nikdy se na mně takhle nezlobila Za tím přece musí být kravic.

Po asi patnácti minutovém přemýšlení a jen tak stání ve sprše jsem něco začala dělat. Umyla jsem si celé tělo jahodovym sprcháčem a tím samým si umyla i hlavu, protože to bylo dvě v jednom. Sprcháč i šampon, takže je to výhodné. A to se vyplatí, Horste.

Otevřela jsem sprchový kout, čím jsem do místnosti vpustila mlhavou páru, která během sekundy zahalila koupelnu do šera. Zabalila jsem se huňatého červeného ručníku a chvíli strávila tím, že jsem kreslila na zamlžené sklo různé obrázky, tvary a všelijaké splácani co mě napadaly. A že jich bylo dost. Už s o něco lepší náladou jsem vešla do pokoje, kde jsem se oblékla do svého pyžama skládající se z minikraťasů a tílka. Ručník jsem nechala sušit na radiátoru a mezitím si projela hřebenem mokré vlasy, aby potom nebyly zasuchané. Protože to není vůbec příjemné.

S mobilem v ruce jsem sešla dolů rovnou do kuchyně, protože se začínal ozívat můj hladový žaludek. Naštěstí v kuchyni nikdo nebyl, tak jsem si pustila písničky a začala si dělat nějakou večeři.

Nakonec z toho vzniklo kuře s rýží a kouskama zeleniny, k tomu se mi teď v ledničce chladí vanilkový pudink a na ráno snídaně, skládající se z toustů a pak mám ještě v plánu si udělat vajíčka, ale ty až ráno. Vážně jim jak těhotná. Už zase na to myslím. Musím to nějak vyhnat z hlavy. A co jediného pomáhá na odreagovaní se? Správně, klavír v rohu obýváku.

Za poslechu písniček, jsem snědla svoji výbornou večeři a umyla po sobě nádobí. A nezapomněla jsem ani vyndat myčku, která už byla preplněná čistým nádobím. Aspoň s něčím doma, musím pomáhat, ne? A když už neluxuju, protože není co, když máme po celém domu buďto lino, nebo dřevo, tak aspoň ta myčka.

Mobil jsem si strčila do kapsy od kraťas a s úsměvem na tváři jsem vešla do obýváku, kde pro moje překvapení, taky nikdo nebyl. Asi si zalezla do pokoje a Grayson je někde s tou svoji fotbalovou partou. Nejspíš.
Zasedla jsem na prodlouženou stoličku, která je dělána pro dva a jen položila prsty na klávesy. Vyprázdnila jsem si mysl a nemyslela na nic jiného, než na klávesy lid mými prsty.

Z ničeho nic jsem se nechala unášet hudbou, která mi vycházela z pod prstů a jen nechala prsty klouzat, ať si dělají co chtějí. Ani nevím jak dlouho jsem hrála, ale po skončení tak plus minus třech písniček, jsem se zvedla a šla najít mamku, protože jsem chtěla vědět, co se děje

Vyběhla jsem schody nahoru a místo toho abych zabočila doprava do svého pokoje jsem se obrátila na druhou stranu a potichu zaklepala na béžové dveře. Když se zevnitř pořád nikdo neozýval, stlačila jsem kliku směrem dolů a potichu vešla, kdyby náhodou spala, což bylo hodně pravděpodobné, když už bylo něco málo před desátou a mamka vstatá brzo do práce.

Na první pohled se zdálo, že se moje tvrzení potvrdilo a mamka spí, ale když se její tělo otřáslo od docela hlasitého vzlyku, okamžitě jsem k ní přiběhla a odrkyla ji hlavu.

,,Co se děje, mami? To jsem tě tak rozzlobila?" jako první řešení bylo, to že je smutná, že jsme se pohádali, nebo, že jsem přišla pozdě. Ale pořád mi na tom nesedělo, proč by se kvůli tomu rozbrečela.
,,To je v pohodě, zlato. Jen jsem si vzpomněla ehm- na.. tetu Jane," šlo hodně dobře slyšet, že lže, protože se ve větách zasekávala. Abych vám to upřesnila, teta Jane, manželka mamčiného bráchy, umřela na rakovinu. Je to docela nedávno a pořád to bolí. Její smrt zasáhla úplně všechny v rodině, protože byla strašně milá a byla strašně aktivní, že jsme si všichni mysleli, že si vymýšlí, že má rakovinu. Bohužel to byla krutá pravda.

,,Mami, co se doopravdy děje," bylo mi líto, že se musím koukat na to jak mamka brečí a přitom nevědět proč. Najednou se posadila a chytila mě obouma rukama za mojí ruku a lehce stiskla. Tak fajn, mám se bát, nebo? Protože tohle nevypadá moc dobře. A mamka už vůbec ne. Má zarudlé podlité krví oči, a vlasy rozcuchané do všech stran. To se stalo něco pořádného, jinak by na tom mamka nebyla tak špatně!

,,Nic to není, jen mám strašné problémy v práci a nevím jak to vyřešit." Automaticky jsem ji vtáhla do objetí a mírně s ní kolébala. Vzpomněla jsem si na den, když jsem byla poprvé zamilovaná někdy ve škole v posledním ročníku na základce, ale on mě nechtěl, tak mě mamka celou noc utěšovala. Teď je to obráceně. Teď utěšuju já jí.

,,To bude dobrý, mami. Jsi šikovná, všechno se vyřeší. Ty to zvládneš," lehly jsme si společně na postel a když se mamka uklidnila, začaly jsme probírat všelijaké věci. Dozvěděla jsem se třeba, že Grayson je u Macy. Takže to vypadá docela vážně. Nakonec jsme si povídali až do půlnoci, až mamka usnula, tak jsem ji dala pusu na tvář a potichu odešla do pokoje.
Připravila jsem si učení, rychle jsem si vyčistila zuby a s dobrým pocitem zalehla do postele. Dneska jsem si den vážně užila!

With Love, Lenn