Goodbye

51- ,,Co říkáš na dárek?" (THE END)

Ta neznámá slečna se nakonec ukázala jako Nickova přítelkyně. Jsem ráda, že si sehnal  někoho kdo mu bude po boku. Myslela jsem si, že to bude malá skromná párty, ale jak mi Kyle později vysvětlil, tohle je jen začátek. Hodinu potom co jsem přišla, se to tu začalo hromadit hordou lidí, které jsem v životě neviděla. Ale nevadilo mi to, ať se taky baví. Když už jsem u Kyla, nemyslete si, že se to obešlo bez seřvání za to, že mě tu nechal. Nakonec jsme se tomu všichni smáli. 

Tak trochu jsem seřvala všechny. Stejně mi pořád nedává smysl, že se všichni najednou stáhli z mého života na nějakou chvíli, jen aby mě takhle později mohli překvapit. 

,,Mio, pojď sem prosím. Mám pro tebe překvapení," uslyšela jsem křik z venčí. Zvědavě jsem rozpohybovala nohy a ocitla se venku před hlavními dveřmi. Zatajila jsem dech, když jsem uviděla to, co stálo na příjezdové cestě. Pane bože.

Na cestě stál naleštěný Range Rover s obrovskou mašlí přes kapotu. To není možný. Pusa se mi nevěřícně otevřela dokořán a oči se zaplnily slzami. Překryla jsem si rukou pusu a nemohla uvěřit svým očím. 

Vážně mi chcete říct, že mi koupil k narozeninám auto?! Range Rover je neskutečně drahý! Na něj bych musela šetřit dalších pár let. 

,,Co říkáš na dárek?" ozvalo se vedle mě. Podle hlasu jsem poznala Ethana. 

,,To- to ty?" ujišťovala jsem se. Jen pobaveně přikývl a roztáhl ruce do objetí. Vypískla jsem jak malé dítě na Vánoce a skočila mu do náručí. Absolutně jsem nevěděla co říct. Drtila jsem ho v objetí a pak se odtáhla. Topila jsem se v jeho očích, dokud jsem nepřišla na něco, co mu říct. 

,,Muselo to být strašně drahé, Ethane."

,,A co teprve ta dovolená. Ta byla teprve pěkně drahá," pobaveně se rozesmál a přitáhl si mě blíž za pas. Stačilo pár milimetrů, aby se naše rty spojily. Počkat, cože?! Dovolená? Dělá si srandu?

Už jsem se nadechovala, že mu to zavrhnu, protože za mě nemůže utrácet tolik peněz, ale než jsem vůbec začala, začal mluvit on. 

,,Ale peníze jsou to poslední, čím by ses měla zabývat. Miluju tě tak strašně moc, že bych za tebe utratil všechny svoje peníze. Prodal bych kvůli tobě cokoli, jen aby ses měla dobře. Až takhle tě miluju," šeptl a já už to nevydržela. Slzy se mi přehouply přes okraj a zběsile běhaly po tváři. 

V očích se mu mihlo vyděšení. 

,,Ne ne, proč brečíš? Nechtěl jsem tě rozbrečet," se strachem, že udělal něco špatně, mi palcem setřel slzy z tváří a ponechal dlaně tam kde jsou. Pousmála jsem se a zavrtěla hlavou. 

,,Slzy štěstí. Totálně jsi mi sebral slova a já netuším co mám říct." 

,,Tak čiň." 

Pochopila jsem, co tím myslí a taky hned učinila. Překonala jsem mezi námi tu zbylou mezeru a spojila naše rty dohromady. I po takové době jsem cítila jak motýli začínali třepotat svými křidélky a nabírají na rychlosti. Milovala jsem ten pocit. Pocit být milovaná. A milovala jsem jeho. Ethana Fletchera, který mi jen tak ukradl srdce a odmítal ho pustit. A doufám, že nikdy nepustí. Přirostl mi k srdci,  uchytil se velké části a i kdyby se odtrhl, nedokázala bych to místo nahradit. Ale proč o tomto přemýšlet, když se oba milujeme a nevidíme důvod rozcházet se.

,,Nechceš ho pořádně provětrat?" nabídl mi s úsměvem. To mi právě teď připadalo jako nejlepší plán. 

,,Ano!" vypískla jsem a už běžela k autu. Otočila jsem se, aby mi hodil klíčky, což udělal a já je chytla ve vzduchu. Uznale kývl hlavou a ušklíbl se. Během chvíle jsem se už proháněla po prázdných ulicích. Bylo něco kolem jedenácté večer, takže ulice byly úplně prázdné. Tudíž jsem mohla překračovat povolenou rychlost. Okýnka jsem měla stáhnutá, aby mi vítr proudil skrz vlasy, i když jsem měla pocit, že za chvíli asi umrznu. 

Celou dobu jsem se smála a užívala si ten pocit adrenalinu. Bylo to úžasné. 

Jenomže po asi půl hodině, mi začala být vážně zima, tak jsem okýnka zavřela a pořádně zatopila. Dokonce jsem viděla jak se můj horký dech, vznáší v autě a po chvíli zmizí. Taková zima tu byla. 

,,To auto je úžasné!" 

,,Já vím, bylo na něj vysoké doporučení," periferně jsem viděla, jak se Ethan usmál a nespustil ze mně pohled. 

,,Co je?" 

,,Nic, nemůžu se koukat na svojí nádhernou přítelkyni?" uculila jsem se a věnovala mu krátký významný pohled. 

,,To ti samozřejmě nezakazuju," ušklíbla jsem se. ,,Ale přestaň, prosím. Znervózňuje mě to."

,,Můj pohled tě znervózňuje? A co tohle?" zvědavě jsem se na něj otočila, ale byla znovu nucena odvrátit pohled na vozovku, abychom se nevybourali. 

Ve chvíli kdy jsem ucítila teplou dlaň na mém stehni, která pokračovala výš a výš, zasekl se mi dech a vytřeštila jsem oči. Když se jeho ruka začala dobývat přes džíny, přibrzdila jsem u kraje silnice a jeho ruku stáhla pryč. 

Zmateně se na mě podíval a já si jeho ruku propletla s tou mojí. Bylo mi blbé to pořád oddalovat, ale nebyla jsem připravená ani na tohle. 

,,Promiň já jen. Ještě ne," provinile jsem se na něj skrz řasy podívala a později sklopila pohled na naše ruce. 

,,To je v pořádku. Nebudu pospíchat, ano?" políbil mi hřbet mé ruky a později se natáhl blíže ke mně, aby si ukradl jeden polibek. Ten jsem mu s radostí věnovala. 

Po tomto incidentu, mezi námi vládlo napětí. Cítila jsem ho. Nedalo se přehlédnout. Věděla jsem, že už to dále nemůžu oddalovat, ale já nebyla připravená. Vidím, že to chápe, ale také vidím, že je lehce nedůvěřivý. Jako by mi nevěřil, že se mu snad někdy poddám. 

Ten fakt jsem ale zahnala někam hodně daleko, protože ve chvíli, kdy jsem vystoupila z auta a Ethan mě políbil, prý protože prostě musel, jsem věděla, že mě miluje a počká si. 

Epilog a je konec dámy. :)  Díl je trochu kratší, ale psala jsem to pozdě večer a musela jsem jít už spát.:)

Nemám ani snad co říct víc, jen snad, že doufám, že se vám díl líbil.:)

With love, Lenn. :* xx.