Goodbye

16- ,,To si posral, kámo."

,,Tak strašné to snad nebude,ne?" pobaveně se zasmál a já jen přikývla.
,,Máš pravdu. Bude to ještě horší," prohodila jsem pohoršeně a podívala se z okénka. Právě jsme projížděli kolem naší školy a já si všimla jak tam na mě Sky s Kylem čekají. Sakra!
Vyhrabala jsem si z baťohu Iphona a vytočila Kylovo číslo. Po pár pípnutí to zvednul.

,,Kde sakra jsi? Čekáme tu na tebe asi patnáct minut," vykřikl z druhé strany Kylův hlas, který zněl trochu víc naštvaně. Moc dlouho mu to, ale nevydrží, jak ho znám.

,,Klid, zlato. Trochu jsem zatáhla školu," zkousla jsem si ret, protože jsem čekala jak na mě vyjede, s tím že tohle se nemá. Zpozorovala jsem, že když jsem mu řekla 'zlato', Ethan se zhluboka nadechl a stiskl tak silně volant, až mu zbělaly kloubky na rukou. Co ho žere?
,,Cože jsi-?" uslyšela jsem šustění jako kdyby někomu předával telefon. Taky se mi to potvrdilo, když jsem uslyšela Skyin veselý hlas. Ona byla vždycky trhlejší než já nebo Kyle. 

,,Čau. My to tady s panem Dolanem zvládnem, ale řekni mi jen jedno. Jsi s tím Ethanem,že jo?" podle hlasu jsem slyšela, že se usmívala. Jak to sakra ví? Nojo, já vlastně zapomněla, že ona ví všechno. 

,,Jo jsem. Hele já musím jít, tak si užijte školu,"  ironicky jsem poznamenala a rychle zavěsila, než by měla nějaké její připomínky. Mobil jsem uklidila do kapsičky v baťohu a vrátila ho zpátky na zadní sedačky. Ethan mi připadal naštvaný. Ale proč?
,,Je ti něco?" nedalo mi to. Musela jsem se zeptat, i když jsem nejdřív nechtěla. Celou dobu byl v pohodě, tak co mu přelítlo přes nos?

,,Ty se staráš?" zeptal se hnusně a já se zamračila nad tónem jeho hlasu. Co jsem mu jako udělala? A proč bych se neměla starat?

,,Překvapivě jo. Ale příště se radši ptát nebudu," prskla jsem otráveně a neodpustila si protočení očí. Z dálky jsem uviděla velký Skate-Park. Bylo to poznat podle ramp a většiny posprejovaných zdí. Vždycky jsem chtěla zažít adrenalin při sprejování někde v noci, ale byla jsem na to až moc velký srab. 
Zastavil na nějakém parkovišti, které patřilo malému krámku a vystoupil, aniž by se na mě vůbec podíval. Bože, kluci! Vystoupila jsem taky, jen jsem si vzala na rameno baťoh, protože jsem v něm měla peníze a všechno. Z kufru auta vytáhl jeden modře zbarvený skate, který měl ze spoda duhové proužky a auto zamkl.

Znovu, bez jediného pohledu se otočil a vydal se směrem k vchodu do skate parku. Ani bych se nedivila, kdybych odešla a on si toho nevšiml.

Pomalým krokem jsem se vydala za ním, lépe řečeno do parku odkud přicházel zvuk narážejících koleček do betonu. Pár lidí se taky zřejmě rozhodlo nejít do školy.

,,Můžeš pohnout?" zavrčel, když se na mě otočil. Okey, vážně by mně zajímalo co mu jako je!

,,Co tě žere,hm?" zeptala jsem se nechápavě a založila si ruce na hruď. Jen si odfrknul a šel směrem k jedné největší rampě tu. Seděl na ni jeden známý kluk. Lépe řečeno Nick.

,,Čáu lidi," zavolal na nás vesele Nick a naznačil, ať jdeme za ním. Mezitím však slezl a sedl si na lavičku kousek od rampy. Rozhlédla jsem se kolem a zjistila je tu celkem prázdno, až na partičku pěti kluků asi v mém věku na druhé straně. Ani jsem si nevšimla, že Ethan už seděl u Nicka. Jak jsem řekla. Prostě mě ignoroval.

Pomalým krokem jsem se vydala k nim, přičemž jsem v ruce svírala pásku od baťohu, kterou se utahoval a povoloval. Ucítila jsem hnusný smrad trávy. Rozhlédla jsem se a zjistila, že ta partička kluků, tam slušně vyhuluje. Pokrčila jsem nad tím nos a nasadila veselý úsměv, protože jsem byla už u kluků.