Strážci Země 2 Nesmrtelní

21.Zelenáči jsou vyzbrojeni

Naplněná novou radostí se otočím k největšímu hloučku Strážců. Všude se válí hromádky prachu. Sukuby a inkubové utekli. Strážci si zastrkávají zbraně zpátky do příslušných pouzder a pochev s různými zdobeními a v díře, která vede k starouši Efriliovi, se objeví Nataliina nabarvená vymelírovaná hlava. "Už jsou pryč?"pípne, přičemž jí vykukujou jenom roztěkané tmavě modré oči. Bastien se zjeví vedle ní a vyjeveně si prohlíží hromady prachu v trávě. "Jo jsou."odsekne Inna a s úšklebkem si zastrká několik rudočerných pramenů do drdolu a smete si ze snědého obličeje prach a špínu. Natalie se pomalu vyhoupne na zem s o něco nadšenějším Bastienem v patách. "Mohl jsem bojovat s vámi."zabručí a založí si ruce na prsou. Rozhlédnu se po ostatních, kteří si podobně jako Inna očišťují zaprášené obličeje a nekteří si otráveně smývají pramínky krve, která se jim line z drobných sečných ran. "Myslím, že to nebylo třeba."namítnu a zakřením se, když Inna protočí černé oči nad Bastienovou otázkou. "A taky...čím bys asi tak chtěl pojovat?"dodám ještě a otřu si krev z obočí a víčka. Bastien pokrčí rameny. "Něco by se našlo. Třeba větev-" Inna ho přeruší hlasitým vyprsknutím smíchy. "Chtěl by sis to namířit přímo proti sukubě s vražedně dlouhým bičem s klacíkem v ruce?"zahýká. Zacukají mi koutky, když se Bastien zatváří vzdorovitě. "Pořád mám lepší přístup, než ona."ukáže za sebe na Natalie, která si roztrpčeně smetává s oblečení neviditelnou špínu. Zasměju se a zastrčím si hůl, kterou jsem dopodud držela v ruce, do pochvy na zádech. "To je pravda."připustí Inna a s úšklebkem pozoruje Natalie, přičemž si položí svoji vražednou kruhovou obruč s ostrým vnějším okrajem na zem a o ostrou stranu si začne pilovat nehty. "Ta holka mi drásá nervy ještě víc než čistá voda." Bastien se na ni pohoršeně zamračí a jeho námitku už neposlouchám. Scarlet si nechá nedaleko ode mě očistit stříbrný vějíř vodou, která tryská Tamaře z dlaně. Lilith si zrovna, s tváři nakrabacenou do ošklivé grimasy, očišťuje krev z předních světlých vlasů a Austin se hlasitě směje jejímu chování. Usměju se, když uvidím, jak Moos rázně míří za Voltem s Fleur v patách a najednou se prudce zastaví, přičemž mu do pevných zad Fleur narazí a trochu zakolísá dozadu. Moos si toho ovšem nejspíš ani nevšimnul. Blankytně modré oči upírá někam za mě a při tom si ani nevšimne, že mu z mělké rány na svalnatém, napůl odhaleném, břiše vytekl čůrek krve. Než se stačím otočit, za Moosem se objeví Austin a vesele si to rázuje za zdrojem Moosova překvapení. "Kámo! Změškal jsi bitku Kevine! Doufám, že pro svou nepřítomnost jsi měl pádný důvod, protože-"dech se mu v hrdle zaklesne a on vyvalí zlaté oči. Tentokrát už se otočím a se mnou i ostatní Strážci. A konečně uvidím zdroj jejich překvapení. Jak už jsem pochopila, ze změti stromů se vynořil Kevin a napoprvé mi nedojde, o co jim všem jde, ale pak si všimnu, že na Kevinově obličeji něco nehraje. Ne, něco chybí. Páska, uvědomím si. Stříbrná páska je pryč. Neslyšně lapnu po dechu, když rozeznám jeho, tak dlouho utajované, zlaté oko s bílými žilkami hledící společně s tím druhým na všechny Strážce. S úzkostlivým výrazem se podívá na mě, a já po chvíli překvapeného mrkání váhavě roztáhnu rty do úsměvu. Nervózně mi úsměv opětuje a jde vidět, že se zhluboka nadechl. "Kevine, požadujeme vysvětlení...?"ozve se Dalton s podmračeným výrazem ve tváři. Kevin napjatě zůstane stát a přeloží váhu na pravou nohu, křídla nehybná jako z kamene. "Tak hele. Jestli mě chcete vyslýchat, proč jsem vám to neukázal dřív, tak nic neříkejte! Nebeští Strážci vědí jaké to je, když se vyrůstá s křídly a každý vás považuje za netvora, mutanta, dítě posedlé ďáblem a někteří vás chtějí upálit za čarodějnictví a někteří šoupnout do výzkumné laboratoře. Co myslíte, že si asi všichni museli myslet, když viděli ty křídla a tohle?!"ukáže si na oči. Všechno to ze sebe vychrlil jedním dechem. Nikdo doposud nepromluvil. Dokonce i Nathan vypadá ohromeně. Když nikdo nic neřekne, Kevin trochu zoufale pokračuje. "Už tak jsem vypadal jako zrůda, natož s každým okem jiným. A přiznejte sami, nevypadá to moc vábně." Posmutněle se pousměje. Energicky zavrtím hlavou a povzbudivě se usměju. "Aspoň jsi originální."ozve se se zaraženým hlasem Scarlet. "Čéče Strážcovská pravda."dodá Austin a uznale se zakření. Po boku se mu objeví Erik. "Čestný Strážcovský. Vypadá to zajímavě." Kevinovi se nejspíše tak uleví, že mu napjatá ramena klesnou o dobrých deset centimetrů. "Vy-vy na mě nejste naštvaní?"zeptá se přiškrceně. Na to mu odpoví Nathan, který už se zjevně vzpamatoval:"Proč bychom se na tebe měli zlobit? Jen se mi zdá, že by jsi v nás mohl vložit větší důvěru. Jsme tvoje rodina. Před námi jsi nemusel nic skrývat." Výstižně řečeno. Avšak ne všichni tady jsou ti chápaví, přičemž mi pohled zaletí k ohnivým Strážcům. Tohle ale není ten typ tajemství, jako třeba:'Zradil jsem vás a napráskal jsem vše o vás bohům, takže jste v prdeli, odpustíte mi?' Ne, tohle je opravdu malicherné. Docela mě překvapí, že se v změti stromů, odkud vyšel Kevin, objeví i Amanda, za chůze si nandává gumičky do copu a zbytek gumiček má v zubech. V očích jí hraje jakási podivná směs nejistoty, rozčilení, smutku a ještě něčeho...Vzpomenu si na to, jak jsem po ní hodila obsahem kachního těla a trochu mi zacukají koutky. Strážci si začnou něco mezi sebou tiše mumlat. Erik se nakloní k Austinovi a něco mu pošeptá. Austin se rozchechtá a Lilith, která je nejspíš slyšela, jim oboum dvoum vytrhne chomáč peří z křídel. Kluci se prohnou a zkřiví obličeje. Lilith jim něco nakvašeně poví a vzdálí se od nich. Podívám se na Amandu, která už si dodělala svůj cop a teď se nervózně dívá někam do dáli, potopená ve vlastních myšlenkách. Dojdu k ní a položím jí ruku na holé rameno. Trhne sebou a v mechově zelených očích se jí zaleskne zlobou. Šibalsky se na ni usměju. "Nedostalo se ti něco z toho sajrajtu i do pusy?" Amanda setřese moji ruku a dělá, jako by mě ignorovala. "Ale no tak, Am."rozhodím rukama. "Byl to jen vtip." Amanda protočí panenkya a najednou mě popadne za paži a odtáhne mě dál od ostatních. "Am, co to-" "Ty jsi to věděla?!"vyjede na mě znenadání. Zmateně se jí zahledím do očí. "Co jsem věděla?" Netrpělivě pohoní hlavou k ostatním Strážcům. "To o Kevinovi. O jeho tajemství." Zůstanu stát jako přimrazená. Jak se to dozvěděla? Mělo to být naše malé tajemství...Ale teď už ho znají všichni. Takže jí to můžu říct. "Ehmm...jo...jo, věděla."odpovím zdráhavě. Amandě škubne v pravém oku a ještě vražedněji se na mě zahledí. "Proč jsi mi to neřekla?"vyslýchá mě dál. Nevěřícně rozhodím ruce do vzduchu. "Protože mě požádal, abych to nikomu neřekla. Proč tě to tak zajímá?" V mém hlase zazní podráždění, ona si toho ale zjevně nevšimne. "To jsi to nemohla říct ani nejlepší kamarádce?" uhodí do živého. Zamnu si koutky očí. "Ne, nemohla. Kevin mi důvěřoval a chtěl, abych to uchovala v tajemství." Amanda zavrtí hlavou. "Já bych si to nechala pro sebe." Uchechtnu se. "No jasně. Tak je to vždycky. 'Hlavně to nikomu neříkej' 'Jojo, spolehni se!' " Amanda se ale se mnou nezasměje. "Co tě žere?"zeptám se jí znepokojeně. Než mi vůbec stačí odpovědět, přiběhne za námi Lilith. "Co řeší naše malé orchidejky?"zašvěholí. Já i Amanda se na ni podíváme. "Lilith, to už je to vážně tak zlý?"zeptá se opatrně Amanda. Lilith se v obličeji objeví zmatek. "Cože?" "Austin už tě vážně musí přivádět k šílenství co? Vypadá to s tebou bledě."pokračuje Amanda a já se rozesměju. Lilith si ofrkne. "Ten je mi naprosto ukradenej. Dělá s jeho dvojčetem pořád stejný kraviny jako vždycky. Akorát se mi poslední dobou zdá něuvěřitelně otravný." Navzdory naší malé potyčce se na sebe s Amandou podíváme a všechno napětí zmizí, když se obě dvě sehneme smíchy  a navzájem se podepřemě. "Jasně. Jen se smějte."obrátí Lilith oči v sloup a obrátí se k odchodu. S Amandou se dosmějeme a ještě se slzami v očích se vydáme za ní, držíc se za ramena. Kolem Kevina se hemží dost Strážců a vyptávají se ho na různé otázky a on jim zmateně a potěšeně odpovídá. Nathan s Daltonem jako vždy něco řeší mezi čtyřma očima a Emmet se k nim, k mému překvapení, připojí. Nikdy dřív o takovéhle debaty nestál, tak proč teď? Lilith s Amandou si toho taky všimnou. "Žeby ho ta vaše hádka nadobro změnila?"povytáhne Lilith obočí a prohrábne si světlé vlasy. "Trucuje."konstatuje bezvýrazně Amanda a pokrčí rameny. Lilith se zasměje. "Pravda. To on umí."přitaká. "O čem jste se to vlastně bavily, než jsem přišla?"zeptá se znenadání. Obě dvě zmlkneme a nejistě se na sebe podíváme. Navzájem usoudíme, že už to nebudeme dál řešit a jen zavrtíme hlavami. "Ale nic."řekneme jednohlasně. "Co nic?"vykoukne za Lilithiným ramenem Scarlet s hojícím se šrámem od biče na lícní kosti. "Nic."řekneme trojhlasně. "Tady se tvoří babinec?"Přitočí se k nám Rebeka a mezi rudou rtěnkou se zalesknou její bílé zuby. "To nikdo neřekl."zamračím se, ale to už se sem slezou všechny Strážkyně, tedy až na Natalie. "Hele tady někdo začal svolávat duchovní setry nebo co?"rozhodí Lilith rukama a přejede celý kroužek. Nataša pokrčí rameny. "Tak pokecáme ne?" Udiveně se na ni podívám. "Ty a kecat? S někým jiným než s ohnivými?" Nataša se na mě zle ušklíbne a ostatní se zasmějou. "Fajn, ale pojďme jinam."ozve se Fleur a pohlédne dál směrem ke klukům. Přesuneme se o několik desítek metrů dál a usedneme na líbezný mech, který s Amandou vytvoříme jako živý kobereček. "Takže jak jste všichni nadšení z naší nové Strážkyně?"začne Lucy sarkastickým tónem. "Proboha ani mi nemluv."složí si Tamara obličej do dlaní. "Začala mi vykládat o tom, že vypadám jako podvyživená želva a že bych měla trochu přibrat na ženských tvarech." Smíchy se skoro až zadusím. "To že řekla?"zeptá se Scarlet, která je na tom podobně jako já. "Přímo doslova."kývne Tamara. Tamara je opravdu velice hubená, nohy má štíhlé  a hlavně dlouhé jako proutky, nemluvě o jejím zbytku těla. Ostatně je taky vyšší než já, ale že by byla podvyživená? Ani náhodou."Já bych jí ještě dala šanci."namítne Fleur a všechny se na ni nevěřícně podíváme. "No co koukáte? Třeba se to zlepší, když bude bloumat sama pod vodou a uvědomí si, že se chovala špatně a-" "Ty na každém hledáš jen to dobré, Fleur."obrátí oči v sloup Nataša. Fleur se zamračí. "A ty zase jen to špatné. Kdy jsi naposledy řekla něco pěkného někomu jinému?" Nataša se zaškaredí. "Počítá se, když jsem řekla Moosovi, že má pěkné uspořádání ran bičem od těch sukub?" "Ne!" "Fajn tak to bude..."začne si odpočítávat na prstech a něco si mumlá. "Zhruba sto let!"prohlásí s vyzývavým úsměvem. Fleur se zatváří spíš soucitně. "To je smutné." Nataša mávne rukou. "Není. Tomu se říká vytrvalost. A vidíš? I přes moje očividné snažení znepřátelit si všechny Strážce, stále nejsem ta nejhorší."řekne jízlivě. Fleur obrátí azurově modré oči k nebi. Jejich diskusi přeruší Rebeka, která se s nebezpečně zvědavým výrazem obrátí k Lilith. "A co ty a Austin?"zeptá se přímo a Lilith se překvapeně zakucká. Už už se připravuju jí vpálit herdu do zad, ale zvedne ruku na znamení, že není třeba. "Já a Austin?"zopakuje nevěřícně. Rebeka nadšeně pokývne. Lilith se zamračí. "Co by mělo být?" Rebeka pokrčí rameny. "Jen že se mi už pěkných pár století zdá, že po něm jedeš. V poslední době to akorát vrcholí." Lilithin pohled by v tu chvíli dokázal vyvolat světové pozdvižení. "Co?!"štěkne. V hrdle mi uvízne smích, který se snažím potlačovat a vinou toho se nepřirozeně šklebím, čehož si samozřemě Lilith všimne. "Co to tu sakra melete?! Já po něm nejedu jasný?!" Rebeka si ale provokativně oblízne rudé rty a povytáhne jedno obočí. Takhle tvářit se umí jenom ona. "Že ne? Tak co teda znamenají ty časté 'potyčky' a 'hádky'?" Zaujatě těkám mezi těma dvouma a postřehnu, že i ostatní holky se šklebí. "Vždyť se mi ani nelíbí! Je hnusnej jako zasádrovaná sloní prdel!" Musím podotknout, že to není pravda. "A navíc je to neuvěřitelně otravný idiot!" V Lilithiných bílých očích jako kdyby se odrážel rozzuřený oheň. "Kde jsi přišla na to, že bych s ním,-"větu však nedořekne, protože jí zrak ulpí někde v dáli za mými zády. Už zase někdo odhalil nějaké tajemství nebo co? Co je to dneska za den, že všichni zůstávají ohromeně zírat na jedno místo?! Otočím se, abych zjistila, na co kouká, přičemž si všimnu, že všechny ostatní holky se dívají stejným směrem jako Lilith. A uvidím zdroj. Vykulím oči a zamrkám, jestli vidím dobře. Kluci se rozhodli dát si koupel?! Ježiši no to snad ne! Ano, pochopili jste správně. Na místě, kde jsme ostatní opustily se teď rozcházejí různými směry všichni Strážcovští kluci, od pasu nahoru svlečení. Natalie mezi nima zmateně chodí a kouká z jednoho na druhého a vráží do různých věcí, jak nemůže uvěřit vlastním očím. Všichni dojednoho mají úžasně vypracoavnou postavu. Ohromeně se podívám na ostatní holky. Málem vyprsknu smíchy, protože jejich pohledy jsou k nezaplacení. Kéž bych si to mohla vyfotit. Fleur, která během hádky Rebeky a Lilith pletla Tamaře složitý cop vestoje, teď hledí tím směrem a z ruky jí tryská na Tamařinou hlavu vodopád průzračné vody. Tamara jako kdyby si toho snad nevšimla a i přes vodu stékající po jejím obličeji upírá oči na kluky. Z Rebeky, Lucy, Inny a dokonce i Natašy se trochu kouří, Amanda se zakuckala dalším jablkem, které jedla, Scarlet vyprskne vodu, kterou si v malinké mističce vzala od Fleur a napila se jí a Lilith pozvedne jedno obočí a omámeně, jako v transu hledí s otevřenou pusou tím směrem. Naším směrem míří Austin s Erikem, oba dva křídla ledabyle se nadouvající na zádech a s pobavenými úšklebky. Podívám se na Lilith, která upírá oči na polonahého Austina. "Lil, teče ti slina."prohlásím a rozesměju se. Než mi Lilith stačí něco odseknout, kluci dojdou až k nám a aniž by se zastavili, dvojhlasně pronesou:"Dámy." a za chůze se s šibalsky rozesmátými tvářemi ukloní a každý zamíří jiným směrem. Scarlet se nejspíš snaží hrát si na sovu, jak tak otáčí hlavou, když kolem prochází Erik. "Scarlet, jehom sovy dokážou otočit hlavu o 270°."popíchne ji Amanda, která už se nedívá jakýmsi neznámým směrem. Většina holek už se vzpamatovala. Fleur v obličeji zrudne jako rajčátko, což ještě více vynikne na její bledé pleti. "Co to mělo znamenat?"ozve se zaraženě Lilith. "To mělo znamenat to, že umíš velice špatně lhát, Lil."prohlásí Amanda a všechny se rozesmějeme.