Straight into heart [JungKook]

8. kapitola

Odpoledne jsem vyrazila na slíbené nákupy s Louis. Měla jsem našetřené nějaké peníze, které jsem dostala za práci, a tak se rozhodla si koupit pár věcí na sebe. Po dvou hodinách jsem ale byla pěkně vyplivlá, a tak se nade mnou nakupující šílenec Louis slitovala a daly jsme si pauzu v Starbucks café.

„Ještě pořádně nic nemám a tebe bolí nohy." Zabědovala, když pila své karamelové latté. Já si objednala totéž, ale upřímně, velký rozdíl oproti klasickému latté jsem neshledala. Mělo to mírnou příchuť karamelu, ale to bylo tak vše.

„Promiň. Ale máme na to ještě celý večer." Připomněla jsem ji tím, že obchody zavírají až v devět večer a do té doby máme času opravdu dost.

„Máš pravdu, jen jsem tak nabuzená na nakupování, že je pro mě těžké přestat." Řekla a já se uchichtla. Vážně je to blázen. Měla už tři tašky a já zatím jen jednu.

„Řekni mi radši co ta situace s tou tvou skupinou." Olízla šlehačku na lžičce.

„Něco se přece jen stalo." Přiznala jsem teda. Určitě bude chtít podrobnosti a já nevím, jestli jsem schopná jí to říct tak v klidu, jak ona mluví o chlapech.

„Vážně? Co, říkej, jsem zvědavá!" Vykulila oči. Dle její reakce ani nečekala, že se opravdu něco stane.

„Před třemi dny na té oslavě. On mě políbil." Řekla jsem.

„Si děláš prdel, kdo, JungKook? On tě líbal? Jaké to bylo, bože! Bylo něco víc?!" začala ze sebe chrlit páté přes deváté. Nepochybně jsem celá zrudla a místo odpovědi se rozhodla, že se napiju kávy.

„Jo, no, on mi řekl, že mu na mně záleží a pak mi prostě oznámil, že mi dá svou první pusu. A tak mi ji dal a vzal i tu mou." Začala jsem si hrát nervózně se svými vlasy, které jsem měla dnes volně rozpuštěné, a splývaly mi po zádech.

„Tak to je, páni! On ti oznámil, že tě prostě políbí a udělal to. To je srandovní." Zahuhňala se. Určitě toho chtěla hodně říct, ale krotila se a pohledem mě vybízela, ať jí řeknu všechno. Zdráhala jsem se, ale opravdu tu není nikdo, s kým bych o takových věcech mohla mluvit. Navíc, ona se zdá jako velmi zkušená a já právě zažívám svoje poprvé ve vztahu. Potřebuji, aby mě někdo podržel.

„Bylo to zvláštní. Nejdříve jsem ho chtěla zastavit a říct mu, co si to jako dovoluje? To mi to jen tak oznámí a udělá a nezajímá ho, co vlastně chci já. Jenže ta pusa byla, já byla mimo. Přísahám, že jsem několik sekund neměla ponětí o realitě a bylo to tak... nové pro mě. Vážně jsem si představovala, že svou pusu dám někomu jinému, ale teď už je jeho a přiznávám, že byla perfektní." Usmála jsem se a Louis se culila jak blázen.

„Další den byl u mě, ale já nebyla doma. Zavolal mi a sešli jsme se. Chtěla jsem mluvit o tom, co se stalo, protože ten večer na to už nebyl prostor, ale on si mě zase sprostě přitáhl do náruče a chtěl mě líbat. Byl tak neomalený. Jenže jsem to byla já, kdo ho políbil první. Asi jsem měla slabou chvíli, nebo nevím. Prostě jsem to udělala. No a pak jsme si řekli, že chceme, aby to tak bylo a i když jsem nejdřív byla proti, nakonec jsem souhlasila." Shrnula jsem události včerejška.

„Ách furt by tě líbal, tvářičku má sice jak neviňátko, ale určitě je to v duši malý ďábel. To k němu pasuje, víš, jak se říká, tichá voda břehy mele." Zamrkala škádlivě.

„Takže dnes máme o důvod víc nakupovat. Musíš si koupit nějaké skvělé spodní prádlo. To je jasný!" vyhrkla a já vyvalila oči.

„Neblbni, na to, o čem mluvíš nejspíš do mého odjezdu, ani nedojde." Zavrtěla jsem hlavou přesvědčujíc nejen ji ale i sebe. Jsou to jen tři dny. Náš vztah je zatím pořád plný roztomilosti. Nechci, aby se to změnilo.