Prvotní upírka

Školní povinnosti

Po běhu se všichni vydáme do sprch, oblečeme se do uniformy a v tu chvíli nastupuje Afrodita a nalíčí mě a zaplete mi vlasy do stejného copu, jaký má ona. Poté se vydáme na vydatnou snídani s ostatními prvačkami.

Tam si k našemu stolu přisedne i Matěj. Představím ho všem bohyním. Samozřejmě neprozradím jejich pravá jména, ale Matěje si všechny hned oblíbí. Nejvíce snad Héra a Athéna. Héra proto, že je to můj příbuzný a ona je bohyní rodiny a Athéna asi proto, že z Matěje vycítila velkou moudrost.

„Matesi, domluvila jsem ti, že můžeš jít se mnou na některé hodiny," povím mu.

„Doopravdy?" rozzáří se mu oči.

„Ano, pozeptám se i ostatních, neboj," usměji se.

„Afrodito, co máš první hodinu ty?" zeptám se ještě.

„Cvičení s mečem, s nějakým Tolerenem," podívá se zhnuseně do svého rozvrhu.

„Měly bychom vyrazit, pan Toleren nemá rád nedochvilnost," prohlásím.

„Tak jdem," vstane od stolu. Rychle ji s Matesem napodobíme. Spolu s námi se zvednou ještě ostatní prvačky a přidají se k nám. Ještě si u pasu překontroluji pouzdro s mečem a vyrazíme ven do druhé školy, do učebny soubojů s meči.

U jedné stěny si zrovna pan Toleren přichystává různé druhy mečů, když dorazíme. Všechny si sednou na připravenou lavičku. Já si připravím svůj meč a trochu se s ním rozcvičím. Přejdu ke svému oblíbenému cvičnému panákovi. Pomocí ovládače ho oživím. Vytáhne meč a můžeme začít.

První ránu zasadí on, já mu ji jednoduše vykryji a přidám svůj útok. Nakonec se to zvrhne do takové rychlosti, kdy se střídá útok s obranou během sekundy. Musím dávat čím dál větší pozor, abych nebyla moc pomalá. Jakékoliv zaškobrtnutí hrozí, že prohraji. Po deseti minutách pan Toleren panáka vypne, aby mohl začít hodinu.

„Děkuji, Hani, za nádhernou ukázku, ale musíme přejít k výuce," poví mi.

„No jo no," pokrčím ramena a vydám si sednout mezi Afroditu a Matěje.

„Tady slečna Kopecká nám předvedla boj s panákem. Jak bylo vidět, žádný z nich neměl navrch, ale boj s panákem se budeme učit až na konci ročníku," začne pan Toleren, „nyní se naučíte správný postoj a držení meče. Já a slečna Kopecká budeme mezi vámi procházet a kontrolovat vás, když uvidíme, že někde děláte chybu, opravíme vás. Má někdo nějaké dotazy?"

Dívky se na sebe podívají a nakonec se přihlásí větší brunetka. Učitel ji vyvolá a ona promluví:

„Proč mezi námi má chodit i Hana?" zeptá se.

„Slečna Kopecká se boji s mečem věnuje již od velmi útlého věku a nyní by dokázala porazit i některé dospělé," odpoví

Holky se na mě nevěřícně podívají a já se začervenám a zavrtím se na svém místě.

„Dost okolků, každá si běžte vybrat nějaký meč, který vám bude nejlépe sedět," rozkáže. Holky se tedy vydají k mečům. Já si vytáhnu svůj z pochvy, což udělá i pan Toleren a stoupnu si vedle něj. Jediný Matěj zůstane sedět sám na lavičce.

„Pane Tolerene, Matěj ví něco o vašem vnukovi," zašeptám hledíc dál na hemžící se dívky.

„To je skvělé," rozzáří se panu Tolerenovi oči, „mohla bys ho zatím zavolat k nám?"

„Jasně," usměji se. Dojdu k Matesovi a rychle mu řeknu, že s ním chce mluvit. On se na mě vystrašeně podívá.

„Neboj, pan Toleren ti neublíží, je to moc milý pán. Chce si s tebou promluvit jen o Jindrovi, je totiž jeho děda," uchlácholím ho.