Prvotní upírka

Komnaty hlavní zakladatelky

Nadcházející dva dny probíhají jednolitě. Ráno vstáváme v pět. Afrodita mě učeše. Oblékneme se a společně jdeme do nepoužívané tělocvičny. Tam čekají ostatní. Každý mi dává půl litrovou flašku svojí krve. Jednu musím vypít, než jdeme běhat. Každou flašku mám na jednu hodinu. Večer zase dostávám dva kelímky na noc a Athéna nás učí meditacím.

Konečně je tady víkend. Čekáme na něj, protože nás začnou bohové učit. Vstáváme jako normálně v pět. Afrodita mě zase přichystává. Dnes si na sebe neberu uniformu, ale jen něco lehkého. Obdobně je na tom Matěj.

Jdeme spící školou k tělocvičně. Už tam čekají. Dostávám svůj příděl krve a bere si mě Artemis.

„Dnes tě mám na starost do oběda já. Naučím tě lovit, střílet z luku a mnoho dalšího co musí umět správná lovkyně," povídá mi. „Tady máš luk a začneme."

Podává mi dlouhý luk a toulec se šípy. Postavím se a toulec si dám na záda, přesně jak mi to ukazuje Artemis.

„Střelbu z luku tě bude učit i Apollón. Nejdřív základní postoj. Luk si chytni levou rukou, bude se ti tak lépe držet," začne mě Artemis poučovat.

Celou hodinu trénuju správný postoj. Po hodině si musím dát pauzu a vypít jednu flašku. Po přestávce se učím mířit na terč.

Artemis mi vysvětluje různé techniky míření. Do oběda vypiji dalších pět flašek. Za celé dopoledne jsem se naučila správně střílet z luku. Občas ještě sice minu, ale není to tak hrozné.

Po obědě na mě čeká Áres. V ruce má dva meče. Jeden mi hodí. Je celkem těžký, ale padne mi do ruky bezvadně.

„Tohle nebude žádné bodání. Dnes se naučíš správně uhýbat mým útokům. Když ti to půjde, naučím tě nějaké ty útočné a obrané prvky," vrčí Áres.

Opatrně přikyvuji, že chápu. Pomalu se pouštíme do tréninku.

Celých pět hodin se snažím uhýbat, co mi síly stačí. Áres je dobrý učitel. Nesnaží se mě zesměšnit. Nechápu, co proti němu může někdo něco mít. Áres je sice tvrdý jak skála, ale uvnitř je to dobrý člověk, tedy bůh. Mě to totiž moc nejde, ale ani jednou nezvedl hlas a nezačal křičet.

Je pět hodin. Zrovna dopíjím flašku zlaté krve. Sedím s tím na lavičce. Všímám si okolí. Bohové stojí na druhém konci místnosti a o něčem se radí.

„Die, je to ještě dítě," doléhá ke mně Athénin hlas.

„Je jí teprve sedm," přidává se Héra.

„Měla by si užívat dětství," doplňuje Artemis.

„Já za to nemůžu, že jde po ní Sinkor. Musí být připravená," drčí si svou Zeus.

„Ale musí si taky užívat," říká Apollón.

„To je sice pravda, ale," snaží se argumentovat Zeus.

„Žádné ale," přerušuje ho rázně Hádes, „ona si teď půjde dělat, co chce a zítra bude mít volný den. Na starost jí bude mít Apollón, Dionýsos a Hermes. Ukážou jí, jak se má pořádně odvázat. Vy," otočí se k Apollónovi, Herma a Dionýsovi, „budete dohlížet na Hančin volný den. Vemte ji třeba na bowling, ale hlavně ať neleží v knihách a užívá si život," otočí se zpět na Dia. „A pokud se ti něco nelíbí bratře, je to tvůj problém."

„Hani, běž si dělat, co chceš. Do večera máš volno," zakřičí na mě Athena.

Usměji se a vycházím z tělocvičny. Mířím do pokoje pro piškoty, mažoretskou hůlku a hlavně pro svůj laptop.