Prvotní upírka

Porada bohů

Objevíme se na hoře s antickými budovami a chrámy, podobnými akademii. Na tomto místě jsem byla jen dvakrát.

„Kde to jsme?" zeptá se Tenie.

„Tenie, vítej na hoře Olymp. V domově hlavního boha Dia," poví Poseidon.

„Já myslela, že hlavní bůh je Zeus," zamyslí se Tenie.

„To taky je, ale skloňuje se Zeus, bez Dia, k Diu, pro Dia, o Diu, s Diem," upozorním ji.

„Aha," přikývne Tenie.

„Pojďte, Zeus už nás čeká," řekne Poseidon a vydá se na úplný vršek kopce po cestě vykládané kočičími hlavy.

Já a Tenie ho následujeme. Cestou potkáváme satyry, víly, nižší bohy a polobohy, kteří jsou tu na exkurzy spolu s kentaurem Cheirónem.

„Zdravím Poseidone, bohyně přírody a tebe děvče," ukloní se nám Cheirón.

„I já tě zdravým starý brachu, jak se má můj syn Petr?" zeptá se Poseidon.

„Petr je velmi náladový, ale nemá to po tobě. Dokonce je naštvaný, že jsi ho nepřišel ještě ani jednou navštívit," poví Cheirón.

„Teď máme bohužel důležitější věci na práci. Schyluje se ke kouzelnické a božské válce. Nemůžeme si dovolit navštěvovat své polobožské děti," hlesne Poseidon.

„To vím, proto jsme dnes zde. Přivedl jsem největší polobohy s celého světa," řekne a ukáže na své svěřence.

Kouknu se na ně. Většině je kolem patnácti až osmnácti. Jeden muž vypadá skoro na čtyřicet. Měl uhlazený účes, na sobě vojenskou uniformu a pod nosem knírek, podobný kartáči na psy.

„Kdo jste?" zeptám se ho.

„Adolf Hitler, syn boha války Árese, a německý kancléř," odpoví hrdě. „A vy jste, slečno?"

„Elizabeth Hana Kopecká, bohyně přírody a dědička mistrů Merlina Modrého a Jana Monstera," představím se.

„To mě těší bohyně. Musíte být určitě velmi mocná, když jste potomkem těchto dvou pánů," zalichotí mi.

„To sice ano, ale moc pro mě nic neznamená," usměji se na něj a spolu s Tenie a Poseidonem pokračuji dál do hlavní budovy, kde za necelou půl hodinku začíná rada bohů. Já i Poseidon tam máme být přítomni, že i když jsme z budoucnosti, stále jsme bohové.

„Poseidone, docela mě zneklidňuje, že i Hitler je polobůh," hlesnu po chvíli.

„Toho se neboj. Nezneužije své moci. Vše co kdy udělá, je jen hlad po válce, jako u Árese. Ani jeden by nedokázali zneužít své dary. Navíc Adolf je velmi zručný v boji s mečem, ale to mu druhou světovou nevyhrálo," uklidní mě Poseidon.

„Jak to všechno víš?" zeptám se.

„Přece jen, jsem už tuhle dobu jednou zažil," usměje se na mě.

„Taky pravda," přikývnu.

„Mami, proč tě to zneklidnilo?" ozve se Tenie.

„Víš Tenie, Adolf Hitler rozpoutá druhou světovou ne kouzelnickou válku. Ta zabije sta tisíce lidí," vysvětlím ji. „Ale to nastane až za čtrnáct let, zatím si můžeme užívat života."

„Tak to potom chápu," usměje se Tenie a vyběhne o kousek napřed.

„Ty se té války nebojíš co? Ty máš strach z něčeho jiného," podívá se na mě Poseidon.