Prvotní upírka

Nejhorší den mého života

Další den se rozhodnu přijmout nabídku stát se ředitelkou a hlavní vedoucí jejich týmu, avšak vím, jaká je to zodpovědnost a i vím, že to nebude na moc dlouho. Hlavně do doby, než se zvolí noví hlavní tým, což bude ještě pár let trvat.

Celý měsíc po nocích trénuji kouzla s pomocí amuletu a přes den je učím své žákyně, popřípadě studentky. Ty se za mnou nebojí přijít kdykoli jim něco nejde, nebo potřebují s něčím poradit ohledně vztahu s kluky.

Osiris je ve škole spokojený a za celou dob neměl ještě ani jednou záchvat, za co jsem mile ráda. Navíc je nejlepší v ročníku a ovládá zbraně nejlíp z celé školy. Výcvik podle Árese a pomocí Anety se hodil.

Tenie je v kouzlení jedna z těch silnějších, ale nedává to znát a stydí se. Včera byla se svým týmem poprvé na výpravě a splnily ji na jedničku, za což jsem velmi vděčná.

Nejhlavnější novinka je, že se celý měsíc v novinách neobjevila zmínka o mně a dvojčatech. Člověk se tím značně uklidní a přestane si dávat pozor, co dělá. Až do dneška.

Den začne normálně. V sedm rozcvička, poté snídaně a vyučování. Během toho všeho se nestane nic zvláštního, dokud není oběd a do jídelny nenapochoduje stovka kouzelníku se Sinkorem v čele. V tu chvíli v celé jídelně přestane hluk a halas a zavládne hrobové ticho.

Všechny dívky se otáčejí směrem k Sinkorovi, aby dobře viděli, co se bude dít.

„Kde je slečna Tenie Kréblová?" zakřičí na celou jídelnu.

Její kamarádky, spolužačky a všechny studentky v celé jídelně mlčí a chrání Tenie, aby se nedostala do jeho spáru.

My u profesorského stolu si vyměníme ustarané pohledy. A všech pět ředitelek se navzájem postavíme.

„Proč ji chcete?" zeptá se Casandra.

„Ona a její bratr s okamžitou platností nastupují na Anglickou školu čar a kouzel. Mám to podepsané samotným prezidentem kouzelnického světa," prohlásí nabubřelí Sinkor.

„Na to nemáte žádné právo. Ona je již studentkou této školy a my vám nedovolíme si ji odvést," řeknu ostře.

„Jestli nám ji nevydáte po dobrém, vezmu si ji tak, jako jejího bratra Osirise," ušklíbne se a předhodí před sebe mého adoptivního syna svázaného a s roubíkem kolem pusy.

„To vám nedovolím," vyhrknu příkře a naštvaně. Kolem mě se začnou stahovat mračna. Samovolně mi vyrostou tesáky a sama od sebe se proměním v bohyni. Avšak místo bílého roucha mám na sobě černé.

„A co my uděláte? Poštvete na mě ty své nabubřelé bohy, nebo začnete kouzlit?" uchechtne se.

„ANI JEDNO. ZAPLATÍTE ZA VŠE, CO JSTE KDY UDĚLAL," zavrčím temně.

„Už se bojím," prohlásí ironicky a spolu se svými společníky se zasmál.

„A dost, tohle si neměl dělat," řeknu a neuvěřitelnou rychlostí se přemístím před něj. Popravdě to není tak úplně přemístění, jako rychlí běh.

„Jak jste?" zeptá se překvapeně jeden ze Sinkorových lidí.

„To je jedno," oznámí Sinkor a vzpřímeně se postaví přede mě.

Až nyní vidím, že Sinkor je aspoň o sto let mladší a vypadá jinak, než pohádkový dědeček. Má krátké rovné blond vlasy a nechává si narůst knírek. Vůbec z něj nejde strach, jako v budoucnosti. Je na něm poznat, že před čtyřmi roky vyšel teprve školu, ale je mi záhadou, že už má kolem sebe tolik pomocníků.