Don't Give Up! [Neymar Jr]

42. kapitola

Opravdu se snažím psát jak nejčastěji a nejvíc to jde, ale nějak mi nevychází můj harmonogram:/ Snad se to brzy zlepší a i psaní mi půjde líp:) A navíc, jelikož jsem velká šikulka, tak se mi podařilo zlomit si malíček na ruce, a i když mám ostatní prsty plně funkční, strašně špatně se s tím píše:D

Ale abych zas nekecala celý den- vote&koment potěší:)

Promnula jsem si své rozespalé oči a pomalu je otevřela, aby si navykly na nepříjemné světlo, které mi v tuto chvíli dělalo velký problém.

Jakmile jsem se rozkoukala, pohlédla jsem vedle sebe na tělo spícího prince, jehož hrudník se v klidném a pravidelném intervalu zvedal nahoru a zase klesal dolů. Se zvednutými koutky úst jsem se posadila a přejela mu prsty opatrně přes vlasy, které mu spadly do obličeje, snažíc se jak nejvíc to šlo, abych jej nevzbudila.

Kdyby mi nezakručelo v břiše a já neměla opravdu velký hlad, vydržela bych se na něj dívat věčnost. Způsob, jakým vypouštěl vzduch ze svých mírně pootevřených úst, ze kterých vycházelo téměř nepatrné oddychování, bylo tak roztomilé. Vypadal jako spící dítě.

Odkryla jsem své tělo zahalené v pyžamu a pomalu spustila své nohy na studenou podlahu, která svou teplotou poznamenala má chodidla. Vlasy jsem si stáhla do ledabylého drdolu, přičemž si vlezla do huňatých papučí.

Po špičkách a potichu jako myška jsem se vykradla z ložnice, míříc do kuchyně, abych mohla uspokojit svou potřebu hladu. Sešla jsem schody a překročila práh kuchyně, které vypadala jak po výbuchu. ,,Asi jsem to včera vážně neměla nechat na poslední chvíli a uklidit to hned," řekla jsem si pro sebe, při vybavení si svých včerejších slov. I když můj žaludek začal být opravdu neúprosný, vzala jsem do ruky nádobí, které bylo vyskládané v dřezu a začala jej skládat po jednom do myčky.

Když bylo všechno nádobí vyskládané a myčka zapnutá, vzala uchopila jsem varnou konvici, do které jsem napustila vodu a dala ji vařit, načež otevřela ledničku, abych zkoukla její obsah, který nebyl zrovna velký, tudíž jsem usoudila, že bude potřeba zajít něco nakoupit. Ještě mi k tomu nahrávalo, že mají dneska přiletět Davi s Car.

Po kratším přemýšlení jsem nakonec ledničku zavřela a vzala si talíř s nakrájenou bábovkou, která tu ještě ze včerejška zbyla.

Jakmile mi cvaknutí knoflíku na varné konvici oznámilo, že se voda v ní dostala do bodu varu, vytáhla jsem ze skříňky hrníček, nasypala do něj potřebné množství kávových zrnek a nalila do ní vodu skoro až po okraj, přičemž se zbarvila na tmavě černou.

Akorát jsem dávala konvici zpátky na své místo, když se na mých bocích objevili jeho ruce, avšak to, že jsem to nečekala, mě donutilo nadskočit. ,,Dobré ráno, Šípková Růženko," zašvitořil mi u ucha svým po ránu chraplavým hlasem a přitiskl své rty na můj krk, jehož kůžička byla okamžitě mírně skousnutá.

,,Vzhledem k tomu, že já jsem byla z nás dvou ta první vzhůru, bych se o přirovnání k Šípkové Růžence dohadovala," řekla jsem s úsměvem, otáčející své tělo tak, abych mu viděla do obličeje. ,,Proč ještě nespíš?" zeptala jsem se ho, obmotávajíc své ruce kolem jeho krku, nechávajíc své tělo uvěznit mezi deskou linky a jeho hřejivým tělem.

,,Na to bych se tě mohl zeptat taktéž." Nadzvedl jedno obočí a letmo mě políbil na rty.

,,Nemohla jsem už spát a měla jsem hlad, vlastně stále mám. Jo, a měli bysme zajít něco nakoupit, než dojedou ti dva, protože lednička zeje prázdnotou."

Rukou mi nenápadně vjel pod tričko a začal jí jezdit po mé páteři, jako by ji chtěl důkladně obkreslit. ,,Též jako ty jsem nemohl už déle spát, ale důvodem nebyl hlad, který by mě z hřejivého místa stvořeného pro snění vyhnal, ba naopak to byla tvá nepřítomnost a ztráta tvého tělesného tepla, které i když si to neuvědomuješ, pociťuji každou molekulou nervu a vším co mé tělo obsahuje- na biologii jsem nikdy nebyl extrémně nadaný a myslím, že kromě pohlavního ústrojí jsem si z ní nic nevzal." Ze široka a šibalsky se na mě ušklíbl. ,,A k tomu nákupu- nebude problém, můžu zajet něco nakoupit, jak pojedu pro ty dva na letiště. Car už mi psala smsku, že budou v deset na místě."