Tenká hranice

16. Volba

,,Nenaučili tě, že nemáš věřit cizím lidem, Noro? "

To nemůže být pravda.
Krecovitě stojím na místě a snažím se to pochopit.

,,Svým způsobem za to můžeš taky. " odpovím.

Slyším jak se zasmál.
Je stále tma a nevím jestli se mám na něco připravit.

,,Děkuju Chrisi už můžeš odejít. " takže mu pomáhal?

Vidím ostré světlo a přemýšlím jakou bych měla šanci, kdybych teďka rozeběhla ke dveřím.
Minimální, však?
Dveře se zabouchnou a tím se rozplyne i má naděje.

,,Promiň. " řekne.

V ten moment mě někdo udeří do hlavy.
Padám na zem a začnou se mi zavírat oči.

•••

Někdo mi dá facku a tak mě přinutí opět začít vnímat.
Neznámý kluk, který náhle někam zmizne.
Jsem přivázána k židli.
Hlava mě neskutečně bolí a ostré světlo se mi zabodává přímo do očí.

,,Noro.. " tichý volání mého jména.

Začnu nevědomky plakat.
Tak moc to bolí.

,,Reni bude to v pořádku ano? Hlavně buď v klidu." snažím se jí uklidnit, ale sama mám pocit, že to psychicky nezvládnu.

Byla na druhé straně místnosti, přivázána taky k židli.
Ale její tvář... Modřiny a jizvy všude možně.
Rozplakala jsem se ještě víc když jsem spatřila osobu ve stejném stavu vedle Reni.

,,Tae?" měl sklopenou hlavu.

Když jsem ho oslovila zvedl zrak a tím mi ukázal jeho zraněný obličej.
Modřiny, roztrhlý ret a všude krev.

,,Porušila jsi další pravidlo..." řekl klidně.

Má pravdu.
Řekl, že nemám s nikým chodit i kdyby tvrdili, že je někdo z nich zraněný.

Ani tohle jsem nedokázala.
Otevřou se dveře a do místnosti vstoupí kluk s hnědymi vlasy a se širokým úsměvem na rtech.
Chce se mi zvracet.
V ruce svírá pistoli a slyším, jak se Reni více rozplakala.
Přijde ke mně a pohladí mě po tváři.
Okamžitě odvrátím tvář a tak mi přistane další facka.

,,Přestaň ji ubližovat kurva! " vykřikne Tae.

Lekla jsem se.
Kluk se zasměje a začne mi rozvazovat jednu ruku.

,,Nic nezkoušej. " zavrčí u mého ucha.

Potom se opět zvedne a podívá se na chlapce s červenými vlasy.

,,To je jenom kvůli tobě. Myslíš, že mě to bavilo? Lézt ti do zadku kvůli ničemu? Ignoroval jsi mě a potom se ukáže tahle čubka a-"

,,Přestaň Jine! Neříkej jí tak! " začnou na sebe křičet a mě až teď došlo co se děje.

Je to jasné, on ho miluje.
Vrátí se ke mně a do ruky mi podá pistoli.

,,Uděláme to zajímavější. Vyber si"
Tohle myslí vážně?

Je to vůbec ten kluk, který mě vychoval a dával lásku?
Mám si vybrat?
Jak bych mohla?

,,Jine prosím, mám tě ráda. Nech toho. " třeba si ze mě utahují.

Chci aby mi do obličeje vletěla šlehačka a oni se začali smát.
Prosím.

,,To zvládneš princezno." ruce se mi začnou třást a polije mě horko.

Nikdy bych to nedokázala...
Nic nedělám.
Nehybně sedím a slané kapičky se mi ženou z očí.
Najednou mi někdo přiloží pistoli k hlavě.

,,Buď si vybereš jednoho a nebo zastřelím oba, mě je to celkem jedno. "

Myslela jsem si, že to Tae a Gí se změnili, ale to jsem ještě nevěděla o něm.

Jak se mohl takhle změnit?
Jak by mohl zabíjet?

,,Vážně by si dokázal někoho zastřelit? " nevěřím tomu.

Tohle není on.

,,Nebylo by to poprvé, viď Tae? " cože?

Už někoho zabil s Taem?

,,Drž hubu sakra! " snaží se vykroutit, ale provaz silně drží.

Nerozumím tomu.

,,Tak už si vyber! " Reni propadla v hysterický pláč, ale teď jsem ji to nemohla brát za zlé.

Držím se jen tak tak, abych neskončila stejně.
Tae smutně sedí a dívá se na mě.

,,Klidně mě zastřel, ale nemůžu si vybrat, miluju je oba. " zavřu oči a čekám na konec.

Co se stane až umřu?
Jak to všechno skončí?
Zastřelí mě kluk, který mě vychoval.
Odporný to pocit.
Tae začne křičet ať ho zabiju, ale to mě ubližuje ještě víc.

,,Ať už to přestane. " šeptám si to stále dokola.

Najednou někdo vyrazí dveře.
Kluci?
Jin se odtáhne a já opět ucítím naději, že by to doopravdy mohlo dopadnout dobře.

Podívám se na Jina, jak se usmívá.
Mým tělem projede bolest, když uslyším ten mrazivý zvuk.
Výstřel.

Jsem asi trochu zlá... :D
Kdo myslíte, že schytal kulku? Umřel vůbec někdo?
Tak jo snad se vám díl líbil ^^