Tenká hranice

38. Odjíždíme?

Cítila jsem se jako špína.
Vždyť mám přítele, ale stejně jsem mu dovolila se mě dotýkat.
Zrovna jeho.
Nedokázala jsem už déle zadržet slzy.
Jsem odporná.
Jak mu to jenom vysvětlím?
Ani jsem se nebránila.
Nenávidím ho, ale sebe mnohem víc.

•••

Vstala jsem brzo ráno a ihned jsem šla do koupelny.
Dala jsem si dlouhou sprchu a přitom přemýšlela, evidentně o něm.
Po třiceti minutách jsem se vrátila do pokoje, převlékla se a rozhodla dojít do kuchyně pro šálek čaje.

Chtěla jsem si v klidu vychutnat zelený čaj, ale samozřejmě tady opět seděl.
Když si mě všiml okamžitě odvrátil pohled.
Nechtěla jsem si to přiznat, ale dost se mě to dotklo.

,,Odjíždíme. " řekl najednou.

Ani jsem nedošla k lince a hned se na něj otočila.
Odjíždíme?

,,Ale ještě to není týden. " není to tak, že bych tu s ním chtěla zůstat, ale nechci riskovat.

Hlavně nechci ohrožovat ostatní tím, že bych přijela domů.
On se zvedne a odnese hrníček s čajem do dřezu.

,,Co když se něco stane? " dodám.

Nachvilku se zarazí, následně se smíchem otočí a přijde blíž.
Nechápu proč se směje.

,,Co by se stalo? Celý jsem si to vymyslel, nikomu nic nehrozí. " v ten moment jsem nevěděla co říct.

Nikomu nic nehrozí?
,,Proč? " k čemu mu to bylo?

Já se tady strachovala a on mi po čtyřech dnech řekne, že si to prostě vymyslel.

,,Chtěl jsem být s tebou. " zašeptal.

Nevím kde se to ve mně vzalo, ale natáhla jsem k němu ruku a s obrovskou silou ho praštila.
Mírně natočil hlavu na levou stranu, ale nic neřekl ani neudělal, kdyby to čekal.
Tvář měl rudý a já jsem cítila, jak mám ruku v jednom ohni.
Kdyby to nechtěl, nic z toho by se nestalo.

Mohla jsem být doma s Gí a užívat si hezké chvíle.
Místo toho jsem myslela jenom na tohodle debila a strávila jsem s ním...ty nejkrásnější dny za celý můj bídný život.
Sakra

•••

Pohled RM

Chtěl jsem jít do kuchyně pro pití, ale upoutal mě pohyb u vchodových dveří.

,,Kam se chystáš? " Jin trochu povyskočil, následně se otočil.

Díky bohu už neměl modřiny ani škrábance na tváři a krku.
Ale bylo vidět, že je kvůli něčemu vyčerpaný, měl kruhy pod očima a mrtvý pohled.

Neodpovídal.
Kdyby ho takhle našel V určitě by ho seřval a poslal zpátky do pokoje.
I já bych to měl udělat, musíme ho hlídat.

Asi se tu cítí jako ve vězení.
Po tom všem už se k němu necháváme jako rodina.
Ublížil nám, ale já věřím tomu, že to neudělal z vlastní vůle.

,,Opravdu Jine, kam jdeš? " chci aby mi věřil a aby věděl, že mu neublížím.

Přijdu k němu blíž a opatrně mu sundám ruku z kliky.
Nereagoval.
Vydechl a podíval se na mě se strachem v očích.

,,Za Sebastianem. "

Kdo už na to zapomněl - Sebastian je ten, který zradil 'otce' kluků a údajně donutil Jina aby zabíjel.
Nemám tušení jak to bude s vydáváním, znáte to - škola.
Snad se vám nudnější díl líbil  ^^