Tenká hranice

26. Princezno

Už je to hodina? Možná i víc, ale oni se stále nacházejí v místnosti.
Znervózňuje mě to, hlavně pomyšlení, že je tady.

Jako tělo bez duše sedím na gauči a hypnotizuji stolek před sebou.
Najednou mě 'vyrušil' Jimin když mi podal hrníček s černým čajem.

,,Děkuji ti. " on se usmál.

Schytal se odejít, ale já jsem tu nechtěla být sama.

,,Zůstaneš tu prosím?" on se na mě otočil a zatvářil se zmateně.

Přišel a sedl si vedle mě.

,,Myslel jsem, že mě po tom všem budeš nenávidět. " řekl to tak smutně.

Je mi to líto.

,,To co jsem se o vás dozvěděla mě ničí, zabíjíte nevinné a -"

,,Zabíjíme nevinné? To ti řekl V? " Jimin mě přeruší a povzdechne si.

,,Pomáháme dobrým za cenu těch špatných, možná zabíjíme, ale jenom lidi, který chtějí ublížit lidem, který si to nezaslouží.
My nejsme stvůry Noro, nechtěli jsme pokračovat v tom co náš 'otec' vybudoval. " Křečovitě svírám hrníček.

Tae mě zničil tak, že se bojím komukoliv uvěřit.
Ale je to pouze na mě.
Slíbili, že už mi lhát nebudou a já jim chci věřit.

•••

Začali jsme se opět v pohodě bavit.
Chybělo mi to.
Položím prázdný hrníček na stůl a trochu vážněji se na něj podívám.

,,Co Kookie? " jeho úsměv zmizel a zatvářil se smutně.

To nevypadá dobře.

,,Vyhýbá se mi, ale divit se mu nemůžu. " je mi líto, že vlastně svým způsobem chce chránit Taeho aby ho jeho mladší bratr nezačal nenávidět, ale kvůli tomu se teď trápí a není šťastný.

,,Řekni mu co k němu cítíš. Nemusíš mu říkat důvod proč jsi minule lhal, on tě miluje, takže to určitě pochopí. " v tomhle dobrá nejsem.

Nedokážu mu pomoct, když já jsem byla 'zamilovaná' pouze jednou a když si vybavím do koho strašně se za to stydím.
Usmál se a odhodlaně se postavil.

,,Děkuji. " chtěla jsem mu něco říct, ale uslyšela jsem hlasy z chodby.

V obýváku se objevili všichni.
Jako poslední šel Jin, znepokojoval mě fakt, že na tváři měl krev.
Tae ho zbil?
Čekali jsme kdy už nám vysvětlí co se stalo.

,,Jdi si pro led. " řekl mu.

On kývl a zničeně došel do kuchyně.

,,Takže? " ozval se J.H.

Tae si povzdechl a sedl si.

,,Říkal, že ho k činu donutil Sebastian." všichni se zatvářili překvapeně, ale já vůbec nevěděla kdo to je.

,,Blbost. " řekl RM.

Postavila jsem se a došla k němu blíž.

,,Kdo to je? "

Všichni zmlkli a já měla pocit, že to bude jako ze začátku, kdy mi nikdo nic neřekl.
Byla jsem příjemně překvapená když začal mluvit.

,,Sebastian byl kluk o něco starší než my, který však zradil našeho 'otce'.
Štěstí, že si ho nepotkala, vždycky byl agresivní a netušili jsme čeho je schopný. "

Nevěřím však, že by ho k tomu někdo nutil.
Proč teď a proč on?

,,Já mu nevěřím. " vyslovím a všechny pohledy směřují na mě.

Kookie mě vyzve k tomu abych řekla proč si to myslím, ale nevím zda je to dobrý nápad.
Gí se na mě usměje a dodá mi odvahu.

,,Jeho oči a postoj těla. Bála jsem se ho.
Kdyby mě k tomu někdo donutil, vypadala bych při tom jinak.
On se nebál, byl uvolněný a nejhorší je, že jsem měla pocit, že si to užívá.
Hlavně proč říkal věci, který nemusel?

Proč jsem musela vybrat já koho zabiju, když ho k tomu donutil kluk, který mě ani nezná?
Jak se dostal k Reni, když ji unesli úplně jiný lidé?
A kvůli tomuhle mu nevěřím ani slovo. " všichni se na mě dívají s otevřenou pusou.

Nevím zda mám pravdu, ale takhle to vnímám já.
Tae se postaví a prohrábne si své vlasy.

,,My jsme si to vyříkali a dal jsem mu šanci.
Zůstane tu. " myslela jsem, že se mi to jenom zdá.

Vážně mu dovolil tu zůstat?
Je mu jedno co udělal?

,,To snad nemyslíš vážně." tak moc mě nenávidí?

Chtěl zabít i jeho, jak mu dokáže věřit?
Všichni se začali dohadovat, ale mě se začala neskutečně točit hlava.
Šla jsem do kuchyně pro vodu, kde byl Jin.
Byl na odchodu, ale když měl projít kolem mě, tak se zastavil a já ucítila jeho teplý dech na mém krku.

,,Máš radost princezno? " zašeptal a se smíchem odešel.

Takže Jin nebude tak milý, jak se možná zdálo :D

Snad se díl líbil ^^