Tenká hranice

17. Šance

Jiminův pohled

21:47

Nora odešla na toaletu a hned potom odešel i RM.
Gí a J.H. se o něčem bavili, vypadalo to na vážné téma.
K. seděl vedle mě jako tělo bez duše.
Potřebuji na vzduch.

,,Omluvte mě. " K. se na mě podívá se smutným výrazem.

Dojdu k zadním dveřím vedoucí na zahradu.
Malá fontána a pár laviček na posezení.
Sednu si na dřevěnou lavičku a podívám se na tmavou oblohu.

,,Promiň. " ozve se tichý hlas.

Stále se dívám na hvězdy nade mnou.
Přijde a sedne si vedle mě.

,,Za co se mi přesně omlouváš? " je mi jasné, že se mi omlouvá za včerejšek.

Ale mě zajímá jestli se omlouvá za to, že začal a nebo za to, že přestal.
Hlavu dá do stejné polohy a začne sledovat taky hvězdy.

,,Nechtěl jsem na tebe tlačit. " je zvláštní se o tomhle bavit.

Bojoval jsem s tím dlouho.
Vnímal jsem to jako chybu, že bych se doopravdy mohl zamilovat do kluka.
Ale je to přece normální ne?
Teď už vím, že ano.

,,Mě to nevadilo. " všimnu si jak se napnul.

Cítím jeho pohled.

,,Přece jsi říkal, že nejsi na kl-"

,,Vím co jsem ti říkal. "

A teď mě to mrzí.
Povzdechne si.

,,Já už nevím co si mám myslet." podívám se na něj a vidím jeho smutné oči.

Je to těžké.
Dlouho jsem nic neříkal a on se začal zvedat ze studené lavičky.
V tuhle chvíli bych měl zakřičet nechoď a stáhnout ho zpátky.
Tak proč to neudělám?
Co když mu ublížím?

Vnímal jsem ho jako nejlepšího kamaráda, ačkoliv jsem k němu něco cítil.
Řekněme, že bychom byli spolu, co když se jednoho dne pohádáme? Kvůli debilní hádce se rozejdeme a já ho ztratím.

Ztratil bych nejdůležitější osobu v mém životě.
Má cenu to riskovat?
Měl bych přestat myslet dopředu a řešit přítomnost.

Už skoro opustil zahradu, ale na poslední chvíli jsem se zvedl a utekl za ním.
Nesmí odejít.
Skončilo to tak, že jsem ho nevědomky přímáčkl na zeď.
Jeho dech se automaticky zrychlil.
Silně jsem ho objal.

Byl všechno co jsem potřeboval.
Opatrně mi objetí opětuje a já mu položím hlavu na ramena.

,,Dáš mi šanci? " zašeptám svojí otázku a už jenom vyčkávám na odpověď.

Znervózním, záleží mi na tom.
Odtáhne se šťastně se usměje.

,,S radostí. " zahřálo mě to u srdce.

Jemně jsem ho pohladil po tváři.
Následně se k němu nahnu a políbím jeho plné rty.
On mi omotal ruce kolem krku a polibek prohloubil.
Ten nejkrásnější pocit.

,,Uhm... Nechceme vás rušit, ale máme problém. " řekne J.H.

Rychle jsme se odtáhli a podívali se tím směrem.
RM a Gí stáli vzadu a něco řešili.
Chytl jsem svého přítele za ruku a společně jsme se rozeběhli ke dveřím, směřující do sklepa.

Nejspíš jste čekali pokračování minulé části, ale řekla jsem si, že by bylo fajn ukázat co se stalo předtím :D
Zdá se, že spolu začali chodit, kdo ví jak dlouho jim to vydrží xD
Příště už samozřejmě bude díl ve kterém se dozvíte, kdo umřel nebo přežil nebo jak to vlastně je :D
Snad se díl líbil ^^