Tenká hranice

21. Pravda?

V autě vládlo ticho.
Sugar s chladným výrazem sledoval cestu.
Jeli jsme přibližně dvacet minut než zastavil před rodinným domem.

,,Myslela jsem, že jedeme za Taem. " řeknu nechápavě.

,,Vždyť jo. " vystoupí z auta a já udělám to samé.

Tohle ale není nemocnice.
Rozejdeme se k domě a on zazvoní.
Chvilku čekáme než nám dveře otevře dívka s hnědymi vlasy.
Je mi strašně povědomá, ale nemůžu si vybavit odkud ji znám.

,,Ahoj Noro, páni ty jsi ale vyrostla. " usměje se a obejme mě.

Já ji objetí nejistě opětuji.

,,Beccy, ušetři ji těch zbytečných keců prosím. " ozve se Sugar.

Beccy? Můj bože...
Když si vzpomenu kdo to vlastně je, tak ji začnu silněji objímat radostí.

,,Dobrý Noro... Nemusíš mě zabíjet. " začne se smát.

Já se odtáhnu a široce se na ní usměji.

,,Ráda tě opět vidím. "

Beccy byla moje hrací kamarádka.
Zní to divně, ale když jsem byla malá, tak k nám chodila na návštěvu a vždycky si se mnou hrála.
Kluci se mnou strávili taky hromadu času, ale k čajový dýchánce jsem je nikdy nemohla přinutit.

,,V je nahoře. " takže je doopravdy tady?

Kývneme a vydáme se nahoru.

,,Pracuje v nemocnici, stala se z ní doktorka. " to mě ani nepřekvapuje.

Jsem za ní ráda.
Gí otevře dveře a gestem mi naznačí ať jdu dál.

,,Ty nejdeš? " zašeptám.

On se usměje.

,,Ne, V by mě zabil, kdyby věděl, že jsem to já kdo tě sem přivezl." s úsměvem zatřesu hlavou.

Než stačím vstoupit mě lehce chytne a nervózně si povzdechne.

,,Chci aby jsi věděla, že ať ti teď řekne cokoliv, mám tě rád a vždycky tomu tak bylo. " s tímhle mě zaskočil.

Něčím mě to děsí, ale na druhou stranu mě to zahřálo u srdce.
Chtěla jsem mu něco říct, však on mi pustil ruku a s lehkým úsměvem odešel.

Já jako sloup ještě dlouho stála na místě a střebávala to.
Po nějaké době se hluboce nadechnu a vstoupím dovnitř.
Vypadá to jako normální nemocniční pokoj.

Okolo postele jsou různé přístroje a pach připomínající dezinfekci.
Tae si mě všiml a v ten moment jsem spatřila na monitoru, že se jeho tep zvýšil.
Po chvilce se mu to opět vrátilo v normal.
Levé rameno měl obvázané.

,,Noro, proč jsi tady?" není to zřejmé?

Sednu si do křesla vedle postele.

,,Proč asi blbečku? " původně jsem ho chtěla seřvát, ale když vidím v jakém stavu je, raději na to půjdu pomalu.
Najednou se na mě smutně podívá.

,,Zase jsem selhal, ani nevíš jak mě to mrzí." nevím k čemu to přirovnat...

Kdyby to byla čerstvá rána, která už krvácí jenom lehce, potom však někdo přijde a donutí vás si vybavit proč tu ránu vlastně máte. Má to stejný účinek kdyby mi tam zabodl nůž, opět bolest a proud krve.

,,Nemůžeš za to." co měl asi dělat?

Byl přivázán k židli a předtím ho zbili, byl bezbranný stejně jako já.

,,Slíbil jsem ti, že se jí nic nestane. " jestli to bude takhle pokračovat, tak tady začnu hystericky brečet.

Nechci aby si to dával za vinu.
Nadechnu a v hlavě si srovnám všechny otázky, který mu chci položit.
Ale nechci hned zhurta.

,,Proč jsi u Beccy? " zajímá mě proč není v nemocnici.

Samozřejmě vím, že je Beccy skvělá doktorka a že je v dobrých rukou, ale jak je to vůbec napadlo?

,,Nemůžu do nemocnice. " pořád mi ale neodpověděl na otázku proč?

Tohle vidím na dlouho.

,,A proč? "s ním je to těžké.

Sklopí pohled takže mi je jasné, že mi neodpoví.
Povzdechnu si a přejdu k další otázce.

,,Opravdu by jsi přestal vnímat Kookiho jako bratra kdyby se zamiloval do osoby stejného pohlaví? " přijde mi to jako u výslechu, ale chtěla bych to slyšet od něj.

On se zamračí a odvrátí pohled.

,,Vím, že by mi to mělo být jedno, ale není... Mám k tomu vlastní důvody. "
Pořád nechápu jak tohle může říct.

Když má k tomu takovýhle přístup... Tak jak na tom asi byl, když zjistil, že ho Jin miluje?
Raději se na to ptát nebudu.
Ale je mi ho líto, zradil ho člověk od který by to nečekal.

,,Jak se cítíš? " debilní otázka.

Sarkasticky se zasměje.

,,Bylo mi už lépe. " zbývá mi poslední otázka.

Bojím se co mi odpoví, jestli vůbec.
Chvilku je mezi námi ticho.

,,Tae?" upoutám jeho pozornost.

On mě pohledem vyzve ať pokračuji.

,,Vážně jsi někoho zabil? " tahle otázka mi nedává spát.

On se napne.
Chvilku se nic neděje a já ztratím naději, že by odpověděl.

,,Asi je na čase aby si znala pravdu. "

Ahoj^w^
Po menší pauze jsem zpět :)
Nora se konečně dozví pravdu...no uvidíme :D
Snad se díl líbil ^^