42. Svatba

2.7K 157 98
                                    

O tři roky později

,,Ještě něco modrého. " řekla Beccy a dala mi modrou sponku do vlasů.

Vděčně jsem se na ní usmála.

Měla bych být dneska šťastná a myslet jenom pozitivně, však se nemůžu zbavit špatných vzpomínek.
Už jsou to tři roky... Tři roky, co jsme ztratili Jina.

~Flashback~ (pohled 3 osoby)

Chlapci se dostali do opuštěného skladu.
Pět zmatených tváří, kteří nevěděli co je čeká. Pouze kluk s červenými vlasy věděl, proč museli přijít zrovna sem.
Dostal dopis od kluka jménem Sebastian, který uvěznil jejich kamaráda, Jina.

,,Nelíbí se mi to. " zašeptal někdo z nich, ale nadále pokračovali v cestě.

Vešli do menší místnosti, kde byla zapnutá televize.
Na obrazovce mohli spatřit kluka, který skoro nehybně seděl na židli.
Nebylo mu vidět do tváře, ale bohužel tušili o kom se jedná.
Uslyšeli šumění a následně hlas staré známé, který jim zradil otce před několika lety. Sebastian.

,,Něco za něco." řekl pouze.

Následně uviděli na monitoru dalšího člověka, který vzal zbraň a nemilosrdně zastřelil chlapce.

,,Ne!" vykřikl nejmladší člen a otočil se ke svému příteli aby se na tu hrůzu nemusel dále dívat.

Všichni měli slzy v očích a sledovali, jak člen jejich rodiny bezvládně padá na zem.

~Konec Flashbacku~

Když jsem se to dozvěděla, nechtěla jsem tomu uvěřit. Odjela jsem.
Ne jenom kvůli tomu, ale i kvůli Gí.
Litoval toho co udělal a já jsem to moc dobře věděla.

Nikdy by mi záměrně neublížil.
Za ty roky jsem dodělala školu a vrátila se s čistou hlavou.
Chtěla jsem být opět se svojí rodinou, kteří mě potřebovali stejně tak, jak já je.

Tae tvrdil, že jsem ho zradila tehdy, když jsem odjela.
Nepochopil proč jsem to udělala.
Čekala jsem, že se mnou přestane komunikovat avšak jsem se zmýlila.
Opět se o mě staral, dával lásku a doháněl roky, kdy tu pro mě nebyl.

,,Jsi krásná. " řekl Kookie a lehce mě objal.

Usmála jsem se a naposledy se podívala do zrcadla.
V odrazu vidím dospělou dívku, která má na sobě krásný bílý šaty až na zem.

,,Můžeme? " zeptal se mě.

Kývla jsem a podala mu ruku.
Byl taky šťastný.
S Jiminem jsou spolu doteď a mají úžasný vztah. Když to řekli Taemu měl lepší reakci než očekávali.
Jediný co udělal byl, že objal svého bratra.
Přál jim to, my všichni.

Vedl mě dlouhou chodbou a já začala pociťovat nervozitu.
Kvůli slunečním paprskům, které pronikaly přes okna jsem musela lehce zavřít oči.
Dnešek byl opravdu nádherný.

Kookie mě zavedl k oltáři.
Políbil mě na tvář a sedl si vedle Jimina na krásně ozdobenou lavičku.
Kytici růží jsem silně sevřela v ruce a přistoupila blíž ke svému budoucímu manželovi.

Kněz začal mluvit a všichni poslouchali jeho nacvičený monolog.

Všimla jsem si RM, jak se na mě upřímně usmívá.
On na tom byl nejhůř.
Ztratil někoho, koho miloval.
Myslel si, že to je jeho chyba tvrdil, že ho měl ochránit, ale selhal.
Uzavřel se do sebe.
A i když čas hojí rány, nikdy nezmizí.

J.H. mu ve všem pomáhal.
Neztratil naději.
Měl mnoho teorií, jak to vlastně bylo. A že možná viděli něco úplně jiného.
Kdo ví.

A Gí?
Ten se úplně změnil, ale k lepšímu.
Převzal za všechno zodpovědnost a byl prostě sám sebou.
Přinášel mi úsměv do života.
A to co se stalo jsme nechali za sebou.
Byla to dlouhá cesta, ale já mu odpustila, kvůli lásce.

,, Zde přítomný Min Yoongi berete si Noru Greenovou za svou právoplatnou manželku?" vnímala jsem hlasy kolem, ale stále jsem přemýšlela.

,,Ano. " řekl Gí a zářivě se na mě usmál.

Podívala jsem se na kluka s červenými vlasy, který mě s falešným úsměvem sledoval.
Pravou rukou hladil sněhově bílého psa, Toto.

Jednou mi řekl, že mezi láskou a nenávistí je tenká hranice.
Však někdy naše síly nestačí, aby jsme překonali i tu nejmenší mezeru.

Kněz se otočil mým směrem a položil mi tu samou otázku.

Život je zvláštní.
Přinese vám radost, ale i zklamání.
Nikdy nevíte jestli jste se rozhodli správně.
Musíte udělat rozhodnutí, které vám změní příběh a posune vás dál nebo stáhne zpátky.
Možná jsem si vybrala špatně...
Ale koneckonců vám život ukáže tu správnou cestu.

,,Ano. "

-Konec

•••

Takže tohle je oficiální konec.
Skončilo to... Dobře?
To se rozhodněte vy :)
Ačkoliv Sebastian utekl, Jin je mrtvý, ale kdo ví... Nevím zda byste stáli o pokračování, hlavně nevím, jak na tom budu časově a ještě k tomu se teď chci věnovat příběhu 'Tomorrow' :)

Mockrát vám děkuji za více než 5k reads :3
Doufám, že jste si příběh užili, kdyžtak mi napište vaše názory, moc ráda si je přečtu ^^
Ještě jednou děkuji ❤

Tenká hraniceKde žijí příběhy. Začni objevovat